EU nadále jedná o možném využití v Evropě zmrazeného ruského majetku pro podporu Ukrajiny. Německý ministr pro evropské záležitosti Gunther Krichbaum počítá s tím, že se řešení najde v prosinci.
V debatě o využití v Evropě zmrazeného ruského majetku na úvěry pro Ukrajinu počítá německý ministr pro evropské záležitosti Gunther Krichbaum s tím, že se řešení najde na příštím prosincovém summitu EU.
Na okraji setkání ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu uvedl, že je „optimistický“, že se podaří „dosáhnout vyjasnění“.
Mezitím předložila Evropská komise členským státům dokument, v němž kromě reparačních úvěrů navrhuje i další možnosti financování. Komise byla na říjnovém summitu EU pověřena přípravou takového přehledového materiálu.
Finanční potřeby Ukrajiny přes 70 miliard eur
V přehledovém dokumentu Komise upřesňuje finanční potřeby Ukrajiny na příští rok. Podle něj bude Kyjev v roce 2026 potřebovat 51,6 miliardy eur na vojenské výdaje a 20,1 miliardy eur na ostatní rozpočtové výdaje.
Tato částka je podle Komise nutná nad rámec již slíbených plateb a úvěrů od EU a jednotlivých členských států. Uvedená čísla vycházejí z předběžných prognóz Mezinárodního měnového fondu.
Předsedkyně EK von der Leyenová v doprovodném dopise upozornila, že bez ohledu na to, pro jakou variantu se členské státy nakonec rozhodnou, musí být finanční prostředky „rychle dostupné“ – a to nejpozději do druhého čtvrtletí 2026.
Komise rovněž otevřela možnost jednotlivé způsoby financování kombinovat nebo využívat postupně.
Využití v Belgii zmrazených ruských prostředků?
Členské státy EU už několik týdnů diskutují o možnostech další podpory Ukrajiny.
Na konci října se šéfové států a vlád EU nedokázali shodnout na jednoznačném souhlasu s návrhem Komise využít v Belgii zmrazené prostředky ruské centrální banky na takzvané reparační úvěry pro Kyjev.
Především Belgie s podporou tohoto kroku váhá, protože se obává právních důsledků a ruské odvety.
Krichbaum uvedl, že belgické obavy „je třeba brát vážně, je třeba je prozkoumat a vyjasnit“. K případnému pokroku v jednáních se nevyjádřil. „Jednání pokračují,“ řekl pouze. Cílem je podle něj najít na prosincovém summitu EU „řešení“.
Dělat nové dluhy?
V desetistránkovém dokumentu, který má k dispozici agentura AFP, navrhuje Komise využít prostor v rozpočtu EU k získání peněz na kapitálových trzích.
Další možností by podle dokumentu bylo, aby se členské státy dohodly na společném zajištění potřebných finančních prostředků.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová tyto možnosti nastínila už minulý týden ve svém projevu v Evropském parlamentu, přičemž reparační úvěry označila za „nejúčinnější cestu“.
(S přispěním AFP)
–etg–
