Evropští lídři v úterý a ve středu vyjádřili pobouření poté, co americké ministerstvo zahraničí označilo pět evropských občanů – včetně bývalého evropského komisaře Thierryho Bretona – za aktivisty proti svobodě projevu, kterým má být odepřen vstup do Spojených států.
Dne 23. prosince americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo zahraničí podniklo kroky proti pěti osobám, které popsal jako „agenty globálního komplexu cenzurního průmyslu“.
Opatření americké vlády zabrání Bretonovi a čtyřem dalším evropským občanům ve vstupu do Spojených států.
„Silně odsuzujeme rozhodnutí USA uvalit cestovní omezení na pět evropských jednotlivců, včetně bývalého komisaře Thierryho Bretona,“ uvedla Evropská komise v prohlášení vydaném v úterý po Rubioově oznámení.
Kroky americké vlády byly mimo jiné reakcí na evropský zákon o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), který ukládá velkým technologickým platformám povinnost zodpovídat se za svá rozhodnutí o moderování obsahu, včetně kroků, jimiž odstraňují obsah považovaný za nenávistný nebo klamavý.
Začátkem tohoto měsíce Evropská komise uložila první pokutu za porušení DSA ve výši 120 milionů eur sociální síti X.
V rozhodnutí o pokutě komise uvedla, že metoda ověřování účtů pomocí modré fajfky na platformě X je zavádějící, protože uživatelé mohou za označení zaplatit, aniž by platforma skutečně ověřila jejich totožnost. Evropská komise rovněž kritizovala X za to, že neposkytuje dostatek informací o reklamách na platformě a že brání přístupu k datům o platformě.
Úřad obchodního zmocněnce USA varoval, že po pokutě uložené EU platformě X bude následovat reakce americké vlády.
V sérii příspěvků na síti X v úterý náměstkyně ministra zahraničí pro veřejnou diplomacii Sarah B. Rogersová popsala Bretona jako „architekta zákona o digitálních službách“.
Ve své úterní reakci vyjádřil Breton souvislost mezi zákazem vstupu do USA a „mccarthismem“ s odkazem na úsilí zesnulého amerického senátora Joea McCarthyho vyšetřovat a vytvářet černé listiny údajných komunistů ve Spojených státech na konci 40. a v 50. letech 20. století.
Ve své další obhajobě Breton na síti X napsal, že 90 procent demokraticky zvolených členů Evropského parlamentu hlasovalo pro DSA a všech 27 členských států EU tuto legislativu jednomyslně schválilo.
„Naším americkým přátelům: ‚Cenzura není tam, kde si myslíte, že je‘,“ napsal Breton.
V dalším příspěvku na síti X ve středu místopředseda Evropské komise pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné uvedl, že Breton „jednal v obecném evropském zájmu, věrný mandátu, který mu dali voliči v roce 2019“.
„Žádná sankce neumlčí suverenitu evropských národů. Plná solidarita s ním a se všemi dotčenými Evropany,“ dodal Séjourné.
Další Evropané, na něž se sankce vztahují
Dalšími čtyřmi osobami, které se staly terčem amerických zákazů vstupu, jsou Imran Ahmed, generální ředitel organizace Center for Countering Digital Hate, která se zaměřuje na sledování a potírání nenávistného a zavádějícího obsahu na internetu; Clare Melfordová, která se podílí na řízení organizace Global Disinformation Index, zaměřené na hodnocení rizik spojených s dezinformačním obsahem na internetu; a Anna-Lena von Hodenbergová a Josephine Ballonová, které společně vedou německou organizaci HateAid, která podporuje oběti nenávistných útoků a bojuje proti nenávistnému obsahu online.
Ve své sérii příspěvků na sociálních sítích v úterý Rogersová informovala, že organizace Center for Countering Digital Hate vedla úsilí o odebrání přístupu k platformám řadě Američanů, včetně nynějšího ministra zdravotnictví a sociálních služeb Roberta F. Kennedyho.
Platforma X rovněž v roce 2023 podala na Ahmedovu organizaci žalobu s tvrzením, že centrum vedlo „zastrašovací kampaň, jejímž cílem bylo odradit inzerenty“ od sociální sítě. Federální soudce pro severní obvod Kalifornie žalobu platformy X zamítl, ale odvolání stále projednává odvolací soud devátého obvodu.
K zákazu vstupu uvalenému na Melfordovou Rogersová poznamenala, že její organizace obdržela financování od amerických daňových poplatníků „na podporu cenzury a vytváření černých listin americké svobody projevu a tisku“.
Po zákazu vstupu, který se vztahuje na Ahmeda a Melfordovou, oba britské občany, sdělil mluvčí britské vlády: „Zatímco každý stát má právo stanovit si vlastní pravidla pro víza, podporujeme zákony a instituce, které usilují o to, aby byl internet zbaven nejškodlivějšího obsahu.“
Ve svých příspěvcích na sociálních sítích Rogersová popsala organizaci Ballonové a von Hodenbergové, HateAid, jako organizaci založenou „za účelem potírání konzervativních skupin“.
Rogersová podotkla, že HateAid také pravidelně tlačí na sociální sítě, aby poskytovaly chráněné informace, s cílem „pomoci jí více cenzurovat“.
„Hodenbergová při šíření petice za silnější prosazování DSA, které má umožnit přístup k datům pro ,výzkumníky‘, uváděla hrozbu ,dezinformací‘ od ,pravicových extremistů‘ online v souvislosti s nadcházejícími volbami v USA a EU,“ napsala Rogersová.
V reakci na kroky přijaté proti dvěma občanům své země napsal německý ministr zahraničí Johann Wadephul na síti X, že „zákazy vstupu uvalené USA, včetně těch proti předsedům #HateAid, jsou nepřijatelné“.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
–ete–
