Na konferenci v Poslanecké sněmovně nazvané Počínšťování Tibetu promluvila ve středu velvyslankyně tibetské exilové vlády Tinlay Chukki. Řekla, že Tibet sdílí s Českou republikou podobnou historii „odporu proti totalitě“, která Tibeťany pronásleduje i v zahraničí, kam se uchýlili kvůli okupaci jejich země Komunistickou stranou Číny.
„Stojím dnes před vámi, abych hovořila o stínu, který provází můj lid přes oceány i hory. Pro mnohé je nadnárodní represe moderním bezpečnostním termínem z politických dokumentů. Pro Tibeťany je to každodenně prožívaná realita,“ řekla velvyslankyně.
Podle ní jsou represe čínského režimu, které zasahují Tibeťany, „přímým důsledkem nelegální okupace Tibetu“, která začala vpádem čínských vojsk v roce 1950. „Komunistická strana Číny kontroluje naši zemi, nikdy však nezískala souhlas našeho lidu. Právě proto, že tato okupace postrádá mezinárodní legitimitu, vnímá čínský stát existenci svobodné tibetské identity jako hrozbu.“
Pro mnohé je „nadnárodní represe“ moderním bezpečnostním termínem z politických dokumentů. Pro Tibeťany je to každodenně prožívaná realita.
— Tinlay Chukki, velvyslankyně tibetské exilové vlády
„Umlčování Tibeťanů“ není podle velvyslankyně pouze „vnitropolitickou záležitostí“, která by se omezovala na hranice Tibetu nebo Číny, ale jde o „globální kampaň“, kterou čínský režim vyváží do celého světa.
Uvnitř Tibetu a v Evropě
„Dnes jsme v Tibetu svědky systematického pokusu o vymazání naší identity. Více než jeden milion tibetských dětí je v současnosti oddělen od svých rodin v takzvaných koloniálních internátních školách,“ řekla velvyslankyně. „Jsou nuceny vzdát se svého mateřského jazyka a učí se nahrazovat své kulturní dědictví loajalitou ke straně.“
V březnu 2026 byl v Tibetu zaveden „zákon o etnické jednotě a pokroku”, který podle velvyslankyně „v podstatě kriminalizuje tibetskou kulturu“, která ale podle ní přežívá v zahraničí, v Indii a v Evropě. „Tibeťané v Evropě mluví svým jazykem a vyprávějí svou historii, kontrola čínské vlády nad Tibetem není absolutní,“ uvedla Tinlay Chukki.
Skutečnost, že v zahraničí přežívá nejenom tibetská kultura, ale také duchovní odkaz a exilová vláda, vede podle velvyslankyně k tomu, že členové čínského politbyra „cítí“, že „aby mohli ovládat Lhasu, musí ovládat i hlasy Tibeťanů v exilu“.
„Ve Švýcarsku, které hostí jednu z největších tibetských komunit v Evropě, potvrdila zpráva Švýcarského federálního úřadu pro spravedlnost z roku 2025, že Tibeťané čelí systematickému tlaku,“ uvedla s odkazem na další výzkum profesora Ralpha Webera, který zmapoval síť čínského vlivu ve Švýcarsku.
Když tibetský aktivista vystoupí v Ženevě, jeho příbuzní v Tibetu jsou následující den vyslýcháni.
— Tinlay Chukki, velvyslankyně tibetské exilové vlády
„Když tibetský aktivista vystoupí v Ženevě, jeho příbuzní v Tibetu jsou následující den vyslýcháni. Jde o nátlak prostřednictvím třetích osob,“ vysvětluje tibetská exilová velvyslankyně. „Využívají naší lásky k rodině jako zbraň proti nám.“
Upozornila na zprávu z roku 2025 o existenci „zahraničních policejních stanic“ a na neustálé sledování digitální komunikace tibetské komunity. To pro Tibeťany žijící v zahraničí podle ní „vytváří klima strachu“.
„Hovoříme o zdokumentovaných případech. Od více než 100 nelegálních policejních stanic odhalených v Evropě, včetně jedné přímo zde v Praze, až po obtěžování Tibeťanů v Řecku a Maďarsku, důkazy jsou jednoznačné,“ řekla Tinlay Chukki. Nejde jen o „zahraniční politiku“ — jde o narušování našeho demokratického prostoru.
Velvyslankyně upozornila na to, že na úrovni Evropské unie na situaci reagoval Evropský parlament, který v květnu 2025 přijal rezoluci odsuzující zasahování Číny do tibetských duchovních záležitostí. V lednu 2026 byla pak ze strany EU vydána výzva pro členské státy, aby tyto represe vnímaly jako „porušení evropské suverenity“.
Případ Hungkara Dordže Rinpočheho
Tinlay Chukki také připomněla případ, který lidskoprávní sekce OSN vyšetřuje jako možný případ mimosoudní popravy. Jedná se o zatčení a smrt tibetského tulkua Hungkara Dordže Rinpočheho.
„Rinpočhe byl váženým pedagogem a opatem. Jeho jediným ‚zločinem‘ bylo, že odmítl účast na politickém divadle organizovaném pro státem dosazeného lámu v Tibetu. Uprchl do Vietnamu, aby našel bezpečí,“ řekla velvyslankyně. Ale 25. března 2025 byl vypátrán a zatčen „při společné operaci čínských a vietnamských agentů“.
Čínský stát využívá stín okupace, aby nám připomněl, že bez ohledu na to, kde žijeme, naše rodiny zůstávají v jeho dosahu.
— Tinlay Chukki, velvyslankyně tibetské exilové vlády
Podle zpráv ve vazbě zemřel pouhé tři dny poté a jeho tělo bylo zpopelněno. „Jeho matka krátce nato zemřela – doslova zdrcena žalem,“ řekla velvyslankyně. „Pokud není vysoce postavený láma v bezpečí ani v sousední zemi, pak není žádný Tibeťan v bezpečí nikde na světě.“
Velvyslankyně také požádala, aby čeští zákonodárci formálně přezkoumali případy represí vůči Tibeťanům v Evropě, posoudily je jako „přímý důsledek nelegální okupace Tibetu“ a takové akce propojili s konkrétními představiteli čínského režimu, kteří je řídí. Tím pádem by na ně mohly být podle platných zákonů uvaleny sankce.
Požádala také o vytvoření „bezpečných specializovaných kanálů, prostřednictvím nichž mohou Tibeťané hlásit zastrašování“ bez obav, že budou odhaleni čínským režimem.
Konferenci pořádala poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) ve spolupráci s projektem Sinopsis a Orientálním ústavem AVČR.
