Komentář
Na čí straně vlastně Silicon Valley stojí?
To je otázka, kterou si možná klade americký ministr Pete Hegseth, když společnost Anthropic odmítla poskytnout americké armádě autonomii nad svým modelem Claude – postoj, který z firmy dělá v Silicon Valley ubohou výjimku. Mnohé technologické firmy se naopak dychtivě spojují s federální vládou a prodávají jí své služby. Vládní zakázky vzkvétají a vlastenectví se stalo novým předplatným softwarové služby.
Elonovo vedení Ministerstva vládní efektivity (DOGE) je nejviditelnějším příkladem, jak se technologický talent stahuje do státní správy. Ačkoli DOGE slibovalo škrty ve výši bilionu dolarů a dodalo podstatně méně, přesto pomohlo zmenšit federální aparát a omezit křiklavé plýtvání na ministerstvu zahraničí. Elon také zasahuje do geopolitiky – nabízí služby Starlink ukrajinské armádě a prostřednictvím SpaceX vynesl na oběžnou dráhu zhruba stovku vládních satelitů USA.
Jenže přeskupení Silicon Valley na stranu amerických zájmů sahá daleko za Elonovu síť firem. Anduril, významná obranná technologická firma založená Palmerem Luckeyem, dodává americké armádě relativně levný hardware a software nové generace. A raketový vzestup Palantiru, vedeného Alexem Karpem, přetváří vládní zpravodajství i policejní operace.
Prezident Trump agresivně nadbíhal šéfům Silicon Valley – a měl k tomu dobrý důvod. Jsou to titáni americké ekonomiky, řídí firmy v hodnotě bilionů dolarů a zaměstnávají miliony lidí. Zároveň stojí na špici technologických inovací a ženou kupředu proces tvůrčí destrukce. A někteří klíčoví lídři technologického sektoru sehráli zásadní roli v Trumpově vítězství v prezidentských volbách roku 2024.
Elon Musk byl nejviditelnějším technologickým CEO, který pro Trumpa vedl kampaň, ale nebyl sám. Dlouhá řada dalších – od Petera Thiela přes Joea Lonsdalea až po Larryho Ellisona a mnohé další, hanlivě označované jako „tech bros“ – se za Trumpa postavila také. Obrovská část kryptokomunity ho podpořila, protože slíbil jasnou a férovou regulaci jejich odvětví.
Tato podpora Trumpa ze strany technologického a kryptoměnového průmyslu představuje výrazný odklon od dosavadního politického statu quo v Silicon Valley. San Francisco, Berkeley i samotné technologické firmy byly dlouhodobě baštami demokratické a progresivní ideologie. A férově řečeno, zůstávají jimi dodnes. „Posun nálady“ či přeskupení doprava se zatím týká hlavně vrcholových manažerů, zakladatelů a venture kapitalistů. Zaměstnanci Amazonu, Applu, Mety, Alphabetu a desítek dalších velkých technologických firem zůstávají věrní progresivní ideologii zhruba v poměru tři ku jedné.
Technologičtí manažeři se posouvají doprava ze dvou důvodů: energie a pud sebezáchovy. Exploze umělé inteligence změnila pravidla hry a ukončila éru „čistého“ softwaru. Silicon Valley už nemůže zůstat izolované ve světě bitů; jeho další rozvoj je nyní plně závislý na světě atomů. Více než kdy dřív potřebuje fyzickou přítomnost, aby mohlo postupovat vpřed.
Vedle nenasytné potřeby energie je tu i posun k hardwaru – raketám, elektromobilům a autonomním dronům – který technologické firmy vtáhl do stejného regulačního houští, v němž se dusí zbytek průmyslové ekonomiky. Musejí čelit celé té byrokratické džungli, kterou vytvořili státní úředníci, ale kterou tvrdě prosazovala a podporovala politická levice.
Proč by se měly Google nebo Microsoft v roce 2000 zajímat o omezení jaderné energie nebo využívání fosilních paliv? Proč by je měla trápit Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) a další regulátoři, kteří dusí rozvoj nových dolů nebo produkci rafinovaných vzácných zemin? Jejich byznys stál na kódu a programátorech. Omezovala je jen dostupnost talentu, zákaznická základna a vlastní vynalézavost.
Posuňme se do začátku 20. let a svět vypadá jinak. Tlak na elektrifikaci a rozvoj solárního průmyslu odhalil zásadní význam světa atomů. Silicon Valley si nemůže „naprogramovat“ elektromobily, výrobu a distribuci solárních panelů ani pokročilé baterie. Potřebuje vstupy a know-how pro jejich zpracování – a těch je v USA nedostatek, protože desítky let přitvrzující byrokratická regulace je systematicky omezovala.
A pak je tu umělá inteligence – velké jazykové modely – která přetváří technologickou infrastrukturu. AI je zásadní skok v oblasti výpočetní techniky. Jenže její vývoj a provoz vyžaduje pokročilé polovodiče, jejich masivní produkci a především elektřinu, která tyto čipy v datových centrech napájí. A tak technologické firmy, které desítky let žily ve světě bitů, znovu objevují, že závisí na křemíku. A že jsou závislé i na elektronech, které ten křemík pohánějí.
Tím se vracíme k otázce přeskupení. Firmy v Silicon Valley zjistily, že k dalšímu technologickému posunu potřebují nepřiměřené množství elektřiny. Jenže mají problém: řada politiků a regulátorů vede už desítky let válku proti rozvoji energetiky ve jménu „záchrany planety“. Americká elektrická síť je zastaralá a relativně neefektivní. Většina tradičních energetických společností si sama svázala ruce pod tlakem klimatických aktivistů – zavírá uhelné a plynové elektrárny, nebo jako v případě Německa rovnou odstavuje jaderné zdroje.
Většina datových center, která chtějí technologické firmy stavět, se nemůže napojit na stávající síť bez zdražení elektřiny pro domácnosti nebo bez přetížení současných kapacit. Nemohou se ani spolehnout výhradně – a často ani převážně – na větrnou či solární energii, protože tyto zdroje jsou nestálé a bateriové úložiště zůstává extrémně drahé. Politicky se však právě vítr a slunce za vlády Joea Bidena a v „modrých“ státech, jako je Kalifornie, tvářily jako jediné přijatelné řešení. Trumpova administrativa a republikáni nabídli nutnou korekci – podporu všech forem výroby energie a politiku energetické hojnosti.
Posun Silicon Valley doprava má ještě jednu příčinu: pud sebezáchovy. Demokratická strana se za posledních dvacet let výrazně vychýlila doleva. V 90. letech a na počátku 21. století sice „modré“ státy jako Kalifornie zdaňovaly firmy a bohaté více než „červené“ státy, ale neusilovaly o agresivní konfiskaci a přerozdělování majetku. Dnes ano. Úspěch demokratických socialistů například v New Yorku, stejně jako návrhy na zdanění majetku, nejen příjmů, jsou symptomem tohoto posunu demokratů doleva.
Možná ještě znepokojivější je vnímaný autoritářský sklon levice, který začal lockdowny v době pandemie a od té doby přerostl v agresivní vynucování řečových kodexů a militantní identitární politiku. Uvnitř technologických firem začala propukat vzpoura a protesty. Tento politický a kulturní posun vyslal technologickým manažerům naprosto jasný vzkaz.
Namísto toho, aby jednoduše snášeli vyšší daně na financování širších sociálních programů a jinak byli respektováni nebo alespoň přehlíženi, bohatí zakladatelé a venture kapitalisté zjistili, že je levicově orientované skupiny nenávidí. Reakce na Elona Muska a DOGE je v tomto ohledu poučná.
Lidé byli jeho osobou a jeho politikou natolik pobouřeni, že ničili vozy Tesla a zapalovali prodejny. Otevřená nepřátelskost v rétorice vůči bohatství, úspěchu a produktivitě přiměla lídry Silicon Valley přehodnotit politické prostředí – a výsledkem byl výrazný přesun k Republikánské straně i fyzická migrace do „červených“ států.
Toto přeskupení je zatím v rané fázi. Zda jde o dočasný výkyv, se teprve ukáže. Minimálně ale platí, že být republikánem už mezi lídry Silicon Valley není ostuda, i když mezi řadovými zaměstnanci možná stále ano. Zároveň jsme na začátku fyzického přesunu, který pohánějí konfiskační daňové návrhy v Kalifornii a dalších státech, labyrintická byrokratická regulace a obecná nevraživost vůči podnikání a byznysu. Jen Kalifornie v posledních měsících zaznamenala odchod několika miliardářů, včetně zakladatelů Googlu a Mety.
Nic nezaručuje, že Silicon Valley a San Francisco zůstanou centrem technologického světa. Naopak – pokud něco ukazuje historie, průmyslová i tvůrčí centra se často stěhují jinam – stačí se zeptat kohokoli, kdo žil v Detroitu nebo Chicagu v polovině 20. století, případně ve Scrantonu v Pensylvánii na konci století devatenáctého. Možná je to zatím předčasné, ale směřujeme k „rezavému pásu Silicon Valley“ na západním pobřeží, který nahradí Silicon Prairie nebo Silicon Hills. A pokud se to stane, nebude to kvůli obchodní politice ani nespoutanému kapitalismu. Bude to důsledek politického a regulačního selhání.
Převzato ze stránek American Institute for Economic Research (AIER).
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
