Online svět může mít na děti devastující účinky, jimž se ve svém věku ještě nedokáží bránit. Stát by měl k určité formě regulace přikročit a udělat tak rychle, zaznělo na semináři „Jakým nástrahám dnes čelí mladí v online prostředí?“, který proběhl 22. dubna v Poslanecké sněmovně.
Martin Kožíšek ze Safer Internet Centrum ČR, Evropskou unií podporované vzdělávací organizace nabízející také linky bezpečí či ambulanci pro týrané děti, uvedl, že navzdory tomu, že se hovoří o regulaci sociálních sítí u dětí, opravdové riziko je ve skutečnosti jinde. „Velká část rizikového chování se odehrává mimo platformy, které chceme zakázat,“ řekl s tím, že jde o aplikace jako Whatsapp, Telegram, Snapchat a další.
Varoval, že za poslední roky u dětí výrazně vrostla online agrese. Už nejde jen o kyberšikanu, grooming, ztrapňování pomocí fotek a slovní napadání. Do hry nyní vstupuje umělá inteligence (AI), díky níž vznikly tzv. svlékací aplikace. „Co je alarmující, pokud dítě zažilo, že ho někdo svlékl pomocí aplikace, tak 60 % dívek a 73 % chlapců zažilo zároveň vydírání,“ pronesl Kožíšek s odkazem na průzkum, který provedla Univerzita Palackého.
Sexting – sdílení sexuálního textového či mediálního obsahu – podle něj provozuje třetina dětí, zpravidla se svým partnerem nebo kamarádem. Zarážející však dle něj je, že 57 % dívek a 43 % chlapců již dostalo i nějakou nevyžádanou intimní fotografii nebo zprávu.
Množství takového obsahu mířícího na děti je podle něj velký a zasloužil by si vlastní zákon, „který by stanovil zasílání tohoto explicitního materiálu dětem jako trestný čin, bez ohledu na úmysl odesílatele“. Dodal, že EU by měla donutit digitální platformy a technologické společnosti, aby přišli s řešením, jak zabránit tomu, aby děti tento nechtěný obsah dostávali.
Stránky stoponline.cz, které Safer Internet Centrum provozuje, a kde mohou uživatelé nahlašovat závadný obsah na internetu, zaznamenaly za loňský rok nárůst 70 %, zmínil.
Miláčku, jak jsi se vyspala?
Docentka Slávka Karkošková z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, která spoluzakládala projekt Společně proti groomingu, pohovořila na semináři o problematice sexuálního zneužívání lidmi v pomocných profesích, jako jsou trenéři, vychovatelé, vedoucí kroužků, pedagogové.
Grooming popsala jako všechny manipulativní techniky zaměřené na získání důvěry dítěte, navázání hlubšího vztahu a nakonec přesvědčení dítěte k sexuální aktivitě. Různé formy groomingu podle ní používá asi 80 % sexuálních predátorů, přičemž zpravidla dítě osloví přes internet někdo, kdo se s nimi už zná z fyzického světa.
Tito „mixovaní groomeři“, kteří používají přímý i online kontakt, mají k dispozici díky digitálním platformám nástroje, kterými velmi intenzivně „namotávají“ své oběti tak, že si vzájemné komunikace nevšimnou ani jejich rodiče. Online komunikace slouží jako předstupeň fyzického zneužití, vysvětlila.
„Typický obsah této komunikace je nejprve nesexuální, ale už jde o nevhodnou komunikaci jako lichotky, sdílení emočních problémů, budování exkluzivního vztahu, kde se dítě cítí velmi příjemně,“ popsala s tím, že jde o komplexní manipulaci. Poté se začnou objevovat i sexuální zmínky.
Jako příklad uvedla případ učitelky, která sexuálně zneužívala svou 12letou žačku. „Intenzita komunikace byla brutální. Intenzivní pokusy o budování citové závislosti a intimity, nekonečné množství vyznání lásky, včetně emotikonů, v takovém množství, jaké ani ten nejideálnější rodič nemá šanci svému dítěti odkomunikovat od časného rána do pozdního večera,“ popsala.
Doplnila, že zprávy chodily už od šesté ranní s dotazy: „Miláčku, jak jsi se vyspala?“, až do jedenácté večer: „Zlatíčko, ať máš krásné sny.“ „V offline světě by tato komunikace probíhala jen v čase, kdy jsou spolu, ale v online komunikaci tyto manipulace proudí několikanásobně častěji,“ zdůraznila.
Jako privilegium nechala učitelka svou oběť opravovat písemky, radila jí také, jak oklamat rodiče, aby se dostala z domu, nebo řešili co dělat v případě odhalení.
Docentka Karkošková uvedla, že na Západě mají dospělí, kteří pracují s dětmi, zakázáno soukromou komunikaci s dětmi/svými klienty. V řadě zahraničních organizací, které s dětmi pracují, pak funguje kodex chování personálu, kde je jasně uvedeno, co si může a nesmí dovolit vůči dětem. Překročení pravidel se považuje za neetické jednání a mělo by být terčem vyšetřování. „Všechny možné formy překročení profesionálního vztahu jsou vlastně groomingem,“ pronesla.
Stejné jako drogy
Matěj Holan, ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, uvedl, že online svět způsobuje u dětí silnou závislost, která jim mimo jiné narušuje spánek a prohlubuje duševní problémy. Digitální závislost je také nejrychleji rostoucí závislostí ze všech, poznamenal.
Nejde o nic překvapujícího, protože softwarové společnosti, které vytvářejí aplikace a platformy, je navrhují tak, aby co největší závislost způsobovaly, neopomněl připomenout Holan. „Za nás jako adiktology je to úplně jasné, tak jako u jiných typů závislosti. Nesmí se to dostat dětem do ruky nebo alespoň co nejméně, protože ta závislost je příliš silná,“ řekl na semináři a dodal, že mobily a jiná digitální zařízení mají na děti stejný vliv jako heroin, marihuana nebo jiné drogy či alkohol . „A podobně jako heroin nebo vodka, mobily do ruky osmiletého dítěte nepatří,“ doplnil.
„Brutální“ nárůst sebevražedného chování přičetl právě na úkor nadměrného trávení času na internetu.
Otevřel také téma masové konzumace online porna. „Když se na porno hodně kouká, samo o sobě by se nad tím dalo mávnout rukou: ,No a co. Je to jenom nějaký sex.‘ Ale když potom vidíme dopady na chování mezi lidmi, sexuální chování, víme, že je to naprosto devastační,“ pronesl.
Poznamenal, že stát a Evropská unie jsou ti, kdo by měl zakročit při regulaci nežádoucího obsahu a tlaku na technologické platformy, aby upravily své škodlivé algoritmy. Česko je podle něj „poslední stát v Evropě, který to zatím neřeší“, řekl. Zároveň dodal, že premiér Andrej Babiš minulý týden na Radě vlády po diskuzi s odborníky oznámil, „že mobily na školách se zakáží a sociální sítě se věkově omezí“. Evropská komise již podle adiktologa vyvinula dobrou aplikaci na ověřování věku, která se dá k tomuto účelu použít.
Jednat rychle
Klára Šimáčková Laurenčíková, bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva, uvedla, že škodlivý obsah na internetu vede k posouvání hranic toho, co je a není přijatelné a správné, ať už jde o násilí, sexualitu, poškozování se, atd.
Politici by dle ní měli reagovat rychle a nastavit v online světě regulace a pojistky, které budou reagovat na všechna rizika na internetu. Podpořila také snahy o regulaci užívání mobilů na školách s tím, že „nemůžeme ten stav nechat tak, jak je dneska, zcela závislý na libovůli a osvícenosti jednotlivých ředitelů“.
Záznam celého semináře lze shlédnout na této adrese.
