Zdeněk Ertl

25. 4. 2026

Zobrazovací studie mozku ukazují, že nadměrné užívání sociálních sítí souvisí se změnami v centrech odměny, emocí i sebekontroly.

Digitální platformy se během jediné dekády staly přirozenou součástí každodenního života, zejména u mladší generace. Zatímco veřejná debata se často soustředí na obsah, který děti a dospívající konzumují, méně pozornosti se věnuje tomu, co s lidským mozkem dělá samotný způsob jejich používání.

Funkční magnetická rezonance dnes umožňuje sledovat, jak se při scrollování, očekávání odměny či sociálním srovnávání aktivují konkrétní mozkové okruhy.

Výsledky těchto studií postupně skládají obraz digitálního prostředí jako faktoru, který může dlouhodobě ovlivňovat vývoj pozornosti, emocí i sebekontroly.

Co je fMRI a proč je důležitá

Funkční magnetická rezonance umožňuje nepřímo sledovat aktivitu mozku prostřednictvím změn prokrvení v jednotlivých oblastech. Díky této metodě lze pozorovat, jak mozek reaguje na různé podněty, například na očekávání odměny, sociální interakce či emočně silný obsah.

V kontextu digitálních médií se fMRI využívá ke zkoumání, zda používání sociálních sítí aktivuje podobné mozkové okruhy jako jiné návykové formy chování.

Právě tyto zobrazovací metody přinesly první přesvědčivé důkazy, že se u části uživatelů při interakci s online obsahem opakovaně aktivují centra odměny a emoční regulace způsobem, který připomíná mechanismy známé z behaviorálních závislostí.

Jak sociální sítě aktivují systém odměny

fMRI a MRI studie zaměřené na problematické užívání sociálních sítí odhalují souvislosti s okruhy odměny, zejména s ventrálním striatem a orbitofrontální kůrou.

Právě oblast nucleus accumbens, klíčová součást systému odměny, byla ve výzkumech spojena s intenzivnějším a častějším kontrolováním Facebooku na telefonu. To podporuje interpretaci sociálních sítí jako chování posilovaného okamžitou odměnou.

Emoce, srovnávání a citlivost na sociální signály

Vedle systému odměny se při používání sociálních sítí aktivují také oblasti spojené se zpracováním emocí a sociálních signálů, například amygdala a mediální prefrontální kůra.

Zobrazovací studie naznačují, že jedinci náchylnější k intenzivnímu sociálnímu srovnávání vykazují při sledování idealizovaných obrazů druhých silnější emoční reakce. To může prohlubovat pocity závisti, méněcennosti či úzkosti. fMRI výzkum zaměřený na reakce na sociální zpětnou vazbu ukazuje, že mozek mladých lidí reaguje na „lajky“ a sociální uznání výrazněji než u dospělých, což zvyšuje jejich zranitelnost vůči návykovým vzorcům chování.

Sebekontrola a oslabení regulačních okruhů

Dalším důležitým poznatkem je vztah mezi intenzivním používáním digitálních médií a aktivitou prefrontálních oblastí mozku, které zodpovídají za sebekontrolu, plánování a regulaci impulzů.

U jedinců s problémovým užíváním sociálních sítí byly opakovaně popsány změny v aktivaci těchto oblastí při úlohách vyžadujících soustředění.

Studie publikovaná v Human Brain Mapping naznačuje, že časté vystavení rychle se střídajícím digitálním podnětům může souviset s oslabenou funkční konektivitou regulačních okruhů. To může v praxi znamenat větší obtíže s odoláváním pokušení neustále kontrolovat telefon, ale i sníženou schopnost soustředění na dlouhodobější úkoly.

Co z toho plyne pro prevenci a politiku

fMRI studie samy o sobě nedokazují, že sociální sítě „poškozují mozek“. Ukazují však, že digitální prostředí systematicky aktivuje mozkové okruhy spojené s návykovým chováním, emocemi a sebekontrolou.

V kombinaci s vývojovou nezralostí mozku dospívajících to vytváří prostředí zvýšeného rizika. Pro prevenci to znamená potřebu včasné mediální výchovy, regulace digitálních návyků u dětí a otevřené debaty o roli technologických platforem.

Z hlediska veřejné politiky pak vyvstává otázka, zda ochrana duševního vývoje dětí nemá být chápána podobně jako ochrana jejich fyzického zdraví.

Závěr

Zobrazovací metody mozku přinášejí důležité varování: sociální sítě nejsou jen neutrálním komunikačním nástrojem, ale prostředím, které systematicky pracuje s biologickými mechanismy odměny, emocí a sebekontroly.

U dospělých to může vést k návykovým vzorcům chování, u dětí a dospívajících k zásahům do probíhajícího vývoje mozkových okruhů.

Diskuse o regulaci digitálního prostředí se tak postupně posouvá z roviny kulturní do oblasti veřejného zdraví.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Dramatický pokles porodnosti je podle expertky výsledkem dvou faktorů. Podpora prarodičů hraje při rozhodování mladých velkou roli

Současný citelný propad porodnosti českých žen připomíná křivku z 90. let a je výsledkem dvou faktorů, uvedla prof. Kocourková. Na rozhodnutí založit rodinu má u mladých párů vliv i pomoc prarodičů.

NATO bez USA: Evropské armády by nestačily odradit Rusko 

Evropské země by podle analýzy musely bez USA rychle navýšit armády o 300 000 vojáků, zvýšit výdaje nad 3,5 procenta HDP a posílit průmyslový základ, aby čelily Rusku.

Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta

Česká republika a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea.

Piráti a Starostové vyzývají Mrázovou k rezignaci. Ministryně reaguje

Po Pirátech vyzývají ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou k rezignaci také opoziční Starostové a nezávislí. Ministryně na několik obvinění reagovala po jednání hospodářského výboru.

Případ starší ženy odsouzené na 7,5 roku ukazuje tvrdou represi proti praktikujícím Falun Gongu v Číně

Kampaň čínského režimu za vymýcení Falun Gongu probíhala z velké části v utajení. Rozsudek z případu z roku 2025 nabízí vzácný pohled na celostátní pronásledování.

Pád Saigonu: Jak se zrodil současný Vietnam

30. duben 1975 znamenal sjednocení Vietnamu pod komunistickou vládou i definitivní konec amerického angažmá v jihovýchodní Asii.

Co je dobré vědět o odchodu Spojených arabských emirátů z OPEC

Spojené arabské emiráty oznámily odchod z OPEC a aliance OPEC+, reagují tak na výkyvy v Perském zálivu a růst poptávky. Analytici uvádějí, že krok může oslabit kartel, umožnit vyšší těžbu a ovlivnit globální trhy.

Psychologie peněz: 7 slepých míst a jak je napravit

Správa investic může do každodenního života vnášet stres. S několika jednoduchými principy se ale můžeme cítit klidněji a rozhodovat se s větší jistotou. Ve Spojených státech dnes působí stovky tisíc finančních poradců, přesto společnost McKinsey předpovídá, že do roku 2034 jich bude chybět až 100 000. Poptávka po lidech, kteří dokáží v bohatých zemích odborně […]

Jedna minuta známých zvuků přírody může zlepšit náladu

Minuta poslechu známého ptačího zpěvu snižuje stres a zlepšuje náladu účinněji než exotické zvuky. Zjistěte, jak nás ovlivňuje příroda.