Mezinárodní výzkum zkoumal více než 350 000 dětí a dospívajících z celého světa ve věku od 2 do 19 let.
Australská studie zjistila, že u dětí a dospívajících, kteří tráví na sociálních sítích hodně času, existuje vyšší pravděpodobnost rozvoje depresí, sebepoškozování či užívání návykových látek a v pozdějším věku dosahují horších životních výsledků.
Systematický přehled publikovaný v časopise JAMA Pediatrics analyzoval údaje ze 153 studií, které v průběhu až dvou desetiletí sledovaly přes 350 000 dětí a dospívajících ve věku od 2 do 19 let.
„Nejsilnější vzorec, který jsme pozorovali, byl vztah mezi používáním sociálních sítí a pozdějším problematickým využíváním médií. To naznačuje, že rané návyky se mohou časem upevnit a jejich zvládání může být stále obtížnější,“ vysvětlila Sam Teagueová, vedoucí vědecká pracovnice na Univerzitě Jamese Cooka.
Autoři se zaměřili na longitudinální výzkum, který účastníky sleduje v průběhu delšího času, a nabízí tak hlubší vhled do vývoje jejich chování i následných dopadů.
Teagueová poznamenala, že předchozí výzkumy v této oblasti často spoléhaly na jednorázové údaje shromážděné v jediném časovém bodě. Kvůli tomu bylo obtížnější určit, zda používání sociálních sítí negativním důsledkům skutečně předcházelo.
Zdůraznila však, že zjištění přímo nedokazují, že by sociální sítě poškození přímo vyvolávaly.
Výsledky spíše ukazují na trvalé souvislosti mezi jejich častým používáním a řadou vývojových faktorů, včetně kognitivního, sociálně-emočního a motorického vývoje nebo fyzického zdraví.
Amy Orbenová, profesorka z oddělení kognitivních a mozkových věd Rady pro lékařský výzkum na Cambridgeské univerzitě, dodala, že tento vztah může být složitější.
„Může se stát, že děti, které se již potýkají s problémy, tráví na sociálních sítích více času, místo aby sítě byly příčinou jejich potíží,“ prohlásila Orbenová.
„Podobně mohou určité osobnostní rysy nebo životní okolnosti způsobit, že některé děti mají sklon jak k intenzivnímu používání sociálních sítí, tak k horším vývojovým výsledkům,“ doplnila profesorka.
Dospívající jako nejzranitelnější skupina
Teagueová uvedla, že jedním z možných vysvětlení je vytěsňování aktivit spojených s lepším duševním zdravím časem stráveným v online prostoru.
„Čas u digitálních médií může nahradit aktivity prospěšné pro psychiku, jako je cvičení nebo kontakt s rodinou a vrstevníky v reálném životě,“ napsala Teagueová v e-mailu pro Epoch Times.
Dále upozornila na rozdíl mezi interaktivní povahou sociálních sítí a tradičními médii.
„Digitální média se od těch tradičních liší svou interaktivitou. Děti a dospívající jsou podněcováni k dalšímu sledování obsahu prostřednictvím návykových funkcí, jako je automatické přehrávání nebo nekonečné posouvání stránek,“ podotkla vědkyně.
Právě dospívající byli identifikováni jako skupina nejvíce ohrožená vlivy sociálních sítí.
„Rané dospívání je obdobím, kdy se utváření identity a vztahy s vrstevníky stávají klíčovými vývojovými systémy mladých lidí,“ konstatovala Teagueová.
Dodala, že sociální sítě mohou tyto tlaky umocňovat prostřednictvím neustálé vnější zpětné vazby a rozsáhlého srovnávání se s ostatními.
„Je zapotřebí podniknout kroky na úrovni politiky i platforem, aby se online prostředí, navržená převážně pro dospělé, stala vhodnými pro děti,“ zdůraznila výzkumnice.
„Pozornost vyžadují zejména návykové designové prvky, jako je automatické přehrávání a nekonečné scrollování, stejně jako vystavení škodlivému obsahu,“ dodala.
Společnosti provozující sociální sítě čelí žalobám kvůli návykovému designu
Nový výzkum přichází v době, kdy se ve Spojených státech blíží k závěru přelomový případ týkající se závislosti na sociálních sítích.
Občanskoprávní proces v Los Angeles se soustředí na dvacetiletou ženu, která tvrdí, že přední technologické společnosti navrhly své platformy jako návykové, což přispělo k jejím psychickým problémům.
Mezi žalovanými figurují Instagram a YouTube, zatímco případy týkající se Snapchatu a TikToku byly urovnány mimosoudně.
Právníci žalobkyně argumentují, že se stala závislou na sociálních sítích ještě jako nezletilá, což u ní vedlo k depresím, tělesné dysmorfofobii a sebevražedným myšlenkám.
Právní tým YouTube tato tvrzení odmítl s tím, že platforma není návyková a lze ji přirovnat k video službám, jako je Netflix, kde uživatelé mohou sledování kdykoli ukončit.
Dne 18. února generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg soudu sdělil, že firma již dávno upustila od cílů „zvyšování času stráveného v aplikacích“ a místo toho se zaměřuje na zapojení uživatelů prostřednictvím „vytváření hodnoty“.
–ete–
