Rubrika: Příroda
Evropská komise doporučila snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040
Evropská unie by si měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Vyplývá to z doporučení, která dnes zveřejnila Evropská komise.
V Česku začne v neděli zesilovat vítr, nejsilnější bude na pomezí Čech a Moravy
V Česku začne během neděle zesilovat vítr, nejsilnější bude v druhé polovině noci na pondělí a v pondělí dopoledne.
Překvapení v laboratoři: Země není zcela těsná
Geologové objevili v hlubinách země záhadnou vrstvu plnou krystalů. Ke vzniku tohoto jiskřivého jevu je však zapotřebí jedna důležitá podmínka: nevodotěsný (zemský) plášť.
Ptačímu ráji na Mnišských lukách pomůžou klisny exmoorských poníků
Stádo čtyř klisen exmoorského ponyho v ptačím parku Mnišské louky u České Lípy, které jsou zde od loňského prosince, doplnila v polovině ledna pátá. Ornitologové tak úspěšně završili přípravy k zavedení pastvy velkých kopytníků na území ptačího parku.
V Česku se od víkendu oteplí až nad 10 stupňů Celsia, na horách ale může sněžit
V Česku se od víkendu oteplí až nad deset stupňů Celsia. Nebe bude oblačné až zatažené s přeháňkami nebo deštěm, ve vyšších polohách může i sněžit.
Sněmovní výbor doporučil rozšířit možnosti vysazování stromořadí podél silnic
Sněmovní výbor pro životní prostředí doporučil novelu o ochraně zemědělské půdy doplnit o rozšíření možnosti vysazování stromořadí podél silnic.
Ornitologové vzpomenou Světový den mokřadů a zvou na vycházku za vodními ptáky
Světový den mokřadů připomíná důležitost těchto vodních ploch pro živočichy, rostliny, člověka i planetu. Ornitologové pořádají vycházky na třech desítkách míst Česka.
Paleontologové na Karlovarsku objevili dosud neznámý druh pravěké šelmy
Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili čelist neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě.
Studie: Rostliny se díky epigenetickým mechanismům mohou přizpůsobit klimatu
Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť.