Investigativní novinář Lee Shith říká, že původ federálního vyšetřování členů prezidentské kampaně Donalda Trumpa v roce 2016 lze přirovnal k aféře Watergate.
„Pokud o tom přemýšlíte z hlediska Watergate, je snadné to pochopit,“ řekl Smith 4. listopadu v rozhovoru se starším redaktorem Epoch Times Janem Jekielkem v pořadu American thought leaders.
Smith je dlouholetým pracovníkem konzervativního Hudsnova Institutu. Právě vydal knihu „The Plot Against the President“ (Spiknutí proti prezidentovi), ve které předkládá argumenty potvrzující snahu americké političky Hillary Clintonové (Demokraté) poškodit Donalda Trumpa (Republikáni) prostřednictvím vyšetřování FBI.
Tvrdí, že administrativa tehdejšího prezidenta Baracka Obamy spustila operaci zaměřenou na Donalda Trumpa pravděpodobně už koncem roku 2015, tedy dlouho před tím, než vůči němu FBI otevřela kontrašpionážní vyšetřování 31. července 2016.
„Bylo to elektronické vloupání, Clintonová chtěla před volbami najít říjnové překvapení, aby zametla s Trumpem,“ říká novinář Lee Shith.
Původ „spisů“
Jednou z částí Smithovy práce byl pokus o vysledování původu takzvaných Steeleových spisů, nepodložených tvrzení o tom, že Donald Trump v rámci své předvolební kampaně uzavřel tajnou dohodu s Ruskem, aby vyhrál volby.
Po téměř třech letech vyšetřování se ale takové spojení nepotvrdilo, respektive nebyly o něm nalezeny žádné důkazy, přestože stálo téměř 32 milionů dolarů.
Obecně se má za to, že spisy vytvořil bývalý člen britské tajné služby Christopher Steele, který byl přes prostředníky zaplacený předvolebním týmem Clintonové a Demokratickým národním výborem (DNC).
Na základě Steeleových spisů získala FBI povolení FISA ke sledování tehdejšího člena Trumpovy kampaně, Cartera Page. Respektive k jeho odposlouchávání. Tato akce údajně měla sloužit jako podklad pro Ministerstvo spravedlnosti k zahájení kriminálního vyšetřování.
Smith věří, že spisy nenapsal sám Steele, ale že jde o kolektivní snahu kampaně Clintonové sepsat dokument, který umožní zahájit sledování (odposlouchávání) Trumpova teamu. Steele měl sloužit pouze jako „obchodník s dobrým jménem“, které měl u FBI. Autor knihy se domnívá, že v přípravě spisů mohli hrát roli i členové samotné FBI.
Jedním ze Steeleových zdrojů měl být údajně Trubnikov, bývalý ředitel ruské zahraniční rozvědky. Trubnikov byl ve skutečnosti zdrojem Stefana Halpera, profesora z univerzity v Cambridge, který byl de facto informátorem FBI pro špehování Trumpových pomocníků.
Trubnikov se minimálně dvakrát zúčastnil zpravodajského semináře v Cambridge (v roce 2012 a 2015), na který ho pozval Halper, tvrdí v žalobě o nactiutrhání bývalá účastnice tohoto semináře Světlana Lohkova.
Lohkova je britská historička narozená v Rusku. Dle ní Halper vypustil přes média lživé informace, které zaváděly veřejnost a vytvářely dojem, že na příkaz ruské zpravodajské služby navázala vtah a možná i měla aféru s americkým generálem Michaelem Flynnem.
Michael Flynn
Flynn je válečným veteránem a bývalým šéfem Zpravodajské agentury amerického Ministerstva obrany. Dle Smithe bylo kompromitující vykreslení Flynna ve vztahu s Ruskem hlavní částí „proti-trumpovské operace“.
„Generál Flynn chtěl zjistit, co zpravodajská komunita dělá. Do jaké míry slouží americkému lidu a do jaké míry si plní vlastní peněženky a politické touhy a fantazie, jak chtějí ovlivňovat byrokracii v souvislosti s jejich zájmy, a ne v zájmu Američanů,“ naznačil Smith důvody, proč byl Flynn trnem v oku zpravodajských služeb.
Dle Smithe chtěl Flynn dokonce provést audit zpravodajských služeb a požadoval rezignaci mnoha úředníků.
„Tady vidíme, jak bylo pro tyto lidi důležité zbavit se generála Flynna,“ řekl Smith a dodal: „A naopak, můžete také vidět, jak byla práce generála Flynna důležitá.“
Flynn byl také jedním z asistentů Donalda Trumpa, jehož FBI vyšetřovala z údajného vztahu s Ruskem.
30. listopadu 2017 byl shledán vinným za křivou výpověď pro FBI, ale nedávno se proti výsledku soudu odvolal.
Nový pohled na Zpravodajskou komunitu a média
Smith z pohledu proti-trumpovské operace vidí, že americké zpravodajské agentury v podstatě „sešly na scestí“.
„Musí přijít hluboké a důkladné nové prověření účelu, který má zpravodajská komunita naplňovat,“ říká Smith.
„Určitě nechce žádný Američan, aby jej řídila zpravodajská komunita… Nechceme být řízení nevolenými úředníky. Nechceme být špehovaní nevolenými úředníky. A nechceme, aby se nevolení byrokrati pokoušeli zlikvidovat prezidenta, který byl zvolený americkou veřejností.“
Smith také říká, že média se stala nepostradatelným komplicem v celé operaci. Podle něj si konkrétní americká média poškodila dobré jméno natolik, že budou v důsledku toho balancovat na hraně přežití.
Překlad a redakční úprava původního článku newyorské redakce: J. S. Upravil M. K.
