Na západních univerzitách se stále více skloňuje slovo neomarxismus. Jak se tento pojem zrodil a jaké jsou cíle neomarxistů? Jsou české vysoké školy v ohrožení neomarxismu nebo lze říci, že se pouze otevírají novému pojetí „svobody“? Na tato a další témata jsme se ptali profesorky Karlovy univerzity paní Anny Hogenové.
Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. je česká filosofka, fenomenoložka. Přednáší na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde je zároveň vedoucí Oddělení filosofie a etiky, a na Husitské teologické fakultě, kde je zároveň vedoucí Katedry filozofie.
Zabývá se tématy jako pohyb, pravda jako neskrytost (alétheia), tělo a tělesnost a filosofie sportu. Dodnes napsala několik desítek knih.
Upoutávka na sérii rozhovorů
Exkluzivní rozhovor s profesorkou Annou Hogenovou – neomarxismus na českých vysokých školách. (Michal Kováč / Epoch Times)
Série rozhovorů
Série rozhovorů s profesorkou Annou Hogenovou bude postupně vycházet na YouTube a facebookových stránkách redakce Epoch Times.
1. Díl: Co je neomarxismus nebo kulturní marxismus? Proč opouštíme tradiční hodnoty?
OTÁZKY:
Co je to neomarxismus anebo kulturní marxismus?
Proč je to aktuální téma právě dnes?
Proč si myslíte, že opouštíme hodnoty, které nám byly po stovky let vlastní?
Když si vezmeme komunistické systémy, které si zakládaly na „velikosti“, můžeme k tomuto neomarxismus připodobnit a mají společnosti svým způsobem tuto touhu po moci a velikosti?
2. Díl: Antonio Gramsci, Friedrich Nietzsche a velké korporátní firmy
OTÁZKY:
Antonio Gramsci v první polovině 20. století hovořil o „dlouhém pochodu institucemi“. Je zde taková agenda a myslíte, že se naplní nebo naplňuje?
Friedrich Nietzsche, představitel nihilismu, vytvořil určitý koncept hodnotové prázdnoty. Čím tu prázdnotu můžeme vyplnit?
Dříve byl trend působit ve velkých korporátních firmách. Teď se to údajně obrací a ti dobří, motivovaní lidé mají tendenci chodit do středních a menších firem, kde vazby nejsou tolik zkostnatělé, kde se používají lidské způsoby a člověk tam má volnější ruku.
3. Díl: Minulost, historie, neomarxismus a zpochybňování hodnot
OTÁZKY:
Pokud neomarxismus nezohledňuje minulost a historii, jak byste definovala naši současnou společnost, co se týče hodnot samotných?
Myslíte, že určité rozprostírání pravdy souvisí s tím, že principy sami rozmělňujeme a zpochybňujeme věci, které bychom dříve nezpochybňovali?
4. Díl: Jak se mění vývoj společnosti, vysokého školství u nás a v zahraničí v kontextu neomarxismu
OTÁZKY:
Pokud by mělo dojít k nějakému obratu ve vývoji současné situace, přijde taková změna shora nebo zespodu?
Pokud se bavíme o politické moci, tak k té moci se musí člověk nějakým způsobem dostat. Je politická garnitura odrazem společnosti?
Může to být tak, že změny lze dosáhnout činností na úrovni jednotlivce – jaký je, jak žije v jeho rodině, jak se stará o svoje prostředí, jak se chová v práci?
Když se bavíme o změně vysokého školství v kontextu s neomarxismem, jak je to na západě a jak je to u nás? Dokázala byste to porovnat?
5. Díl: Jaká je mladá generace studentů, tažena proudem nebo přemýšlí? Vrátíme se ke kořenům, nebo budeme experimentovat dál?
OTÁZKY:
Někteří mladí lidé jsou taženi moderním světem a jeho proudy. Můžeme vidět i mladé lidi, kteří vystupují, jsou schopni o různých tématech mluvit racionálně na základě faktů, nebojí se a jsou odvážní. Jací jsou Vaši studenti?
Zeptám se na závěr, jaká je Vaše prognóza? Jaký bude podle Vás další vývoj, vrátíme se opět ke kořenům, nebo budeme experimentovat dál?
