Když se nový kmen virové pneumonie poprvé vynořil v čínském městě Wu-chan, začal se šířit po celé zemi. Čínské orgány potvrdily k 22. lednu případy nakažení v 17 provinciích a regionech. Jak se epidemie rozrůstala, lidé v Číně začali zpochybňovat tvrzení úřadů a kritizovali vládu za nedostatek transparentnosti.

Zpackaná počáteční reakce

Vypuknutí nemoci bylo wu-chanskými úřady ohlášeno 31. prosince 2019 v době, kdy internetem již široce kolovala uniklá úřední zpráva z předešlého dne. Tehdy bylo oficiálně evidováno 27 nakažených.

Podle úřední zprávy se první pacient nakazil přibližně 12. prosince. Doktor Wej, lékař, jenž v regionu provozuje soukromou kliniku, prohlásil v rozhovoru pro čínskou pobočku Epoch Times, že se o nákaze doslechl už někdy kolem listopadu. „Vláda nám tehdy sdělila, že se jedná jen o chřipku,“ uvedl. V té době se v okolí uzavřelo několik základních škol.

Wej konstatoval, že on i jeho kolegové z řad lékařů věděli, že nemoc může být nebezpečná, avšak z obavy, že by je režim potrestal, mlčeli.

Laurie Garrettová, analytička v oblasti ochrany veřejného zdraví a držitelka Pulitzerovy ceny za pokrytí epidemie eboly z roku 1995, se domnívá, že čínské úřady nezvládly počáteční reakci na epidemii a podpořily tak její současné šíření.

„To varování, které se mělo vydat už dávno, přišlo hodně opožděně. Kdyby to ukočírovali už v prvním týdnu v lednu, bylo by to mnohem snazší… Jenže čínský režim nadále zatajoval, mlžil a doufal, že jde o něco triviálního – o hrstku lidí, co se motala kolem trhu se zvířaty, což je samo o sobě šílená domněnka,“ míní Garrettová.

Hlášená čísla nesedí

Pět dnů po novém roce stoupl počet nových případů na 59. Úřady 9. ledna uvedly, že nemoc je pravděpodobně způsobena novým typem koronaviru – patogenu, který způsobuje choroby jako SARS (těžký akutní respirační syndrom) a MERS (respirační syndrom na Středním východě).

Wang Kuang-fa, jeden z předních čínských odborníků na respirační onemocnění a člen expertní skupiny uvnitř Státní zdravotnické komise, v rozhovoru pro čínské státní média People’s Daily začátkem ledna veřejnost ujišťoval, že nemoc se dá zkrotit.

Následující den Čína oznámila první smrt v důsledku koronaviru. Úřady pak bez bližšího vysvětlení snížily počet nakažených na 41.

Do 18. ledna, tedy momentu, kdy Thajsko a Japonsko potvrdily případy infekce, zůstal oficiálně počet nakažených v Číně stejný. Pak zdravotnické orgány potvrdily dalších 17 případů a druhou smrt. Žádné další podezření nebo potvrzené případy mimo Wu-chan Čína nehlásila.

Brzy poté došlo k eskalaci situace. Vícero měst po celé Číně potvrdilo případy nákazy a počet mrtvých začal stoupat. 21. ledna našli koronavirus i u samotného Wanga Kuang-fa ze Státní zdravotnické komise.

Slabá preventivní opatření

Ve Wu-chanu mezitím pokračoval život v zaběhnutých kolejích. Teprve 14. ledna se přikročilo ke kontrole tělesné teploty u cestujících na letištích, vlakových stanicích, meziměstských autobusových stanicích a v přístavech.

Světová zdravotnická organizace (WHO) následně varovala, že nemoc může být nakažlivá. Čínské úřady potvrdily, že mají případ ženy, která na wuchanském trhu s živými zvířaty (odkud má nemoc údajně pocházet) nikdy nebyla a že nemoc dostala od manžela, který na trhu pracuje.

Přenos z člověka na člověka byl však potvrzen čínskými úřady až 20. ledna.

Většina obyvatel jedenáctimilionového Wu-chanu neměla ani tušení, jaké nebezpečí jim hrozí. Ve čtvrti Paj-pu-tching, v městské části Ťiang’an, uspořádaly místní úřady 18. ledna, v rámci oslav čínského Nového roku, slavnostní večeři pro 40 tisíc rodin.

Jak je patrno z fotografií z toho dne, nikdo neměl na obličeji roušku a lidé si u stolů nabírali jídlo ze společných táců, jak je v Číně zvykem.

„Když jsou lidé takhle pohromadě, urychlí to šíření epidemie. Je to velmi nebezpečné a strašně nezodpovědné,“ říká Tchang Ťing-jüan, politický komentátor žijící v USA.

Nedostatečné kapacity pro nakažené

Nemocní občané ve Wu-chanu si začali stěžovat, že je nebo jejich nakažené příbuzné odmítali v přeplněných nemocnicích přijmout a že je posílají zpět domů.

Uživatelka Chuang Sie-sie si na sociální síti WeChat stýskala, že její matka, která začala vykazovat příznaky COVID-19 kolem 10. ledna, se dostala do nemocnice 17. ledna, kde ji otestovali na přítomnost koronaviru. O tři dny později jí volal doktor, aby jí oznámil, že nemoc opravdu má, ale odmítl jí poskytnout jakoukoliv léčbu, protože v zařízení nemají místo.

Chuang pak musela cestovat s matkou po celém městě a hledat nemocnici, kde by ji hospitalizovali.

Pan Čchen, který se vrátil z výletu z Anglie, když zjistil, že se u jeho matky objevily 18. ledna příznaky koronaviru, popsal Epoch Times, že jeho rodiče hledali 10 dnů nemocnici, která by matku vyšetřila.

Jednou, takhle kolem půlnoci, to už vzdali, když zjistili, že je před nimi na řadě přes tisíc dalších pacientů a všichni mají horečku.

Uživatelka Che Lianna uveřejnila na sociální síti Weibo příspěvek, kde uvedla, že její manžel se léčil od 2. ledna ve Wuchanské nemocnici pro infekční onemocnění. Její 70letý otec, který s nimi bydlel, začal mít příznaky choroby 8. ledna, ale jí se nepodařilo sehnat nemocnici, která by měla volné lůžko.

„Personál ambulance odmítl otce poslat do nemocnice, protože nemocnice odmítaly přijímat pacienty s horečkou,“ napsala žena.

Se stejným přístupem se setkala řada nakažených lidí ve Wu-chanu. Nemocnice zahlcené přívalem pacientů nebyly dostatečně připraveny na epidemii takovýchto rozměrů a spousta infikovaných osob tak zůstala nediagnostikována.

Podle Garrettové jsou čísla uváděná čínskou vládou „silně podhodnocená“.

Přeloženo z původního článku newyorské redakce The Epoch Times.