Vědci zjistili, že děti se musí naučit oplácet dobro dobrým, zatímco oplácet zlým je pro ně přirozené.

V naší sérii pokusů jsme se domnívali, že děti budou vykazovat pozitivní reciprocitu – sklon oplácet těm, kdo jim pomohli – již od raného věku, ale nebylo tomu tak. Děti předškolního věku nevykazovaly téměř žádné povědomí o tom, že by měly laskavosti vracet,“ říká vedoucí studie, Nadia Chernyaková z University of California–Irvine, která je docentkou kognitivních věd.

Výzkumníky zajímalo, jak se reciprocita vyvíjí. Naplánovali proto s 330 dětmi ve věku 4-8 let pět experimentů a zjistili, že děti daleko častěji oplácí zlým než dobrým.

Děti byly nechány na počítači, aby si hrály hry na „dávání“ a „kradení“. Děti měly čtyři spoluhráče, o nichž si myslely, že jsou to druhé děti. V první (dávací) verzi dostal každý kromě zkoumaného dítěte samolepku a dítě muselo čekat, až mu někdo dá tu svoji. V druhé (kradoucí) verzi si začalo dítě hrát se samolepkou, a někdo ze spoluhráčů mu ji ukradl.

V další fázi dávací verze dostalo dítě druhou samolepku, kterou mohlo dát kterémukoliv ze spoluhráčů. V kradoucí verzi mělo dítě příležitost ukrást samolepku od někoho ze spoluhráčů.

Dají děti svou druhou samolepku hráči, který jim dal tu jejich první? Ukradnou nálepku od hráče, který ji ukradl jim?

Druhý případ se stával daleko častěji. Děti se rády mstily, ale oplácet laskavost se jim nechtělo.

Děti je třeba učit, co je správné

Co z toho vyplývá? „Malé děti nemusí být přirozeně lakomé, jen neznají pravidla. Jejich zásady jsou trochu jiné než zásady dospělých. Aby se naučily navigovat svět, je třeba nějakých kognitivních stavebních bloků a kontakt se sociálními normami platnými v jejich kultuře,“ vysvětluje Chernyaková.

Podle ní, jestli se děti mají naučit vděčnosti, musíme jim ukazovat příklady, kdy druzí lidé toto žádané chování vykazují.

Posledním pokusem bylo zjistit, jestli děti budou oplácet dobrým, pokud dostanou pobídku, že by to udělat měly.

Jedna skupina dětí si vyslechla povídku o tom, jak si dvě děti oplatily projevenou laskavost. Druhá skupina si vyslechla příběh o dvou chlapcích, kteří dělali dobré skutky, ale navzájem si nic neopláceli.

Obě skupiny pak byly poslány hrát si hru na dávání. Děti, které slyšely povídku o oplácení dobrého dobrým, daleko častěji oplácely spoluhráči, který jim dal samolepku.

Docentka Chernyaková v tom vidí velké pozitivum. „Nevraživost možná přichází přirozeně, ale vděčnost se dá snadno naučit. U malých dětí stačilo vyslechnout si krátkou povídku, a ony začaly následovat normy oplácení dobrého dobrým.“

Studie vyšla v časopise Psychological Science. K vědecké práci přispěl dodatečný výzkum z Franklin & Marshall College, Yale University a Boston University.

Tento článek byl původně publikován University of California–Irvine. Přebráno v rámci Creative Commons License 4.0. Přeloženo z původního článku newyorské redakce The Epoch Times.