Milan Kajínek

11. 12. 2020

Názor

Je důležité si uvědomit, že před příchodem Charlese Darwina a Karla Marxe lidé nevěřili v evoluční teorii, naopak věřili v existenci dobra a zla, věřili v duchovní závazky, které stanovují lidem závazné morální principy, podle kterých se mají chovat, snažili se chovat podle morálních principů. A ať už se jednalo o společnosti ovlivněné křesťanstvím, buddhismem, taoismem, judaismem nebo konfucianismem, měli všichni podobné morální hodnoty.

S Darwinem a Marxem se morální základna začala zpochybňovat. Mnozí jejich následovníci vedli společnost do éry materialismu, který popíral existenci Boha, Buddhy či Taa, a do éry dialektického materialismu, který popíral existenci duše. Ba co více, do éry, která popírá existenci dobra a zla.

Morální základna společnosti se pod vedením komunistických hnutí zhroutila poměrně rychle podle následujícího schématu.

Karl Marx a jeho následovníci využili Darwinovy teorie k tvrzením, že Bůh je pouhým výplodem lidské mysli a lidské fantazie. Když potom přesvědčili lidi, že tedy Bůh neexistuje, že jeho existence je v rozporu s vědou, přišla na řadu další logická otázka. Co potom znamenají duchovní závazky? Nejsou to také pouhé výplody lidské mysli?

A dekonstrukce hodnot postupovala dál. Pokud neexistují duchovní závazky, k čemu je desatero přikázání jako – nelži, nekraď, nezabíjej, buď věrný své ženě, měj v úctě své rodiče…? Nejsou to také pouhé výplody naší fantazie?

V prosinci roku 1860 napsal Marx o Darwinově teorii svému spolupracovníkovi Friedrichu Engelsovi pochvalnou zmínku, v níž spis O původu druhů chválil jako „knihu, která obsahuje přírodně historický základ pro naše stanovisko [historický materialismus]“.

V dopise adresovaném socialistickému filozofovi Ferdinandu Lassalleovi v lednu roku 1862 Marx napsal: „Darwinova kniha je velmi důležitá a slouží mi jako přírodovědecký základ pro třídní boj v dějinách.“

Ve skutečnosti poté marxisté a komunisté začali prohlašovat, že náboženství jsou „opiem lidstva“, že slouží pouze k manipulaci lidí, a že morální principy jsou pouze takové „mezilidské dohody“ o tom, jak se mezi sebou budou chovat.

Nejstrašnějším závěrem celé této ideologické mašinérie je prohlášení, že dobro a zlo ve skutečnosti neexistují. Potom je dobro a zlo, podle této ryze materialistické ideologie, dalším výplodem lidské mysli.

Teorie a přístupy relativismu a dekonstrukce nakonec rozložily a zpochybnily poslední zbytky víry a představ lidí o existenci dobra a zla, odměny za dobré skutky a potrestání za skutky špatné. Co je dobré a co je špatné? V tomto bodě lidé pod tlakem myšlenkových a ideologických proudů odpovídají: „To je relativní.“

Potom už neexistuje žádná pravda. Dobro a zlo začne vykládat každý právník jako „úhel pohledu“ nebo „nazírání společnosti na určité věci v určité době“ a podobně.

Společnosti, režimy a vlády zbavené morálních hodnot se bez jakýchkoliv obav z konání zla a s vírou, že duše neexistuje, vrhají do bitvy o to utrhnout si pro sebe co nejvíce dokud život neskončí. Protože potom už nic nebude a naši duši nečeká žádná odplata.

Nyní již věří, že neexistují žádné důsledky jejich činů, nevěří ve vyšší moc, která by mohla přinést trest v podobě katastrofy nebo epidemie, pokud se lidstvo morálně zkazí do neúnosného bodu. Nevěří ani tomu, že bude muset jeho duše nést v dalším životě tíhu jeho předchozích skutků a odváží se udělat cokoliv. Pokud to nikdo neuvidí, pokud mě nikdo nechytí nebo pokud vychytrale dokážu využít svoji moc nebo mezery v zákonech, potom jsem úspěšný „vítěz“.

Ti morální jsou nyní označováni za „ty hloupé, naivní, slabé a snadno využitelné“. Věřící jsou potom „pošetilí, nevědečtí a zastaralí“.

Ve skutečnosti pod vlivem těchto ideologií (od marxismu, darwinismu přes komunismus k progresivismu a dalším) je tím, kdo prohrává každý člověk, každá společnost a všichni lidé, kteří těmto myšlenkám podlehli a přijali je za své.

Nemusíme chodit daleko. Kolik z těchto tezí se dnes vyučuje na našich školách jako „základ“ nebo je oslavováno v masmédiích.

Mnozí lidé dnes přemýšlí o tom, že v období komunismu byla morálka lidí lepší než dnes. To je samozřejmě v mnoha ohledech pravda. Tito lidé si však neuvědomují, že morálku si do období komunismu přinesli lidé z předcházejícího období.

Rovněž neberou v potaz fakt, že morální úpadek nastartovaný v období komunismu se nikdy nezastavil a pokračoval dále pod vedením různých myšlenkových hnutí započatých Darwinem, Marxem a dalšími lidmi, kteří morální úpadek přiživují dodnes.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali včera večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda vytváří rámec pro trvalý mír a bezpečnost.

Do Venezuely dnes odletí český tým pro záchranu lidí ze sutin

Z Prahy dnes dopoledne odletí český tým pro vyhledávání a záchranu lidí ze sutin, který bude pomáhat ve Venezuele postižené zemětřesením.

Japonsko má virtuální policistku, varuje před podvody

Policie v japonské prefektuře Ósaka spustila virtuální policistku AIko, která varuje před podvody, jejichž obětí se stává zejména starší generace.

Ženy hlásí případy, kdy byly k potratu pilulkou donuceny nátlakem či podvodem

Ženy popisují nátlak k užití potratových pilulek. Spor o jejich zasílání poštou míří k Nejvyššímu soudu USA.

Africké metropole zavádějí opatření proti horku, která mohou inspirovat Evropu

Africké městské oblasti, které už čelí extrémním teplotám přesahujícím 40 stupňů Celisa, zavádějí opatření, jež mohou být inspirací i pro Evropu.

Desetiminutové aerobní cvičení s lehkou zátěží pro zpomalení stárnutí mozku

Desetiminutová sestava s lahvemi vody podporuje prokrvení mozku, svalovou sílu a tvorbu BDNF důležitého pro paměť.

Ekonomie nostalgie

Romantizování minulosti a přehlížení chudoby bere dnešní výdobytky za samozřejmost a ohrožuje ekonomickou svobodu i chápání pokroku.

Pohleďte na krásu: Remingtonův Západ v díle „Krotitel mustangů“

Vzpínající se mustang, odhodlaný kovboj a duch starého Západu proměnily první Remingtonovu bronzovou sochu v americkou ikonu.

Anna Karenina: Příběh vášně, ztráty a hledání štěstí

Anna Karenina: Příběh vášně, která ničí, i manželství, které hledá řád. Přečtěte si hluboký vhled do jedné z největších literárních tragédií všech dob.