Názor
Je důležité si uvědomit, že před příchodem Charlese Darwina a Karla Marxe lidé nevěřili v evoluční teorii, naopak věřili v existenci dobra a zla, věřili v duchovní závazky, které stanovují lidem závazné morální principy, podle kterých se mají chovat, snažili se chovat podle morálních principů. A ať už se jednalo o společnosti ovlivněné křesťanstvím, buddhismem, taoismem, judaismem nebo konfucianismem, měli všichni podobné morální hodnoty.
S Darwinem a Marxem se morální základna začala zpochybňovat. Mnozí jejich následovníci vedli společnost do éry materialismu, který popíral existenci Boha, Buddhy či Taa, a do éry dialektického materialismu, který popíral existenci duše. Ba co více, do éry, která popírá existenci dobra a zla.
Morální základna společnosti se pod vedením komunistických hnutí zhroutila poměrně rychle podle následujícího schématu.
Karl Marx a jeho následovníci využili Darwinovy teorie k tvrzením, že Bůh je pouhým výplodem lidské mysli a lidské fantazie. Když potom přesvědčili lidi, že tedy Bůh neexistuje, že jeho existence je v rozporu s vědou, přišla na řadu další logická otázka. Co potom znamenají duchovní závazky? Nejsou to také pouhé výplody lidské mysli?
A dekonstrukce hodnot postupovala dál. Pokud neexistují duchovní závazky, k čemu je desatero přikázání jako – nelži, nekraď, nezabíjej, buď věrný své ženě, měj v úctě své rodiče…? Nejsou to také pouhé výplody naší fantazie?
V prosinci roku 1860 napsal Marx o Darwinově teorii svému spolupracovníkovi Friedrichu Engelsovi pochvalnou zmínku, v níž spis O původu druhů chválil jako „knihu, která obsahuje přírodně historický základ pro naše stanovisko [historický materialismus]“.
V dopise adresovaném socialistickému filozofovi Ferdinandu Lassalleovi v lednu roku 1862 Marx napsal: „Darwinova kniha je velmi důležitá a slouží mi jako přírodovědecký základ pro třídní boj v dějinách.“
Ve skutečnosti poté marxisté a komunisté začali prohlašovat, že náboženství jsou „opiem lidstva“, že slouží pouze k manipulaci lidí, a že morální principy jsou pouze takové „mezilidské dohody“ o tom, jak se mezi sebou budou chovat.
Nejstrašnějším závěrem celé této ideologické mašinérie je prohlášení, že dobro a zlo ve skutečnosti neexistují. Potom je dobro a zlo, podle této ryze materialistické ideologie, dalším výplodem lidské mysli.
Teorie a přístupy relativismu a dekonstrukce nakonec rozložily a zpochybnily poslední zbytky víry a představ lidí o existenci dobra a zla, odměny za dobré skutky a potrestání za skutky špatné. Co je dobré a co je špatné? V tomto bodě lidé pod tlakem myšlenkových a ideologických proudů odpovídají: „To je relativní.“
Potom už neexistuje žádná pravda. Dobro a zlo začne vykládat každý právník jako „úhel pohledu“ nebo „nazírání společnosti na určité věci v určité době“ a podobně.
Společnosti, režimy a vlády zbavené morálních hodnot se bez jakýchkoliv obav z konání zla a s vírou, že duše neexistuje, vrhají do bitvy o to utrhnout si pro sebe co nejvíce dokud život neskončí. Protože potom už nic nebude a naši duši nečeká žádná odplata.
Nyní již věří, že neexistují žádné důsledky jejich činů, nevěří ve vyšší moc, která by mohla přinést trest v podobě katastrofy nebo epidemie, pokud se lidstvo morálně zkazí do neúnosného bodu. Nevěří ani tomu, že bude muset jeho duše nést v dalším životě tíhu jeho předchozích skutků a odváží se udělat cokoliv. Pokud to nikdo neuvidí, pokud mě nikdo nechytí nebo pokud vychytrale dokážu využít svoji moc nebo mezery v zákonech, potom jsem úspěšný „vítěz“.
Ti morální jsou nyní označováni za „ty hloupé, naivní, slabé a snadno využitelné“. Věřící jsou potom „pošetilí, nevědečtí a zastaralí“.
Ve skutečnosti pod vlivem těchto ideologií (od marxismu, darwinismu přes komunismus k progresivismu a dalším) je tím, kdo prohrává každý člověk, každá společnost a všichni lidé, kteří těmto myšlenkám podlehli a přijali je za své.
Nemusíme chodit daleko. Kolik z těchto tezí se dnes vyučuje na našich školách jako „základ“ nebo je oslavováno v masmédiích.
Mnozí lidé dnes přemýšlí o tom, že v období komunismu byla morálka lidí lepší než dnes. To je samozřejmě v mnoha ohledech pravda. Tito lidé si však neuvědomují, že morálku si do období komunismu přinesli lidé z předcházejícího období.
Rovněž neberou v potaz fakt, že morální úpadek nastartovaný v období komunismu se nikdy nezastavil a pokračoval dále pod vedením různých myšlenkových hnutí započatých Darwinem, Marxem a dalšími lidmi, kteří morální úpadek přiživují dodnes.