ČR: Ornitologové vyhlásili Ptáka roku 2022. Stává se jím zvonek zelený. Pomyslné žezlo mu předává káně lesní. Zářivě žlutá páska v křídle v zeleném kabátku, mohutný kuželovitý zobák a hlasitý zvonivý hlas jsou hlavní znaky zvonka zeleného. Jméno odkazuje na jasný hlasitý zpěv, který připomíná zvonění malého zvonečku, další typ hlasu připomíná zase zvuk elektrického domovního zvonku. To ale nebylo důvodem k pojmenování, protože jméno vzniklo dříve, než lidé začali zavádět elektřinu do domů.
Zvonek je typicky krmítkový pták. Uvidíme, kolik jich letos společně sečteme během nadcházející Ptačí hodinky? Zajímá nás i to, kde zvonci jsou a kde nejsou.
Létá i na vaše krmítko? Nezapomínejte na pečlivou hygienu! Zvláště v případě zvonků je to naprosto zásadní, jak se dočtete dále.
Ačkoli zvonka dodnes zastihneme na celém území Česka, údaje z Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP) ukazují, že zvonků ubývá. Zhruba až do roku 2010 se zdálo, že zvonek u nás nijak zásadně nemění svoji početnost, na rozdíl od řady dalších druhů zemědělské krajiny. Za posledních deset let ale dvě třetiny našich zvonků zmizely. V roce 2021 jsme v JPSP napočítali jen 31 % zvonků oproti roku 2011.
Co je příčinou takového strmého úbytku?
Zvonci trpí závažnou ptačí chorobou zvanou trichomonóza, kterou způsobuje parazitický prvok bičenka drůbeží. Kvůli ní se zvonek stal jedním z nejrychleji ubývajících ptačích druhů posledního desetiletí. Bičenky se přenášejí slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku. Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci, a proto se trichomonóze říká krmítková nákaza.
Základními příznaky trichomonózy jsou netečnost, načepýřené peří, apatické chování (viz obrázek). Pták často nemá sílu uletět, v krmítku zdánlivě pospává. Může mít přivřené oči, problémy s dýcháním. Ptákům napadeným bičenkami tečou sliny, často mají mokré opeření kolem zobáku, nemohou polykat, vyplivují potravu. Mnohdy hynou přímo na krmítku či v jeho blízkosti. Smysluplná léčba volně žijících ptáků s trichomonózou není možná. Nákaza není na člověka ani další savce přenosná, pro ptáky je ale vysoce infekční.
Pokud ptáka s trichomonózou pozorujeme, je potřeba přestat s přikrmováním aspoň na dva týdny nebo i déle, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vysušit – bičenku drůbeží sucho spolehlivě zabije – a výskyt ohlásit na birdlife.cz/choroby. Zároveň je nutné informovat sousedy, kteří mají krmítka.
Že se jedná o vážné riziko, ukazuje i situace v západní a severní Evropě. Ve Velké Británii toto onemocnění způsobilo silný úbytek zvonků až o 67 % od roku 2007, ve Skandinávii o necelých 50 %.
Správné přístupy ke krmení v zimě
Pokud tedy přikrmujeme, dělejme to správně a zodpovědně, abychom ptákům spíš neškodili. Abychom se vyhnuli trichomonóze na krmítku, je klíčová prevence. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus. Pokud nejsou vysloveně mrazy a sněhová pokrývka, neuškodí, když občas necháme krmítko prázdné. Pravidelně pítko i krmítko čistíme a po umytí necháme důkladně vysušit. Ideálně používáme závěsná krmítka se zásobníky, kde se ptáci nesdružují ve velkých hejnech, namísto velkých dřevěných krmítek, ve kterých ptáci stojí v potravě a která se špatně čistí.
Další zajímavosti o zvoncích se dozvíte na webu ČSO.
Zdroj: Lucie Hošková, zástupkyně ředitele – Česká společnost ornitologická
