Požehnání za cudnost: Příběhy z historie a současnosti
Billy Shyu
Za dynastie Tchang cestoval do Songčchengu muž jménem Wej Gu a ubytoval se v ubytovně s názvem Nan. Jednou v noci, když šel Wej Gu po ulici, uviděl staršího muže, jak sedí na zemi za svitu měsíce. Stařec seděl vedle stohu knih plných červených provázků a listoval v jedné velké knize.
Wej Gu byl zvědavý a zeptal se starce, co čte. Stařec odpověděl: „V této knize jsou zaznamenány všechny sňatky na světě.“ Wej Gu nemohl zakrýt svoji zvědavost: „A co ty červené provázky ve vašem pytli s knihami?“ Stařec s úsměvem odpověděl:
„Tyto červené provázky se připevňují k nohám manželů. Pokud jsou provázky připevněny k nohám muže a ženy, bez ohledu na jejich vzájemný vztah a vzdálenost, nakonec se setkají a vezmou se.“
Wej Gu byl skeptický, přesto stále nedokázal potlačit svou zvědavost. Chtěl se starce zeptat na další otázky, ale ten mezitím vstal a zamířil s knihami na rýžový trh. Wej Gu se rozhodl, že ho bude následovat.
Když dorazili na rýžový trh, spatřili slepou ženu, která držela za ruku tříletou holčičku. Starý muž řekl Wej Guovi:
„To děvčátko, které drží slepou ženu za ruku, je tvoje budoucí žena.“
Když to Wej Gu uslyšel, strašně se rozzuřil. Pomyslel si, že si z něj stařec jen tropí žerty. Přesto řekl svému sluhovi, aby tu holčičku pro jistotu sledoval a raději ji zabil, aby se případně nestala jeho budoucí ženou. Sluha později přistoupil k dívce a jednou ji řízl nožem, načež utekl. Poté Wej Gu pátral po starci, ale ten byl již v nedohlednu.
O čtrnáct let později Wej Gu našel dívku, kterou si chtěl vzít. Ve skutečnosti tou dívkou nebyl nikdo jiný než dcera guvernéra prefektury Siang, Wang Tchaje. Byla velmi krásná, ale mezi obočím měla jizvu. A protože byl Wej zvědavý, zeptal se svého budoucího tchána: „Proč má vaše dcera mezi obočím jizvu?“
Guvernér prefektury mu odpověděl: „Možná to bude znít poněkud hloupě, ale před 14 lety, když ji chůva vzala na procházku na rýžový trh v Songčchengu, se z ničeho nic objevil nějaký chuligán a pořezal ji nožem. Naštěstí vyvázla bez úhony, ale dodnes má na čele jizvu.“
Wej Gu zůstal v šoku a přemýšlel, zda je tato žena ta dívka, kterou jeho sluha před mnoha lety pobodal. Nervózně se zeptal svého budoucího tchána: „Byla ta chůva slepá?“
Wang Tchaj odpověděl: „Ano, ta chůva byla slepá, ale jak to víte?“ Wej Gu byl zcela ohromen a svému budoucímu tchánovi řekl, co se stalo. Když Wang Tchaj příběh vyslechl, byl také velmi překvapen, že stařec s knihami mu skutečně pověděl pravdu.
Wej Gu již poté upřímně věřil, že jejich manželství bylo předurčeno, a manželé si svého manželství vážili a vedli šťastný život.
Tato historka se rozšířila do Songčchengu a do ubytovny Nan, kterou místní obyvatelé přejmenovali na „Manželskou ubytovnu“, aby si připomněli zjevení starce pod měsícem – boha manželství.
Převzato z nspirement.com.
