Požehnání za cudnost: Příběhy z historie a současnosti
Čao Čen neboli Žen-cung ze Sungu byl čtvrtým císařem dynastie Sung. Vládl po dobu 41 let (v letech 1022–1063). Na postu císaře setrvával nejdéle ze všech císařů dynastie Sung. Ve své době byl charakterizován jako skromný člověk, povahou shovívavý.
Jednoho dne císařský rádce Wang Su císaře Žen-cunga varoval, aby se měl na pozoru před chtíčem.
„Ve skutečnosti mi Wang Te-jung nabídl několik krásných dam, které jsou již v paláci,“ odpověděl císař. „Velmi se mi líbí. Dovolte mi, abych si je ponechal.“
„To je přesně ten důvod, proč jsem dnes tady,“ odpověděl rádce. „Obávám se, že by Vaše Veličenstvo mohlo být jejich krásou okouzleno.“
Císař jeho slova vyslechl, a cítil se po nich rozpolceně. Částečně stále chtěl ženy vidět, a zároveň rozuměl i varování rádce. Přesto přikázal eunuchům, aby tyto mladé dámy okamžitě poslali pryč, každou s třemi sty měděnými strunami jako kompenzací za neuskutečněnou přízeň.
Když císař Žen-cung vydával rozkaz k jejich odvedení z paláce, nemohl se ubránit slzám.
Rádce tím byl znepokojen a řekl císaři: „Vaše Veličenstvo, i když si myslíte, že má rada dává smysl, nemusíte je hned posílat pryč. Když už jsou tady, možná by bylo lepší si je nějakou dobu ponechat, než je pošlete pryč.“
„I když jsem císař, mám své city, stejně jako obyčejní lidé,“ řekl Žen-cung. „Kdybych si je tu nechal déle, nedokázal bych je kvůli svým náklonnostem poslat pryč.“
A tak císař učinil, co považoval za správné, přestože kvůli tomu nenaplnil své tužby a ranil své city.
Podle klasického románu Vodní okraj ze 14. století bylo prvních 27 let vlády císaře Žen-cunga známých jako „éra tří hojností“. Po ní však následovala kolem roku 1048 velká morová epidemie, která zdecimovala obyvatelstvo. Legenda praví, že epidemii pomohly ukončit modlitby taoistických kněží z Cesty nebeských mistrů.
Císař Žen-cung proslul jako ctnostný vládce a jeho smrt údajně oplakávalo mnoho lidí, včetně nového císaře Jing-cunga.
