7. 8. 2022

Komentář

Společnosti provozující sociální média jsou často obviňovány z cenzury konzervativních hlasů. Brazilská ústava však výslovně zakazuje jakékoli formy cenzury nebo bránění svobodě projevu a svobodě myšlení.

Zdá se, že tyto důležité svobody byly v Brazílii na chvilku výrazně posíleny, když prezident země Jair Bolsonaro podepsal 6. září opatření, které dočasně znemožňovalo společnostem provozujícím sociální média odstraňovat příspěvky na základě toho, co jsou podle jejich svévolné představy „falešné zprávy“. Tato dočasná legislativa po společnostech provozující sociální média vyžadovala, aby obnovily příspěvek nebo účet cenzurované osoby, pokud soudní příkaz výslovně nerozhodl, že odstranění je oprávněné.

Podle brazilské ústavy je prezident ze zákona oprávněn schvalovat, vyhlašovat a zveřejňovat federální zákony, jakož i vetovat parlamentní návrhy zákonů či jejich části. Kromě toho má prezident pravomoc federálních zásahů, jakmile je povolí Nejvyšší soud.

Prezident může vydávat zákony v přenesené pravomoci a dočasná opatření. První z nich lze vytvořit pouze po řádném delegování pravomocí Kongresem.

Dočasné opatření naopak může prezident vydávat z důvodů závažnosti a naléhavosti. V těchto případech musí být opatření po vyhlášení předloženo Národnímu kongresu a ztrácí svou účinnost, jakmile je zamítnuto nebo jakmile je Kongres do 60 dnů nepromění v zákon, přičemž je možné pouze jedno další obnovení téhož opatření.

Ochrana svobody projevu

Je zvláštní, že minulí prezidenti se snažili pravidelně přijímat zákony prostřednictvím těchto prozatímních opatření. Například bývalý prezident Fernando H. Cardoso byl „mistrem v přijímání předběžných opatření“ a během své osmileté vlády přijal více než 5 000 takových opatření.

Jeho předchůdce prezident Fernando Collor de Mello nechvalně proslul opětovným vyhlášením několika prozatímních opatření poté, co je Kongres zamítl. V červnu 1992 rozhodl Nejvyšší soud, že opětovné vyhlášení prozatímních opatření, která již byla Kongresem zamítnuta, je z ústavního hlediska neplatné.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro (nahoře uprostřed) se účastní zahajovacího plenárního zasedání IX. summitu Amerik v Los Angeles Convention Center v kalifornském Los Angeles 9. června 2022. (Mario Tama/Getty Images)

7. září 2021 vstoupilo Bolsonarovo důležité opatření v platnost. Dočasně znemožnilo sociálním sítím odstraňovat příspěvky na základě cenzury politických, ideologických, vědeckých, uměleckých nebo náboženských projevů.

Prezident vysvětlil, že jeho vláda se „ujímá celosvětového vedení v obraně svobody projevu na sociálních sítích a v ochraně práva občanů na svobodu myšlení a projevu“. Brazilská vláda oznámila, že jejím cílem je zabránit „odstraňování obsahu, který může vést k jakékoli cenzuře politického, ideologického, vědeckého, uměleckého nebo náboženského druhu“.

V době přijetí tohoto opatření se Brazílie stala dočasně první zemí na světě, která podle vnitrostátního práva znemožnila určité typy odstraňování obsahu těmito platformami sociálních médií. Opatření bylo zaměřeno na to, co prezident správně označil za svévolné odstraňování obsahu, včetně účtů, profilů a příspěvků. Podle opatření by společnosti provozující sociální média mohly odstraňovat příspěvky pouze v případě, že by podněcovaly k takovým věcem, jako je terorismus, násilí, sexuální trestné činy a kybernetické útoky, pokud by k tomu nedostaly soudní příkaz.

Nenávistný projev nebo svoboda projevu

Je těžké si představit, proč by jakýkoli zvolený politik odmítl takové opatření, které by posílilo svobodu politické komunikace. Někteří členové Kongresu se však proti tomuto opatření veřejně postavili a šest socialistických politických stran dokonce podalo k Nejvyššímu soudu žalobu, aby jej zablokovalo.

„Svobodu projevu nelze používat jako štít k ochraně dezinformací a nenávistných projevů,“ argumentoval Rafael Carneiro, právní zástupce Brazilské socialistické strany.

Předseda Senátu Rodrigo Pacheco 14. září na půdě Senátu oznámil, že opatření na podporu svobody „ve zkráceném řízení zamítá“ a ukončuje o něm v Kongresu veškerá jednání.

Tím, že toto opatření poslal zpět prezidentovi, aniž by o něm proběhla byť jen předběžná debata – což je mimořádně vzácný krok – tento senátor odhalil znepokojující ignoraci nejen k demokratické debatě, ale i k základním pravidlům parlamentního jednání.

Ačkoli Pachecovo rozhodnutí bylo více než dostatečné k tomu, aby opatření potopil, o hodinu později soudkyně Rosa Weberová z Nejvyššího soudu rozhodla o pozastavení platnosti tohoto předběžného opatření v plném rozsahu. Předběžné opatření označila za „zneužití prezidentských pravomocí“, protože podle jejího názoru se taková opatření nikdy nesmí týkat otázky základních lidských práv.

Weberová rovněž tvrdila, že soud by měl zasahovat do záležitosti, která se týká Kongresu, pouze za „naprosto výjimečných okolností“, a toto konkrétní opatření prezidenta si takovou mimořádnou reakci vyžádalo, protože, věřte nebo ne, podle ní je zabránění cenzuře sociálních médií „jednou z největších současných výzev pro základní práva!“.

Její rozhodnutí bylo vydáno v reakci na společnou žádost Brazilské socialistické strany a pěti dalších levicových stran. Kupodivu se zdá, že její názor sdílí i federální generální prokurátor Augusto Aras. Dne 13. září předložil soudu stanovisko ve prospěch pozastavení platnosti prezidentova opatření.

Boj proti cenzuře

Kuriózní je, že brazilské soudy opakovaně nařídily platformám sociálních médií, jako jsou Facebook a Twitter, aby odstranily příspěvky s „falešnými zprávami“, zejména ty, které se týkají alternativní léčby covidu-19 a povinného očkování.

Během tohoto roku vydal soudce Alexandre de Moraes z Nejvyššího soudu proti „falešným zprávám“ řadu příkazů. Kromě toho poslal některé z nejznámějších Bolsonarových přátel a příznivců do vězení za „nenávistné projevy“ proti jeho osobě a dalším kontroverzním členům soudu.

Je docela překvapivé, že i citlivé opatření zaměřené na obnovení svobody slova bylo tak neomaleně odmítnuto. Bolsonaro se samozřejmě pouze snažil zajistit, aby platformy sociálních médií nesměly nic odstraňovat, pokud se neprokáže, že tyto kroky jsou skutečně legální, zejména v souvislosti s politickými projevy.

Ale i když bylo toto opatření nakonec zamítnuto, přinejmenším tento pokus ukazuje, že se prezident vážně zavázal k ochraně základních lidských práv. Lze doufat, že jeho pokus o obnovení svobody projevu v Brazílii může sloužit alespoň jako inspirace a vzor pro ostatní demokratické vůdce po celém světě, aby mohli vypracovat legislativu, která bude bojovat proti svévolné cenzuře nepohodlných pravd ze strany mocných šéfů sociálních médií.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.

Překlad původního článku: J. S.

Související články

Přečtěte si také

„Chemická válka“ zabíjí každým rokem 70 000 Američanů
„Chemická válka“ zabíjí každým rokem 70 000 Američanů

V USA raketově roste počet lidí závislých na fentanylu a podobných drogách. Experti tvrdí, že Čína záměrně podporuje obchod s fentanylem jako součást strategie vůči USA. USA by měly posílit kontrolu a účinněji zasáhnout kartely.

Hurikán Helene v USA má 227 obětí, půl milionu domácností je bez proudu
Hurikán Helene v USA má 227 obětí, půl milionu domácností je bez proudu

Počet obětí hurikánu Helene ve Spojených státech stoupl na 227, další dvě úmrtí dnes ohlásily úřady státu Jižní Karolína. Ve čtvrtek bilance uváděla 200 úmrtí.

Jak si koupit svetr, který skutečně vydrží
Jak si koupit svetr, který skutečně vydrží

Ať už vás zahřeje a zajistí vám pohodlí při vašich venkovních dobrodružstvích, nebo když si vychutnáváte šálek kávy a sledujete, jak venku padá sníh, každý si zaslouží mít svetr, který má rád.

Proč podle sociologa lidé potřebují uzavírat manželství a mít rodinu?
Proč podle sociologa lidé potřebují uzavírat manželství a mít rodinu?

O významu manželství s profesorem sociologie a ředitelem Národního projektu manželství Bradem Wilcoxem.

V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů
V pondělí začne předávání vědeckých Nobelových cen, APA má 22 favoritů

Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce.