Čína varovala Spojené státy, aby zastavily prodej zbraní a vojenskou spolupráci s Tchaj-wanem. Reagovala tak na sobotní oznámení souhlasu Washingtonu s dalším prodejem obranných prvků Tchaj-wanu za miliardu dolarů.
Liou Pcheng-jü, mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu, v souvislosti s plánovaným prodejem varoval, že Čína „rozhodně přijme legitimní a nezbytná protiopatření“.
„Spojené státy zasahují do vnitřních záležitostí Číny a prodejem zbraní na Tchaj-wan podkopávají její svrchovanost a bezpečnostní zájmy,“ uvedl Liou na Twitteru.
Liou také řekl, že prodej zbraní „vážně ohrožuje čínsko-americké vztahy a mír a stabilitu v Tchajwanské úžině“, a vyzval Washington, aby prodej okamžitě zrušil.
Čína považuje Tchaj-wan za odpadlickou provincii, která musí být znovu spojena s pevninou. V srpnu čínský režim v reakci na návštěvu ostrova americkou předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou zahájil v blízkosti Tchaj-wanu svá největší vojenská cvičení.
Prodej za 1,1 miliardy dolarů
Americká Agentura pro obrannou bezpečnostní spolupráci (DSCA), která spadá pod ministerstvo obrany, v sobotu sdělila, že oficiálně informovala Kongres o potenciálním prodeji obranného balíčku v celkové hodnotě něco málo přes 1,1 miliardy dolarů.
Součástí balíčku je 100 protiletadlových střel Sidewinder a čtyři taktické naváděcí jednotky v hodnotě 85,6 milionu dolarů, 60 protilodních střel Harpoon a čtyři cvičné střely za 355 milionů dolarů a sledovací radarový systém za 665,4 milionu dolarů.
Tyto tři kontrakty zahrnují také související vojenské vybavení, náhradní díly a služby technické a logistické podpory. Podle DSCA se jedná o šestý armádní prodej Tchaj-wanu schválený za Bidenovy vlády.
Tchajwanská prezidentská kancelář uvedla, že prodej zbraní pomůže samosprávnému ostrovu posílit jeho sebeobranu a vyrovnat se s vojenským tlakem Číny kolem jeho hranic.
„Nebudeme eskalovat konflikty ani vyvolávat spory, ale Tchaj-wan bude pevně demonstrovat své odhodlání a schopnost sebeobrany, aby bránil suverenitu národa,“ uvedla v prohlášení kancelář.
Tchajwanská armáda sestřelila 1. září dron, který vstoupil do jejího vzdušného prostoru poblíž jednoho z ostrovů. Tchajwanský premiér Su Tcheng-kchang uvedl, že Tchaj-wan opakovaně varoval Čínu před jejími vpády, ale ta je ignorovala.
Politika USA vůči Tchaj-wanu
Americký prezident Joe Biden v květnu prohlásil, že pokud Čína zaútočí, Washington bude Tchaj-wan bránit, ale politika USA vůči Tchaj-wanu se nemění.
„Souhlasíme s politikou ‚jedné Číny‘, podepsali jsme se pod ni a pod všechny zamýšlené dohody z ní vyplývající. Ale myšlenka, že [Tchaj-wan] může být obsazen silou … prostě není na místě,“ řekl Biden během tiskové konference 23. května v Tokiu.
Washington nepodporuje nezávislost Tchaj-wanu a je proti jakýmkoli jednostranným změnám statu quo z obou stran, ale přesto by Tchaj-wanu poskytl kapacity potřebné k udržení jeho obrany.
Dvě válečné lodě amerického námořnictva, křižníky s řízenými střelami třídy Ticonderoga USS Antietam a USS Chancellorsville, propluly 28. srpna Tchajwanským průlivem – poprvé od doby, kdy čínský režim zvýšil vojenský tlak na Tchaj-wan.
Spojenci USA – Kanada a Spojené království – minulý rok rovněž vyslali přes průliv svá plavidla.
Překlad původního článku: J. S.
