„Můj tatínek byl opravdu vlastenec,“ říká dcera generála Fajtla paní Jitka Režná. „Používal selský rozum, měl smysl pro čest a skromnost.“ S paní Režnou jsem se potkal během novinářské projekce nového snímku Good old Czechs v pražském kině Pilotů. Využil jsem setkání, abych si s ní na sedadlech kinosálu krátce povídal.
„Moji rodiče dokázali své strasti udržet mimo naše dětství,“ vzpomíná paní Režná. „Když na obloze letělo letadlo, tatínek vždycky vyběhl ven a zasněně se na něj díval. Tehdy jsem tomu ještě nerozuměla.“
Generála Fajtla, který opustil Československo v době začínající Druhé světové války, zbavil komunistický režim vojenských distinkcí i válečných zásluh a „sebral mu křídla“ – zakázal mu létat.
Tento muž (tehdy ještě mladík), který bojoval proti Hitlerovu nacistickému Německu na všech frontách a vrátil se domů jako válečný hrdina, představoval údajně pro tehdejší komunistický režim „hrozbu“, jako mnozí další letci, kteří bojovali v Britském královském letectvu, a kteří skončili v komunistickém lágru.
„Můj tatínek měl silné vzory. Vzhlížel k Masarykovi, jeho rodina i škola ho za první republiky vychovávaly k vlastenectví. Tehdy to nebyl prázdný pojem,“ říká paní Režná, podle které byla pro tatínka nejdůležitější rodina a vlast.
Také se někdy zamýšlíte, co znamená být vlastencem? Po setkání s paní Režnou jsem se nad tím také znovu zamyslel. Myslím, že pro mě vlastenectví znamená znát historii svojí země a mít ji rád (to dobré z ní). Znát zemi – lesy, skály, louky a řeky a mít je rád. Znát místní kulturu, hudbu, významná díla a lidi. Mít je rád vytvářet s nimi pevné vazby a něco pro ně být ochoten udělat.
Ve snímku Good Old Czechs, který bude mít premiéru 15. září 2022, se odhalují upřímné názory mladého Františka Fajtla na válku, život a to, čeho byl svědkem. Filmoví tvůrci použili historické záběry z archivů několika zemí a vytvořili dosud nevídanou osobní fresku válečné odyssey mladých českých vlastenců a dobrodruhů.
„Jednou mi někdo řekl: Váš tatínek asi rád bojoval co? Ale tak to nebylo,“ řekla mi paní Režná v kině Pilotů. I ze snímku je právě tento okamžik patrný. Původní nadšení mladých Čechů bojovat proti Hitlerově „říši“, se postupně mění a tváří v tvář hrůzám války si nakonec přejí už jenom to, aby válka skončila.
„Víte, já si myslím, že oni chtěli a potřebovali především vidět svou zemi svobodnou. Proto šli do války. A proto muselo jejich odhodlání vydržet až do konce,“ říká paní Režná. „Měli doma rodiny, věděli, co se u nás děje (například vyvraždění Lidic). Samozřejmě, že cítili již nesmírnou únavu, ale odhodlání bojovat až do osvobození své rodné země rozhodně nepolevovalo. Alespoň u mého otce to tak bylo. A jsme zase u vlastenectví.“
Snímek s sebou nese výpovědní historickou hodnotu a nabízí i část výukových materiálů pro školy. Studentům základních i středních škol může posloužit jako osobní a neotřelá výpověď mladých lidí, kteří se vydali na nejistou cestu, s touhou bránit svoji zemi a ochotou pro to něco obětovat.
Trailer ke snímku Good Old Czechs
