Juraj Skovajsa

26. 10. 2022

Analytický komentář

Do amerických průběžných voleb zbývají pouhé dva týdny. Průzkumy preferencí voličů za posledních pár měsíců ukazovaly na těsné klání, ale v posledních týdnech se vedení chopili republikáni. Jak to ale nakonec v „den D“ 8. listopadu dopadne a co by se po volbách mohlo udát?

Tzv. průběžné volby (midterms) se v USA konají vždy uprostřed funkčního období prezidenta. A tedy, protože prezidentské (a všeobecné) volby byly posledně v listopadu 2020, midterms budou letos v listopadu. V některých oblastech však lze volit i předčasně, čehož dle US Election Project zastřešeného Floridskou univerzitou využilo k 25. říjnu přes 10 milionů voličů.

V průběžných volbách se vždy volí všech 435 členů Sněmovny reprezentantů (stejně jako ve všeobecných volbách), zhruba třetina členů Senátu (kteří mají šestileté funkční období), a v rámci jednotlivých států i část guvernérů (letos 39), vrchních státních zástupců a dalších pozic či dokonce referend.

Současná situace je taková, že Demokratická strana kontroluje na federální úrovni výkonnou i zákonodárnou moc, tj. mají prezidenta, ve Sněmovně reprezentantů těsnou většinu a v Senátu je sice rozdělení sil 50/50, ale rozhodující hlas má v takovém případě předseda či předsedkyně horní komory, a tou je demokratka Kamala Harrisová. Současné rozložení ale negarantuje demokratům naprostou volnost, neboť k přijetí některých legislativních návrhů je potřeba v Senátu 60 hlasů (zatímco ve sněmovně stačí nadpoloviční většina).

Vzhledem k vývoji volebních preferencí za posledních pár týdnů se ale může situace v Kongresu výrazně změnit a demokraté by při prosazování svého programu byli následující dva roky v patové situaci.

Vývoj preferencí

Od nástupu Joea Bidena do funkce prezidenta a demokraty ovládaného Kongresu se v USA změnilo mnohé a zdá se, že americkým voličům to není po chuti. Biden bleskově nasadil svou agendu hned v první den úřadu.

Mezi nejvýznamnější rozhodnutí demokratů a další okolnosti, které na preference voličů měly/mají beze sporu vliv, patří:

  • změna migrační politiky následovaná rekordními počty ilegálních imigrantů
  • zvyšující se kriminalita
  • zavádění tzv. woke agendy do různých segmentů společnosti (rasová, LGBTQ+ inkluze atd.)
  • změna energetické politiky odklonem od fosilních zdrojů k tzv. čistým zdrojů energie, která ruku v ruce s konfliktem na Ukrajině vyhnala ceny PHM nahoru
  • obří výdajové balíky
  • propad ekonomiky a vysoká inflace
  • postoj k potratům, zbraním, volební legislativě a covidová nařízení a lockdowny – jak na úrovni federace, tak v rámci jednotlivých států
  • aféry a medializace událostí kolem Donalda Trumpa, Huntera Bidena, stažení z Afghánistánu, politické zaujatosti ministerstva spravedlnosti a FBI, vyšetřování událostí z 6. ledna

Některé ze zmíněných bodů se navíc ovlivňují a výsledkem je synergický efekt, který posiluje recesi a inflaci, které dle posledních průzkumů trápí voliče nejvíce.

Pojďme tedy už ke konkrétním číslům. Průzkumy kongresních preferencí provádí několik agentur či médií, ať už nestranných nebo některým směrem nakloněných. Proto vyjdeme ze statistik serveru Real Clear Politics, který tyto výsledky jednotlivých průzkumů průměruje.

Vraťme se v čase k červnu 2021, tedy zhruba čtyři měsíce poté, co byl Joe Biden inaugurován prezidentem USA. Tehdy se demokraté těšili velkému náskoku před republikány (48 % vs. 41 %).

Od té doby se ale misky vah začaly přibližovat a rozdíl mezi preferencemi obou hlavních stran se snižoval či mírně odskakoval ve prospěch demokratů. V první polovině října 2021 zaznamenaly velký propad obě strany.

Od druhé poloviny října ale nastal zvrat, a zatímco republikáni raketově rostli, demokraté stejným tempem klesali, a tato situace pokračovala do poloviny listopadu, kdy republikáni získali poprvé navrch. Od té doby se ujali vedení až do začátku letošního srpna.

Od srpna do zhruba 25. září bylo „střídavě oblačno“ a od konce září měli vyšší preference opět republikáni, přičemž nejvýraznější odskok je patrný v několika posledních dnech, kdy se republikáni drží kolem 48 % a demokraté pod 45 %.

Vývoj preferencí od srpna nápadně koreluje s aférou Mar-a-Lago, s vývojem cen pohonných hmot a ekonomických předpovědí, včetně vývoje tzv. jádrové inflace (změny ceny energií a potravin).

Jádrová inflace USA za posledních 12 měsíců:

Co se bude dít, pokud republikáni vyhrají?

Pokud republikáni převezmou jednu či obě komory Kongresu, nejen že budou mít demokraté problém prosadit cokoliv ze svého programu, ale republikáni již avizovali, že v rámci výborů zahájí vyšetřování a možná se pokusí i o ústavní žalobu (impeachment) prezidenta.

Pokud jde o vyšetřování, zatím se republikáni zmínili o:

  • vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti a impeachmentu ministra Mayorkase kvůli krizi na hranicích způsobené migrační politikou
  • vyšetřování ministerstva spravedlnosti a FBI kvůli aféře sledování rodičů, kteří na školních radách vznesli námitky proti LGBT agendě; zákrokům vůči pro-life aktivistům; získávání informací od sociálních médií; vyšetřování tzv. domácího terorismu, včetně událostí z 6. ledna
  • zahraničních obchodních vztazích Bidenů (především v souvislosti s Čínou)
  • původu nového koronaviru a vztahu k Národnímu institutu zdraví, Faucimu apod.

Impeachment vůči prezidentu Bidenovi zřejmě můžeme očekávat také, i když ne všichni republikáni jsou tomuto kroku nakloněni. Např. současný lídr sněmovních republikánů se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že by se raději do impeachmentu nepouštěl a spíše se soustředil na otázky ekonomiky a kriminality.

Naopak, o Bidenův impeachment se již symbolicky pokoušela kongresmanka Greeneová, která v rezoluci uvedla jako důvody migrační krizi, neúspěšné stažení z Afghánistánu a ignorování Nejvyššího soudu.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.