Německá vláda hodlá schválit převzetí továrny na výrobu čipů v Dortmundu čínskou společností, a to i navzdory tomu, že německá zpravodajská služba před tímto krokem varovala, uvedl německý hospodářský deník Handelsblatt.
Továrna patří firmě Elmos a plánuje ji převzít švédská společnost Silex Microsystems AB, která je dceřinou společností čínské skupiny Sai Microelectronics Group. Akvizici v současné době posuzuje německé ministerstvo hospodářství a konečné rozhodnutí se očekává v příštích několika týdnech, uvedl Handelsblatt 27. října s odvoláním na spolkové zdroje.
V prosinci loňského roku společnost Sai Microelectronics oznámila, že Silex plánuje převzít výrobní linku automobilových čipů společnosti Elmos Semiconductor SE za 84,5 milionu eur.
Podle Handelsblattu německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy varoval vládu kancléře Olafa Scholze, aby prodej neschvalovala, s tím, že je nebezpečné zvyšovat závislost výroby čipů na Číně.
Řada Scholzových rozhodnutí z poslední doby byla ve prospěch čínské vládnoucí komunistické strany, včetně schválení akvizice téměř 25 % podílu čínské státní skupiny COSCO v hamburském přístavu a plánované cesty do Číny, což vyvolalo kritiku v rámci vládní koalice a podnítilo veřejnou debatu o principiálních otázkách jednání s autoritářským komunistickým režimem.
Od vypuknutí pandemie se celosvětová výroba a dodávky čipů opakovaně potýkají s problémy. A s rostoucím geopolitickým napětím se akvizice továren na výrobu čipů dostala do citlivějšího a nebezpečnějšího období, které vyvolává další vášnivé debaty.
Elmos je druhořadá čipová společnost, která je výrazně menší než Infineon, největší světový výrobce čipů pro automobilový průmysl se sídlem v Mnichově. Devadesát procent čipů společnosti Elmos se používá v automobilovém průmyslu. Společnost se chce vzdát vlastních výrobních kapacit ve prospěch nákupu čipů od smluvních výrobců a jejich dalšího zpracování.
Podle německé vlády je technologie čipů společnosti Elmos natolik zastaralá, že čínská akvizice neposkytne režimu další přístup k novějším technologiím, které by mohly posunout jeho vývoj a znevýhodnit Německo.
Řada členů vlády se však pro deník Handelsblatt vyjádřila, že je nemyslitelné, aby vláda stále uvažovala o schválení akvizice, protože tento krok by Číně pomohl zvýšit kapacitu výroby čipů.
Na výrobní kapacitě také záleží
Německé tajné služby uvedly, že obavy o čipový průmysl se týkají nejen odlivu technologií, ale také zvýšení výrobní kapacity. Nedávno Spolková zpravodajská služba (BND) a Úřad pro ochranu ústavy rovněž nastínily chtivé záměry Komunistické strany Číny.
Uvedly, že Čína usiluje o akvizice v oblasti čipů, aby zaplnila mezeru po odchodu západních společností z Číny v důsledku nového zákazu výroby čipů ze strany Spojených států. Varovali, že čínský režim plánuje strategické nákupy v čipovém průmyslu, aby mohl v budoucnu vyvíjet tlak na ostatní země.
Společnost Silex již vyrábí vlastní čipy a doufá, že v rámci svého obchodního modelu rozšíří výrobu. Její výrobky se používají v senzorech a aktuátorech pro lékařská technologická zařízení, spotřební elektroniku, telekomunikace, průmysl a automobilový průmysl.
Akvizice výrobní linky společnosti Elmos poskytne společnosti Silex další výrobní kapacitu, kterou bude moci využít pro zpracování objednávek od mnoha zákazníků. Generální ředitel společnosti Silex Edvard Kälvesten v oznámení uvedl, že tato akvizice bude „důležitým milníkem v naší úspěšné růstové strategii“.
Pokud jde o konkurenci v oblasti čipů mezi Čínou a Západem, Dr. Frank Xie, profesor obchodu na Univerzitě Jižní Karolíny v Aikenu, na začátku tohoto měsíce uvedl, že poté, co Spojené státy zakázaly vývoz technologií do Číny i práci amerických odborníků na vývoji čipů v Číně, Komunistická strana Číny nemá šanci v této oblasti uspět, a to ani při svých velkých kapitálových investicích, protože malé čipy zahrnují rozsáhlá nejmodernější průmyslová odvětví, což je výsadou nadnárodní multioborové aliance západních zemí.
„Přední lídr v oblasti technologie leptání/litografie čipů nizozemská společnost ASML, své špičkové zapisovací stroje na čipy do Číny už vůbec nevyváží a v dalším kroku může vývoz zcela odstavit,“ uvedl profesor Xie. „Pro čínský režim je nemožné dohnat více než desítku nejvyspělejších průmyslových zemí v desítkách špičkových oborů, od laserové optiky, přes přesné přístroje, přesnou výrobu, digitální obráběcí stroje až po pokročilé materiály.“
