Lenka Hájková
Ve studených měsících mohou naše ledviny dostat pořádně zabrat. Nejde jen o klasické prochladnutí nebo záněty, které se mohou do ledvin rozšířit z močových cest. Možná překvapivě si také v zimě můžeme uhnat dehydrataci organismu, která je pro ledviny rovněž ohrožující.
Většina z nás bude během letošní topné sezóny stahovat topení o pár stupňů níž. Postupné zvykání na chlad je sice prospěšné odolnosti celého organismu, ale měli bychom myslet na teplé oblečení partií, které jsou náchylné k prochladnutí. Zvlášť pokud doma trávíme čas spíš sezením a příliš se nezahřejeme pohybem. Močové cesty a ledviny jsou k prochladnutí obzvlášť náchylné a pokud jde o bolestivé záněty, opravdu není o co stát.
Neléčené záněty jsou nebezpečné
Zánět ledvin patří mezi infekce močových cest. Pokud vlivem prochladnutí dojde v močové trubici a močovém měchýři k rozmnožení bakterií, mohou pak proniknout i do ledvin. O něco častěji tyto záněty trápí ženy, což je dáno fyzickou stavbou a umístěním močové trubice. Vyšší riziko zánětu ledvin mají také lidé, kteří trpí ledvinovými kameny. Ty vznikají v důsledku hromadění nerozpustných minerálů na vnitřní výstelce dutého systému ledvin. Podobně větší pravděpodobnost rozvoje obtíží mají muži se zvětšenou prostatou a lidé s oslabenou imunitou.
Ledvinový zánět se může ohlásit celou řadou projevů. Většinou se onemocnění rozvíjí velmi rychle a náhle, často během několika hodin či dnů. Projevit se může i průjmem, nevolností, zimnicí, zvracením a bolestí zad. Charakteristická je bolest, typicky v podbřišku, odkud může vystřelovat do třísel, nebo to může být tupá bolest ve spodní části zad. Pacienti často pociťují také bolest v boku, přičemž příznaky se obvykle zhoršují při močení. Člověk, kterého trápí zánět ledvin, má obvykle zakalenou moč, která mnohdy nepříjemně zapáchá.
Zánět ledvin může provázet i časté nutkání na močení, u starších lidí se v důsledku zánětu ledvin může objevit také duševní zmatenost. Zánět močových cest postihuje i děti, mezi obvyklé příznaky patří kromě výše popsaného také noční pomočování. Pokud se u vás objeví některé z popsaných obtíží, nečekejte a obraťte se na svého praktického lékaře, který provede potřebná vyšetření a následně vám doporučí specialistu. Správné léčba je důležitá, protože infekce jsou jedním z rizikových faktorů pro rozvoj chronického onemocnění ledvin, které může vést až k jejich selhání a nutnosti dialýzy.
Sami ale dbejte na prevenci a požádejte svého praktického lékaře o vyšetření ledvin, i když žádnými problémy netrpíte. Narozdíl od akutních zánětů se totiž chronické onemocnění většinou nijak neprojevuje – když se objeví příznaky jako otoky, dušnost, pokles močení nebo krev v moči, bývá to známkou pokročilého stadia. „Základní vyšetření krve a moči není nijak časově náročné a může i zachránit život. Prohlídku, jejíž součástí je orientační vyšetření moči, hradí pojišťovna každé dva roky. U pacientů s diabetem, hypertenzí či kardiovaskulárními komplikacemi je rozšířena o laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace ve čtyřletých intervalech od 50. roku věku,” vysvětluje prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc., z Kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Dehydratace z chladu? Ano, může být
Věděli jste, že to, že v zimním období máme tendenci méně pít, souvisí s vlhkostí vzduchu? Vlivem topení se vlhkost vzduchu snižuje, tím pádem dochází k větší ztrátě vody z organismu už jen díky samotnému dýchání. My máme tendenci reagovat tak, že když se nepotíme, vodu do těla nedoplňujeme. Zajímavé také je, že když jsme v chladném prostředí, ledviny produkují více moči. Je to jeden z obranných mechanismů, jakým tělo reaguje na chlad. Studené prostředí totiž způsobuje, že tělo musí filtrovat více krve než normálně, protože větší objem krve proudí do životně důležitých orgánů s vyšší frekvencí.
Když vlivem častého močení tělo ztrácí více vody, než přijme, vzniká dehydratace. I malá dehydratace – tu poznáme tak, že máme žízeň – vede k nižší soustředěnosti, horší paměti a špatné náladě. A studie prokazují, že lidé, kteří dlouhodobě pijí méně tekutin, než by měli, se vystavují vyššímu riziku výskytu onemocnění ledvin, vzniku ledvinových kamenů a zánětům močových cest. Vyšší produkce moči v zimě má proto také ochrannou funkci a má nás upozornit, abychom pili více. Pozornost bychom měli věnovat i zabarvení moči – tmavě žlutá nebo oranžová moč je už znamením, že bychom se měli napít.
Kolik tekutin by měl člověk v zimě nebo v létě vypít, se liší individuálně. Obecně se uvádí, že denní příjem tekutin by měl být kolem 35–40 ml na kilogram hmotnosti. Do tohoto množství se ovšem započítávají i tekutiny, které člověk přijme ve formě například ovoce, zeleniny, polévek, omáček a podobně. V této podobě člověk přijme 0,75 l až 1 l tekutin. Určité množství tekutin si také tělo vyprodukuje vlastním metabolismem, což může být odhadem tak půl litru. To tedy znamená, že ideální množství, které by měl stokilový člověk vypít, je přibližně 2–2,5 litru tekutin denně. Pokud je horko, zima nebo máme velkou fyzickou námahu, je potřeba množství tekutin o půl litru navýšit, jelikož se více potíme a také více tekutin vydýcháme.
Vždy je lepší zjistit, že jde o banální příčinu, než zanedbat varovné signály vážného onemocnění
Žízeň jako reakci organismu na pokles vody v těle bychom tedy neměli podceňovat. Organismus nám tak vysílá varovný signál, že něco není v pořádku. Jak velká žízeň ale může poukazovat na onemocnění ledvin, se nedá přesně určit. „Žízeň nám totiž signalizuje pouze závažnost nedostatku tekutin. To, že ji člověk pociťuje, ještě neznamená, že musí vzniknout onemocnění ledvin. Nicméně pokud člověk pocit žízně ignoruje, může následně dojít k nevratnému poškození ledvin. Na druhou stranu, pocit žízně nám také může signalizovat to, že k poškození ledvin dochází. Nelze však jednoznačně říct, že větší pocit žízně znamená větší poškození ledvin,” doplňuje na závěr prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc. Máte-li v poslední době větší žízeň, nestyďte se to konzultovat se svým praktickým lékařem. Vždy je lepší zjistit, že jde o banální příčinu, než zanedbat varovné signály vážného onemocnění.
