Moskva pohrozila, že bude ignorovat Západem stanovený cenový strop na ropu, a prohlásila, že Rusko bude kupujícím nadále účtovat běžné ceny, jinak je odřízne od dodávek.
Ruská vláda se nebude řídit zastropováním, které navrhla Evropská unie a skupina G-7 pro ceny ruské ropy, a bude raději jednat s odběrateli přímo, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci 1. prosince, informovala o tom státní tisková agentura Tass.
„Nezajímá nás, jaký bude cenový strop. S našimi partnery se dohodneme přímo. Partneři, kteří s námi spolupracují, nebudou na tyto limity brát ohled a nebudou poskytovat žádné záruky těm, kteří tyto limity zavádějí nezákonně,“ řekl Lavrov.
Členové skupiny G-7 se dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu ve snaze finančně potrestat tuto zemi za její invazi na Ukrajinu a zároveň umožnit dostatek ropy na trhu, ale zatím neexistuje žádná dohoda o výši stropu.
Cenový strop pro ruskou ropu bude znamenat, že kterákoli země, která s touto politikou souhlasí, bude moci nakupovat pouze lodní ruské ropné produkty, které se prodávají za cenový strop nebo pod ním. Každé námořní pojišťovně nebo lodní společnosti, která by cenový strop porušila, by hrozily přísné sankce.
Rusko hledá nové odběratele pro svůj vývoz energií
Lavrov uvedl, že Rusko by mohlo nadále rozvíjet své vztahy se zeměmi, jako je Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika (které společně s Ruskem tvoří země BRICS), a se spojenci, jako je Turecko, aby tak čelilo Spojeným státům a jejich spojencům.
Uvedl také, že Rusko je zcela ochotno jednat se svými spojenci, jako je Indie, Čína, Turecko a další odběratelé jeho energetického vývozu, o načasování, objemech a cenách.
„Pokaždé, když jednáme s Čínou, Indií, Tureckem a dalšími našimi velkými odběrateli, je zde prvek vyvažování zájmů, pokud jde o čas, objem a ceny,“ řekl Lavrov.
Ministr zahraničí poté varoval ostatní státy před nutností odklonu od finančních institucí ovládaných Západem.
„Je to jistě zajímavý vývoj událostí, který mimo jiné vysílá velmi silný dlouhodobý signál všem státům bez výjimky … aby zvážily opuštění mechanismů vnucených Západem v rámci jeho globalizačních systémů,“ prohlásil Lavrov.
„Rozhodnutí však musí být vzájemná, mezi výrobcem a kupujícím, a nikoliv učiněná tím, kdo chce někoho potrestat.“
„Nejde o to, abychom na prodeji naší ropy vydělali o něco více. Jde jen o to, že musíme začít budovat systém nezávislý na těchto neokoloniálních metodách. To děláme společně s kolegy z BRICS a asi desítkou dalších zemí, které chtějí své úsilí s BRICS koordinovat,“ prohlásil.
„Provádíme to v rámci ŠOS (Šanghajské organizace pro spolupráci) a jednoznačně v rámci EAEU (Eurasijského ekonomického svazu), vedle bilaterálních vztahů s Čínou, Íránem, Indií a dalšími zeměmi,“ pokračoval Lavrov v narážce na válku na Ukrajině a vztahy Ruska se svými sousedy.
Sankce Západu vůči Rusku měly obecně jen malý vážný dopad na příjmy Moskvy, která mohla těžit z vyšších cen, přestože objem vývozu ropy klesal.
Rusko se v říjnu stalo hlavním dodavatelem ropy do Indie, přičemž ruský dovoz vzrostl na 22 % z pouhých 0,2 % v březnu tohoto roku.
Čínské nákupy ruských energií se ve srovnání s předchozím rokem více než zdvojnásobily a v říjnu dosáhly 10,2 miliardy dolarů, protože Moskva nabídla čínským dovozcům velkorysé slevy na svůj vývoz.
Účelem cenového stropu skupiny G-7 je napravit neúspěch Západu, který zasáhl ruské příjmy z energetiky, aniž by byly potrestány chudší země, které jsou na ruských energetických zdrojích silně závislé.
Moskva vyhrožuje, že potrestá každou zemi, která podpoří cenové stropy
Ministr zahraničí zopakoval postoj Kremlu, že ruské energetické společnosti nebudou dodávat ropu žádné zemi, která by takový cenový strop upřednostňovala.
Rusko „nebude dodávat ropu zemím, které by následovaly příkladu diktátorů“, prohlásil Lavrov.
Ruský vicepremiér Alexandr Novak rovněž prohlásil, že Rusko nebude dodávat ropu zemím, na které se vztahují pravidla cenového stropu, i kdyby to pro Kreml bylo díky těmto limitům výhodnější.
„Opakovaně jsme říkali, že taková opatření – tzv. strop na cenu ruské ropy – nejsou jen netržním mechanismem – jedná se o protitržní opatření, které ničí dodavatelské řetězce a může výrazně zkomplikovat situaci na světových energetických trzích,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
Podle jejího názoru by jakýkoli mechanismus omezující ceny ruského vývozu ropy ve skutečnosti zhoršil situaci s nedostatkem energie na světových trzích, což by mělo zničující důsledky pro všechny.
Bílý dům prosazuje cenový strop jako alternativu k zákazu ruské ropy ze strany EU
Daleko přísnější samostatné embargo EU na ruskou ropu putující po moři nebo ropovody má vstoupit v platnost 5. prosince ve snaze finančně omezit válečné úsilí Moskvy.
Američtí vyjednavači se obávají, že embargo EU v kombinaci s hrozbou přerušení pojištění a dalších služeb pro lodě přepravující ruskou ropu povede ke zvýšení cen ropy, což nechtěně zvýší příjmy Kremlu.
Bílý dům doufá, že omezení cen přiměje EU ke zmírnění jejího drakonického plánu na úplný zákaz dovozu, financování a pojišťování dodávek ruské ropy.
Evropská komise (EK) minulý týden doporučila omezit ceny ruské ropy na 65–70 dolarů za barel, ale Polsko a pobaltské země se proti těmto částkám postavily.
Řecko, Kypr a Malta, které byly závislé na dopravě tankery, chtěly vyšší strop nebo nějakou formu dotace, která by kompenzovala ztráty.
EK tento týden, podle úředníků a diplomatů zapojených do diskusí, přišla s návrhem stropu 60 dolarů za barel, uvedl deník The Wall Street Journal.
S novou úrovní limitu souhlasili téměř všichni členové EU s výjimkou Polska, které požádalo o více času na zvážení a uvedlo, že rozhodnutí nebude přijato dříve než v pátek. Polsko prosazovalo, aby byl cenový strop stanoven hluboko pod úrovní, za kterou se v současnosti prodává ruský vývoz ropy.
Bidenova administrativa, obchodníci s ropou a investoři mezitím prosazovali vyšší strop, který by Rusku stále umožňoval prodávat ropu za limitní cenu.
EK vydala 1. prosince kompromisní návrh, který by sliboval přezkoumání cenového stropu každé dva měsíce, počínaje lednem 2023, a udržoval by cenový strop alespoň 5 % pod běžnou vývozní cenou ruské ropy, uvedl The Wall Street Journal.
Náměstek amerického ministra financí Wally Adeyemo agentuře Reuters řekl, že Bidenova administrativa podporuje revizi ceny každé dva měsíce.
„Klíčové je si uvědomit, že začínáme na 60 dolarech, ale máme možnost cenový strop posunout a dále jej využívat k tomu, abychom časem omezili příjmy Ruska,“ uvedl Adeyemo.
K 1. prosinci stála ruská ropa Ural 58,38 dolaru za barel, což je výrazně pod mezinárodní referenční cenou ropy Brent, která je na úrovni 86,88 dolaru za barel.
Jakýkoli cenový strop by stanovil ceny ruské ropy hluboko pod mezinárodní referenční hodnotou.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters. Z původního článku newyorské redakce přeložil: MiC
