Jak vypadá dnešní český čtenář? Buduje si vlastní knihovnu, nejčastěji sáhne po beletrii, přečte 2-3 tituly měsíčně, vždy se knihy snaží dočíst a nové si kupuje online. Takové závěry vyplývají z průzkumu knižního secondhandu Knihobot, kterého se účastnilo více než 1 800 respondentů napříč Českem.

„Zájem o četbu u Čechů neklesá. Mladí sice v četbě oproti seniorům trochu zaostávají, na rozdíl od starší generace ale častěji nakupují knihy z druhé ruky a přemýšlí nad tím, co mají ve své knihovně – knihy méně hromadí,“ přibližuje další zajímavé výsledky Tereza Kohutová, marketingová ředitelka Knihobotu.

Knihovny českých domácností se tenčí

Až přes polovina čtenářů si buduje knihovny sama. Pečlivě si vybírá, které knihy do ní zařadí. Pak jsou tu knihovny, které obsahují větší část poděděných knih, ty tvoří zhruba 10 %.

A jak jsou na tom Češi s pořádkem v knihovně? Polovina řadí knihy podle tematických celků, 18 % podle autorů, méně časté jsou pak řazení podle edic, abecedy nebo barev. Žádný systém pak nemá 23 % čtenářů.

Díky uspořádání knih mají tři čtvrtiny čtenářů dobrý přehled  o tom, co ve své knihovně mají. A dokonce se v něm postupně zlepšují.

Tisícisvazkové knihovny

Čím jsme starší, tím více hromadíme – mezi lidmi nad 60 let má více než tisícisvazkovou knihovnu necelá čtvrtina (24 %). Mezi dospělými (36-60 let) je to 14 % a u mladých dospělých (18-35) jsou to naopak pouhá 3 procenta.

Oproti loňskému roku jsme ale knihovny umenšili: klesla kategorie knihoven nad 1 tisíc svazků, které byly dominantou především starších ročníků.

Dlouhodobým cílem webového antikvariátu je povzbudit čtenáře posílat knihy dál a zbytečně je nehromadit.

Lidé si mohou uvědomit, že není nutné mít každou knihu v knihovně, ale když si nějakou knihu pořídí, měli by jí zaručit kvalitní místo, kde se na ni nebude prášit, dodává Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobotu.

Dárky, když není čas

Pokud nestíháme pořídit úplně novou originální knížku jako dárek, můžeme zaimprovizovat. Rodiče mohou zapátrat v knihovně a darovat svým dospělým dětem knihu, kterou jim četli v dětství.

Přidat můžete i záložku s prostorem na poznámky, nebo v knize nechat osobní vzkaz, pro milovníky detektivek třeba šifru.

V průměru přečteme dvě knihy měsíčně. Vede Saturnin a Malý princ.

Nejčastěji přečteme 2-3 knihy za měsíc. V tom vedou čtenáři nad 60 let. Z dat vyplývá, že čím jsme starší, tím více máme času na čtení.

A jaké knihy berou lidé do ruky nejčastěji? Jednoznačně vítězí beletrie. Mezi ní pak vedou detektivky a fantasy a sci-fi. Pozadu ale není ani naučná a odborná literatura.

Popelkou zůstává poezie, kterou za svůj oblíbený žánr označilo pouze 10 % z dotázaných.

Výraznou proměnou neprošly ani neoblíbenější knihy. V roce 2009 v anketě Kniha mého srdce vyhrál román Zdeňka Jirotky Saturnin, třetí pak byl Malý princ, pátá série o Harrym Potterovi. I v průzkumu Knihobotu to byly tři z nejčastěji zmiňovaných titulů.

K nejprodávanějším titulům patří knihy Patrika Hartla a Radky Třeštíkové. Z dětských knih je to třeba bestseller posledních let – Deník malého poseroutky,“ dodává Tereza Kohutová.

Z druhé ruky nakupují knihy především mladí do 35 let, kteří nakupují v secondhandu či antikvariátu. Naopak knihy z druhé ruky jsou méně oblíbené u generace starší 60ti let.