8. 2. 2023

Bidenův kabinet plánuje prodat Polsku 18 odpalovacích zařízení HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) a další zbraně a související vybavení v hodnotě přibližně 10 miliard dolarů.

Agentura pro bezpečnostní spolupráci ministerstva obrany ve svém prohlášení uvedla, že Kongres byl o potenciálním prodeji informován v úterý. Američtí zákonodárci jej ještě budou muset schválit.

Polsko, které sousedí s Ukrajinou, požádalo o nákup řady zbraní, mimo jiné 18 odpalovacích zařízení M142 HIMARS, 45 balistických raket ATACMS (Army Tactical Missile System) s doletem 300 km a více než 1 000 raket s naváděním GMLRS (Guided Multiple Rocket Launch System).

Odpalovací zařízení HIMARS sehrála klíčovou roli při pomoci Ukrajině a umožnila Kyjevu s přesností ničit ruské muniční sklady a velitelská a řídicí centra.

Technicky vyspělé systémy mohou podle svého výrobce, společnosti Lockheed Martin, nést šestici raket GMLRS nebo jeden velký ATACMS.

Zbraně pro „zvýšení bezpečnosti“ Polska

Ukrajina pravidelně žádala Spojené státy o rakety ATACMS, aby je mohla použít při probíhající invazi, ale byla odmítnuta. Polsko bez souhlasu USA nebude moci Ukrajině takovéto rakety poskytnout.

Součástí dohody jsou také levné cvičné rakety se sníženým doletem, podpůrné a komunikační vybavení, náhradní a opravárenské díly, testovací sady, baterie, přenosné počítače, školení a vybavení personálu, služby amerického vládního a dodavatelského inženýrského a logistického personálu a další související prvky logistiky a podpory programu.

„Tento navrhovaný prodej podpoří cíle zahraniční politiky a národní bezpečnosti Spojených států tím, že zvýší bezpečnost spojence v NATO, který je hybnou silou politické stability a hospodářského pokroku v Evropě,“ uvedlo americké ministerstvo obrany.

Polsko zvyšuje vojenské výdaje

Podle Pentagonu nebude mít navrhovaný prodej žádný negativní dopad na obrannou připravenost USA a nezmění základní vojenskou rovnováhu v Polsku.

„Přiklepnutí prodeje“ přichází poté, co Polsko v roce 2019 objednalo od Spojených států 20 raketometů HIMARS, včetně 18 bojových a dvou cvičných, které měly být dodány do roku 2023.

Loni v květnu si země, která je členem NATO od roku 1999, objednala od Spojených států dalších 500 odpalovacích zařízení HIMARS, ale podle polských médií společnost Lockheed Martin uvedla, že může nabídnout pouze asi 200 kusů.

Vzhledem k válce na Ukrajině Polsko v uplynulém roce vojenské výdaje posílilo.

Náš soused podle The Defense Post vynaložil na armádu v roce 2022 ekvivalent 2,4 % HDP, což je třetí nejvyšší procento mezi zeměmi NATO. V letošním návrhu polského rozpočtu je na armádu vyčleněných 97,4 miliardy zlotých (cca 22,5 miliardy dolarů), což jsou asi 3 % polského HDP.

Polský premiér Mateusz Morawiecki chce ale pro armádu 4 %. „Válka na Ukrajině nás nutí zbrojit ještě rychleji. Proto letos vynaložíme bezprecedentní úsilí: čtyři procenta HDP na polskou armádu,“ řekl Morawiecki 30. ledna novinářům.

Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Být vidět jako jeden z nejdůležitějších prvků naší bezpečnosti. První veřejný projev vládního poradce Kmoníčka

Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček ve svém prvním veřejném projevu uvedl, že největší hrozbou pro ČR zůstává Rusko. Řekl také, že nejlepším způsobem, jak může země zůstat bezpečná, je zajištění své viditelnosti ve světě.

Islandská vláda dle médií navrhne referendum o obnově přístupových jednání s EU

Po posledních islandských parlamentních volbách v listopadu 2024 se nová koaliční vláda dohodla na tom, že do roku 2027 uspořádá celostátní referendum o zahájení jednání o přistoupení k EU.

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump zahájil útoky na íránské cíle bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala republikány disponující sněmovní většinou.

Finsko plánuje v případě války povolit umístění jaderných zbraní na svém území

Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku.

Japonská premiérka Sanae Takaichiová, předsedkyně vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP), hovoří během tiskové konference v sídle strany v Tokiu, dne 9. února 2026. (Franck Robichon / POOL / AFP via Getty Images)
Japonská premiérka se nebojí postavit Pekingu

Premiérka Takaichiová, posílena nedávnými volebními vítězstvími, posouvá zemi k obrannějšímu postoji vůči Číně.

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, uvedl Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že […]

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra, za příklad dal Venezuelu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Nárůst krátkozrakosti u dětí je alarmující, mohou za to hlavně obrazovky, říká naše přední očařka

Proč stoupá počet dětí se zrakovými problémy a jak to řešit? Zeptali jsme se doktorky Andrey Janekové, vedoucí lékařky centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie a zástupkyně primáře Očního centra Praha.

Nová léčba astmatu míří na samotnou příčinu

Astma dnes lékaři chápou jako zánětlivé onemocnění. Moderní léčba se proto zaměřuje na kontrolu zánětu a dlouhodobou stabilitu.