Lidské tělo má přirozenou obranu proti covidu-19, která by podle vědců z University of Sydney mohla připravit půdu pro budoucí vakcíny proti novějším kmenům této nemoci.
Tým zjistil, že tělo obsahuje přirozeně se vyskytující protein LRRC15, který se váže k viru SARS-CoV-2 a nepředává ho dalším buňkám.
„Pro mě jako imunologa je šíleně zajímavá skutečnost, že existuje tento přirozený imunitní receptor, o kterém jsme nevěděli a který nám vystýlá plíce a blokuje a kontroluje virus,“ řekl profesor Greg Neely, který výzkum vedl spolu s doktorandem Lipinem Loo a Matthewem Wallerem z Charles Perkin Centre.
„Tento nový receptor nyní můžeme využít k návrhu širokospektrálních léků, které mohou blokovat virovou infekci nebo dokonce potlačovat plicní fibrózu,“ uvedl Neely.
„Domníváme se, že tento nově identifikovaný protein by mohl být součástí přirozené reakce našeho těla na boj s infekcí, neboť vytváří bariéru, která fyzicky odděluje virus od našich plicních buněk nejcitlivějších na covid-19,“ doplnil ho Loo.
Neely řekl deníku The Epoch Times, že množství LRRC15 v těle člověka určuje, jak závažné mohou být příznaky covidu, a poznamenal, že nový výzkum by mohl být potenciálně využit k řešení dlouhého covidu.
„Doufáme, že tyto poznatky využijeme k vytvoření nové léčebné terapie pro dlouhý covid, který zahrnuje plicní fibrózu,“ napsal profesor v e-mailu, avšak dodal, že to zatím nemusí fungovat u pacientů, kteří trpí tzv. mozkovou mlhou (zamlženou myslí), což je další z příznaků dlouhého covidu.
Tým výzkumníků spolupracoval s vědci z Oxfordské univerzity ve Velké Británii a z Yaleovy a Brownovy univerzity ve Spojených státech. Studie je dostupná na tomto odkazu.
Jak účinkuje LRRC15 na covid?
Virus SARS-CoV-2 infikuje člověka prostřednictvím hrotového proteinu zvaného receptor ACE2, který mu umožňuje vstupovat do lidských buněk.
Plicní buňky mají obvykle vysoké hladiny receptorů ACE2, proto se virus zaměřuje na tuto oblast a způsobuje lidem zdravotní potíže.
LRRC15 je podobný ACE2 v tom, že je také receptorem pro vir SARS-CoV-2. Rozdíl je v tom, že LRRC15 nepodporuje infekci. Ve skutečnosti se na virus přilepí a imobilizuje ho, přičemž zároveň brání infekci jiných, zranitelnějších buněk.
„Myslíme si, že se chová trochu jako suchý zip, molekulární suchý zip, v tom smyslu, že se přilepí na hrot viru a pak ho odtáhne od cílových typů buněk,“ uvedl Loo.
„V podstatě je virus obalený druhou částí suchého zipu, a zatímco se snaží dostat k hlavnímu receptoru, může se zachytit v tomto síťoví LRRC15,“ vysvětlil Waller z Charles Perkin Centre.
LRRC15 se běžně vyskytuje v několika částech těla, včetně plic, kůže, jazyka, fibroblastů, placenty a lymfatických uzlin. Vědci však zjistili, že právě plíce reagují na infekci nejvýrazněji.
„Když obarvíme plíce zdravé tkáně, nevidíme mnoho LRRC15, ale pak v plicích s covidem-19 vidíme tohoto proteinu mnohem více,“ poznamenává Loo.
Tým doufá, že nález genu by mohl podnítit další vývoj antivirových a antifibrotických léků, které by se vypořádaly s budoucími kmeny nebo potenciální plicní fibrózou. „Na fibrózu neexistují žádné dobré léky: například idiopatická plicní fibróza je v současnosti neléčitelná,“ říká profesor Neely.
Covid-19 může způsobit fibrózu, která se projeví zánětem plic, které zanechává zjizvené a ztluštělé, což vede k dýchacím potížím.
Na této zprávě se podílela Victoria Kelly-Clark.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
