Čínský špionážní balon, který 28. ledna vstoupil do vzdušného prostoru USA, je začátkem kampaně strachu z jaderných zbraní, která se bude jen rozšiřovat, tvrdí vojenský expert na Asii Rick Fisher v rozhovoru, který byl 15. února odvysílán v pořadu Newsmakers produkovaného televizí NTD a The Epoch Times.
„Balon je skutečně prvním z toho, co se stane opakovaným vzorcem v našem životě, kdy letadlové lodě si plují u našich břehů, bombardéry létají u našich břehů,“ prohlásil Fisher.
„Jaderné a vojenské zastrašování bude od této chvíle jen narůstat a stane se pravidelnou součástí našich životů. Balon znamená začátek čínské touhy vyvolat v Američanech strach.“
Fisher, vedoucí vědecký pracovník pro asijské vojenské záležitosti v Mezinárodním centru pro hodnocení a strategii a uznávaná autorita v oblasti vojska Čínské lidové republiky, se domnívá, že Čína začíná svou kampaň strachu kvůli Tchaj-wanu.
„V tomto roce chce Si Ťin-pching dát Spojeným státům jasně najevo, že jejich podpora Tchaj-wanu, svobody na Tchaj-wanu by mohla vést k válce – dokonce k jaderné válce,“ míní Fisher.
Jaderné rakety a počasí
Podle něj musí Bidenova vláda namísto tvrzení, že balon nepředstavoval významnou hrozbu, Američanům vysvětlit, že Čína balon vypustila z ostrova Chaj-nan, čínské jaderné bašty, a podrobně popsat, co to znamená.
„Představitelé amerických zpravodajských služeb v posledních 24 hodinách prozradili, že balon byl vypuštěn z ostrova Chaj-nan. Na ostrově Chaj-nan má Čína většinu svých ponorek vyzbrojených jadernými střelami a s jaderným pohonem. Jsou to SSPN. Ty jsou nyní vyzbrojeny, podle informací amerického námořnictva asi před pěti měsíci, novými balistickými raketami JL-3 odpalovanými z ponorek,“ vysvětlil Fisher.
Dále uvedl, že ačkoli zprávy uvádějí, že balon původně mířil na Guam a byl odfouknut mimo kurz, tato tvrzení „nejsou věrohodná“.
„Pokud by se Lidová osvobozenecká armáda domnívala, že je její pozorovací balon mylně naváděn, mohla dát podnět k jeho zničení. Jenže to neudělali,“ řekl Fisher.
„Byli docela rádi, že se balon ponese nad Spojenými státy. Že umožní čínské armádě pozorovat několik amerických základen s jadernými zbraněmi a poskytovat, což je zde skutečně klíčové, důvěrné údaje o počasí nad těmito jadernými základnami.“
„K tomu, aby jaderné hlavice, nebo, což je důležitější, nové hypersonické klouzavé jaderné hlavice zasáhly své cíle, potřebuje čínská armáda důvěrné údaje o počasí. A balon v atmosféře může tyto údaje poskytnout,“ vysvětlil Fisher.
Vysvětlil, že balon je pozorovací platforma schopná pořizovat snímky a údaje o počasí – obojí je nezbytné, pokud chcete zasáhnout konkrétní cíl pomocí bojových hlavic a hypersonických kluzáků.
„[Balon] je součástí komplexu systémů, které Číně umožňují přesně zaměřit jaderné zbraně. Nelze přeceňovat, jak je odhad počasí, hustoty atmosféry, směru větrů, toho, zda nad cílem prší nebo sněží, pro zaměření těchto zbraní klíčový,“ řekl Fisher.
„Balon uvnitř atmosféry vždy získá lepší údaje, údaje o počasí, než družice ve vesmíru. A tento balon je s největší pravděpodobností řízen strategickými podpůrnými silami. Strategické podpůrné síly rovněž kontrolují družice a jsou úzce zapojeny do zaměřování čínských jaderných zbraní.“
Špatný vzkaz
Podle Fishera umožnilo Bidenovo otálení se sestřelením balonu Pekingu shromáždit cenné údaje o počasí a vyslat Číně vzkaz.
„Několikadenní zpoždění administrativy při sestřelení tohoto balonu vysílá vzkaz zmatku a chaosu. Jak bude Biden reagovat, až Čína skutečně zaútočí na Tchaj-wan a povraždí desítky nebo stovky tisíc lidí?“
„A proč administrativa jasně nevysvětlí, že balon byl vypuštěn z jednoho z nejdůležitějších komplexů jaderných zbraní čínské armády? Je vybaven tak, aby pomáhal zaměřovat čínské jaderné hlavice, a jeho cesta přes Spojené státy představuje čínské cvičení v jaderném nátlaku a zastrašování,“ podotkl americký expert.
Čínský špionážní balon poprvé vstoupil do identifikační zóny americké protivzdušné obrany 28. ledna nad Aleutskými ostrovy, řetězcem sopečných ostrovů západně od Aljašského poloostrova. Letěl nad Spojenými státy, dokud nebyl 4. února sestřelen u pobřeží Jižní Karolíny.
Od chvíle, kdy balon vstoupil do vzdušného prostoru USA, Peking tvrdí, že se nejednalo o špionážní balon, ale o meteorologický balon, který se jen odchýlil od kurzu. Peking odsoudil rozhodnutí Spojených států balon sestřelit jako „přehnanou reakci“ a uvedl, že si „vyhrazuje právo na další reakci“.
Pentagon na tvrzení Číny reagoval prohlášením, že ministerstvo obrany si je „na 100 procent“ jisto, že se nejednalo o civilní objekt a že šlo o „sledovací balon“ se „schopností sběru zpravodajských informací“.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
