Dne 15. února 2023 vstupuje v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého již k lovu na mokřadech lovci nebo myslivci nesmí používat olověné broky. Na otravu jedovatým olovem v Evropě každoročně zahyne odhadem milion ptáků. To se díky nařízení má změnit. Členské státy a lovci měli 2 roky na to, aby se na změnu připravili.
„Zákaz používání olova na mokřadech v EU je úspěchem více než dvacetiletého společného úsilí BirdLife Europe a jeho partnerů v jednotlivých zemích,“ uvedla výsledek dlouhodobého snažení Česká společnost ornitologická (ČSO).
U čtyřiceti druhů vodních ptáků a čtyřiadvaceti suchozemských ptačích druhů v Evropě se podařilo zdokumentovat vliv otrav olovem.
„Myslivci v Evropě do mokřadů každoročně vystřílejí až 5 tisíc tun olověných broků. Velká část z nich ale mine cíl a dopadne do krajiny. Hrabaví ptáci, jako koroptve nebo bažanti, je mohou spolykat místo kamínků, které potřebují ke správnému trávení, vodní ptáci je většinou spolknou při sběru potravy ze dna. Ročně uhyne v Evropě na otravu olovem zhruba jeden milion vodních ptáků, tj. 7 % všech zimujících, dalším třem milionům způsobuje chronická otrava olovem problémy. Zákaz olověných střel na mokřadech je proto velkým milníkem v ochraně ptactva, a to nejen vodního,“ vysvětluje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Evropská unie k nařízení přistoupila poté, co regulace na úrovni jednotlivých států nebyly dostatečné nebo narazily na usilovný odpor mysliveckých organizací. Stejně to bylo i v Česku.
„Už v roce 2001 bylo v tehdy novém zákoně o myslivosti ustanovení, že olověné broky se nesmějí používat k lovu pernaté zvěře. Účinnost ustanovení byla odložena o 10 let, aby se myslivci mohli na změnu řádně připravit. Jenže mezitím vylobbovali změnu zákona, která říká, že se olověné broky nesmějí používat k lovu vodního ptactva na mokřadech. A v různých výkladech se pak objevuje, že mokřad je jen úzký pruh bláta mezi suchou zemí a vodou, nebo že se zákaz vztahuje jen na mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. Stručně řečeno, ačkoli jej alespoň hrstka osvícených myslivců snad dodržuje, omezení olověných broků funguje zatím v Česku jen na papíře,“ sděluje Vermouzek.
Zákaz olověných broků platí ve všech vodních a mokřadních biotopech
Nové nařízení Evropské unie má od toho českého tři zásadní rozdíly.
„Za prvé jsou mokřady řádně definovány, a omezení tak platí ve všech vodních a mokřadních biotopech, tedy na rybnících, přehradách, u řek atd. Za druhé platí i ve stometrovém ochranném pásmu. A za třetí je zakázáno nejen olověné broky používat, ale také je v mokřadech a v okolním ochranném pásmu jen mít při sobě. To už je něco, co mohou státní orgány kontrolovat,“ říká Vermouzek.
Zákaz sníží i sekundární otravy dravců a mrchožravců
Zákazem olova na mokřadech rovněž dojde ke snížení sekundárních otrav dravců a mrchožravců, kteří se otráví, když chtějí pozřít kořist zastřelenou olověnými broky.
„Pro orly mořské, luňáky, motáky, krkavcovité, ale třeba i pro některé sovy jsou postřelená nebo otravou oslabená zvířata ideální kořistí. Výsledky rentgenování živých husí odchycených v rámci kroužkování v Česku ukázaly, že celá třetina z nich měla v těle deformované, s největší pravděpodobností olověné broky,“ poukazuje Vermouzek.
ČSO nařízení EU zakázat olovo na mokřadech vítá.
„Dnešním dnem se uzavírá kapitola olověných broků na mokřadech. A my můžeme, společně s ptáky, doufat, že státní orgány budou dodržování nařízení kontrolovat a každoroční přísun tun olova do přehrad, rybníků i malých rákosin se zastaví. A až si myslivci vyzkoušejí náhradní střelivo, odpadne jeho nesmyslné odmítání a časem se snad dočkáme i úplného zákazu prodeje olověné munice,“ říká Vermouzek.
Konkrétně v Nizozemsku od roku 1993 a v Dánsku od roku 1996 se olověné broky nepoužívají vůbec.
„Broky ocelové, které se jako náhrada olověných používají nejčastěji, jsou sice jiné a je potřeba se s nimi naučit střílet, ale když to zvládli Dánové či Nizozemci, proč by to neměli zvládnout čeští myslivci? Ostatně výrobci střeliva, včetně českých, to dávno vědí a bezolovnaté brokové náboje již dlouho nabízejí,“ uzavírá Vermouzek.
Tématu otrav ptáků olovem se systematicky věnoval bývalý předseda ČSO Jiří Flousek. Jeho rozsáhlá rešerše je dostupná na https://www.birdlife.cz/s-olovem-ci-bez-olova/. Zde jsou uvedeny i zdroje faktů použitých v této zprávě. Omezení olověných broků je jedním z mnoha odkazů, které Jiří Flousek zanechal.
