„V tuto chvíli je naší prioritou číslo jedna konkurenceschopnost Evropy. Musíme zajistit, aby Green Deal a přechod na digitální technologie pokračovaly s plnou vážností. Musíme se vrátit k růstu a snížit naši závislost,“ řekla minulý týden předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. (zdroj)
Podle Metsolaové pomohou nástroje „NextGenerationEU a Nástroj pro oživení a odolnost domácnostem i průmyslu zotavit se z v podstatě drastických hospodářských otřesů“. Podle předsedkyně ve fondu NextGenerationEU „stále ještě zbývají peníze“, které jsou k dispozici.
Podmínkou využití zmiňovaných financí však je následování politiky přechodu na sluneční nebo větrné (či vodní) elektrárny, které mají být podle politické iniciativy zvané GreenDeal, která má zabezpečit snižování produkce CO2 a ekologickou výrobu energie.
Takzvaný program RePowerEU umožňuje členským státům „hlouběji sáhnout do fondů NextGenerationEU, pokud budou tyto prostředky investovány do obnovitelných zdrojů energie, které následně usnadní přechod k energetice a zároveň podpoří růst“, říká Roberta Metsolaová.
Podle kritiků zelené dohody (Green Deal) není ve výsledku přechod na obnovitelné zdroje ekologičtější cestou, vyžaduje zvyšování produkce uhelných elektráren a v praxi vytváří nestabilní dodávky elektrické energie. Když nesvítí slunce nebo nefouká vítr, energie se nevyrábí, a když naopak svítí a fouká více, začne být síť přetížená. Tyto výkyvy v produkci elektrické energie musejí vyrovnávat uhelné elektrárny, které slouží jako záloha pro vykrývání těchto výkyvů.
Například rostoucí počet větrných turbín v severním Německu způsobuje problémy na trhu s elektřinou. Pravidelně si vynucují redispečinková opatření a spotřebitelé musejí zaplatit dodatečné náklady. Více…
Zatímco Metsolaová a následovníci politiky Green Deal vidí konkurenceschopnost Evropy v budování větrných a slunečných elektráren, mnohé evropské země se vydávají jinou cestou.
V Německu, kde Zelení aktivně realizují Green Deal, se začne v Luetzerathu brzy těžit uhlí, protože se německá vláda brání prodloužení provozu jaderných elektráren a němečtí Zelení budou muset odpovědět, odkud chtějí brát energii na realizaci své politiky a zda budou výsledky opravdu zlepšením ekologie. Sousedé v Evropě jdou však opačným směrem – Francie, Belgie, Švédsko a Polsko se vydávají cestou výstavby jaderných elektráren. Více…
Roberta Metsolaová se stala v lednu 2022 nejmladší osobou, která kdy byla zvolena předsedkyní Evropského parlamentu. Roberta Metsolaová (43 let) pochází z města Gżira na Maltě. Europoslankyní za stát Malta byla poprvé zvolena v roce 2013.
