Systematický přehled 2 168 studií, které se zabývaly nepříznivými účinky nošení roušek během koronavirové pandemie, zjistil, že tato praxe vedla k negativním zdravotním důsledkům, včetně svědění, bolestí hlavy a omezení přístupu kyslíku.
„Zjistili jsme významné dopady jak u lékařských chirurgických roušek, tak u respirátorů N95, přičemž větší dopad měly ty druhé,“ uvádí se v přehledu, který byl 5. dubna zveřejněn v časopise Frontiers in Public Health.
Metaanalýza několika studií zjistila, že bolest hlavy byla nejčastějším příznakem u uživatelů roušek, přičemž její výskyt činil 62 % při používání běžných roušek a až 70 % při používání respirátorů N95. Dušnost byla zaznamenána ve 33 procentech při běžných rouškách a v 37 procentech u uživatelů respirátorů N95.
Zatímco u 17 procent uživatelů chirurgických roušek se vyskytlo svědění, u uživatelů roušek N95 to bylo 51 procent. Výskyt akné mezi uživateli roušek byl 38 procent a podráždění kůže 36 procent. Závratě se vyskytovaly u 5 procent subjektů.
„Roušky narušovaly příjem O2 a uvolňování CO2 a zhoršovaly kompenzaci dýchání. Ačkoli je hodnocená doba nošení kratší než denní/dlouhodobé používání, výsledky nezávisle potvrzují syndrom vyčerpání způsobený rouškou (MIES) a následné fyziometabolické poruchy. MIES může mít dlouhodobé klinické důsledky, zejména u zranitelných skupin,“ uvádí autoři metaanalýzy.
„Vzhledem k tomu, že homeostáza O2 a CO2 ovlivňuje různé navazující metabolické procesy, mohou příslušné změny směrem ke klinicky znepokojivým směrům vést k nepříznivým důsledkům, jako je přechodná hypoxémie a hyperkarbie, zvýšená vlhkost dechu a tělesná teplota spolu s narušenou fyziologickou kompenzací,“ uvádí se v přehledu.
Výzkumníci navrhují, aby vedlejší účinky roušek byly posuzovány na základě analýzy rizik a přínosů po zohlednění jejich účinnosti proti virovým přenosům. Pokud nebudou k dispozici „silné empirické důkazy“ prokazující účinnost roušek, studie doporučila, aby nošení roušek nebylo povinné, „natož aby bylo vynucováno zákonem“.
Náhlá změna politiky roušek, potlačení studií
Před pandemií covidu-19 ukazovala existující data, že z hlediska zabraňování šíření respiračních virů neexistuje žádný důvod pro nošení roušek. „Všechny studie provedené ve světě do roku 2020 ukázaly, že pro to není žádné opodstatnění,“ řekl v lednovém rozhovoru pro The Epoch Times Yoav Yehezkelli, lékař interního lékařství a podplukovník Izraelských obranných sil.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí i Světová zdravotnická organizace vydaly pokyny, podle kterých není nošení roušek u široké veřejnosti nutné, zdůraznil.
Jenže v roce 2020 nastal zvrat, když vypukla epidemie covidu a doporučení ohledně nošení roušek na celém světě se náhle změnila, „aniž by měla jakoukoli novou odbornou oporu, která by potvrdila, že skutečně mají účinnost proti respiračním infekcím“.
Mezi potenciální negativní účinky patří bolesti hlavy, dušnost, pokles hladiny kyslíku v krvi, zvýšení hladiny oxidu uhličitého, potíže se soustředěním a bakteriální kontaminace. Hromadění CO2 může nakonec způsobit únavu, rozmazanost a ospalost, poznamenal doktor Yehezkelli v dopise adresovanému Časopisu Izraelského svazu lékařů.
Objevily se také pokusy potlačit studie, které odhalují neúčinnost roušek. Studie z roku 2023 publikovaná v Cochrane Database of Systematic Reviews uvedla, že nošení roušek mělo „malý nebo žádný vliv“, pokud jde o přenos viru způsobujícího covid-19.
Sloupkař deníku The New York Times publikoval názorový článek s názvem „Proč mají vědci jasno, že roušky fungují“ a oslovil Cochrane s žádostí o stanovisko. Šéfredaktor Cochrane poté vydal prohlášení, že je „nepřesnou a zavádějící interpretací“ tvrdit, že studie ukazuje, že masky nefungují, a dodal, že publikace „jedná“ s autory o aktualizaci abstraktu článku.
Autoři to však odmítli, přičemž hlavní autor trval na tom, že „prostě neexistuje žádný důkaz, že by [roušky] měly nějaký význam … tečka“.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
