V rámci festivalu Open House zve Ministerstvo zahraničních věcí na prohlídku reprezentativní části historické budovy Černínského paláce Praha 2023, kterou otevře veřejnosti v sobotu 20. května 2023 od 10,00 – 18,00 hodin.
Barokní Černínský palác v současnosti slouží jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí. Návštěvníkům bude umožněno nahlédnout do nejzajímavějších a nejcennějších prostorů paláce, včetně bytu Jana Masaryka.
Dá se projít také v prostorově důvtipně vyřešené zahradě Černínského paláce, jež je stejně jako budova chráněnou kulturní památkou.
Upozornění:
Vstup do Černínského paláce je slavnostním vchodem z Loretánského náměstí.
· Prohlídková trasa trvá zhruba 45 minut, fotografování a filmování je povoleno.
· Zdravotním handicapem postižené návštěvníky prosíme, aby se přihlásili pořadatelské službě, která zajistí parkování a individuální prohlídku.
· Z bezpečnostních a prostorových důvodů nebude umožněn vstup osobám s velkými zavazadly a kočárky. Není povolen vstup se zbraněmi, ostrými a jinými nebezpečnými předměty.
· S ohledem na omezené parkovací možnosti v okolí Černínského paláce se návštěvníkům doporučuje cestovat MHD.
Barokní Černínský palác, který vystavěl císařský diplomat Humprecht Jan Černín v roce 1675, má pohnutou historii, uvádí stránka Ministerstva zahraničních věcí.
Výstavní sídlo významného šlechtického rodu bylo v 18. století poničeno v několika válečných konfliktech evropských mocností, poté spolu se zahradou opraveno a vyzdobeno, aby jeho následnou zkázu dokonala utilitární přestavba na císařská kasárna. Palác zachránilo rozhodnutí nové vlády samostatného Československa umístit do něho ministerstvo zahraničních věcí. Díky výjimečné rekonstrukci prof. Pavla Janáka, realizované v letech 1929-1934, se ze zdevastovaného objektu stal znovu barokní palác, který je dodnes hlavním sídlem Ministerstva zahraničních věcí ČR a ozdobou pražských Hradčan.
Černínský palác je jednou z nejvýznamnějších památek českého a středoevropského raného baroka. Jeho stavebníkem byl hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic (1628–1682), císařský vyslanec. Během svých cest po Francii a Itálii studoval vedle jiných oborů i stavitelství a toužil mít v Praze vlastní rezidenci odpovídající nárokům italské barokní kultury, jejíž výtvarné inspirace dobře poznal za svého diplomatického působení v Itálii.
Projektu se ujal architekt Francesco Caratti (asi 1620–1677). Jeho návrh byl na svou dobu pozoruhodný dobře koncipovanou a mimořádně reprezentativní dispozicí. Ohromné hlavní průčelí o délce 140 metrů je rozvrženo do 29 okenních os, výška paláce je pak členěna do tří podlaží a horního polopatra…Více o historii zde
