Během čínsko-německých vládních konzultací ve Spolkovém kancléřství probíhaly protesty. Lidskoprávní organizace a skupiny obětí upozorňovaly na masivní porušování lidských práv. Informovaly o kulturní genocidě a pronásledování věřících, k čemuž podle nich dochází za vlády Komunistické strany Číny.
Nemohlo to být jinak: na jedné straně – na nejlepším místě před Spolkovým kancléřstvím – houf studentů oblečených v červeném a mávajících vlajkami, na druhé straně – trochu stranou – pestrá skupina ve žluté, modré a dalších barvách s transparenty a vlajkami.
Zatímco mladí Číňané v krvavě červených tričkách freneticky jásají, když kolem projíždí kolona s čínskými státními hosty v čele s novým premiérem Li Čchiangem a dalšími ministry, barevná skupina přijímá hosty hlasitými výkřiky kritiky a výčitek v angličtině a čínštině. Pouze praktikující Falun Gongu, oblečení v jasně žlutém, pokračují v tichosti a nerušeně ve svých jemných, tichých čchi-kungových cvičeních.
Setkání v kancléřství se týká 7. čínsko-německých vládních konzultací pod názvem „Společně jednat udržitelně“.
„Obáváme se, že jde spíše o obchod“
Udržitelná akce však není vidět na straně kritiků setkání:
„Pro čínskou vládu je zde rozvinut červený koberec,“ říká nový ředitel Společnosti pro ohrožené národy Roman Kühn, „vnímáme to velmi kriticky.“ Dodal, že lidé v této zemi žijí v demokracii, což znamená, že zde mají stejná práva a mohou žít svobodně – bez nebezpečí, že budou zatčeni z banálních důvodů nebo pokud patří k určitému náboženství či skupině obyvatel.
„Tyto hodnoty jsou však v Číně masivně ohroženy,“ říká. Lidská práva, jak se obává organizace pro lidská práva se sídlem v Göttingenu, jsou totiž dnes řešena jen ve velmi omezené míře. „Obáváme se, že jde mnohem více o byznys, že je zde záměr zdůraznit, jak bude možné s Čínou obchodovat i v budoucnu, jak mohou firmy lépe podnikat?“ Kühn dodal, že se před tím nechce úplně uzavírat. „Obchod je také důležitý. Ale ještě důležitější než obchod jsou lidská práva.“
Nedávno zveřejněná Národní bezpečnostní strategie německé vlády má mnoho mezer. „To také kritizujeme.“ Například Tchaj-wan podle něj není vůbec zmíněn. „To ukazuje, že je před námi ještě hodně práce,“ říká Kühn.
„Žádný obchod bez lidských práv“
Amy Siu, drobná, ale odhodlaná Číňanka z Hongkongu, souhlasí. Profesorka žije v Německu již mnoho let.
„Vyzýváme německou vládu, zejména kancléře, aby se lidská práva stala součástí dialogu.“ Lidská práva musí být položena na stůl, říká rázně členka představenstva dvou hongkongských demokratických sdružení. „Žádný obchod bez lidských práv,“ říká Siu.
Vyzývá německou vládu k odvaze při jednáních. V Číně je v současné době mnoho lidí vězněno v koncentračních táborech. Probíhá zde nucená práce, dochází k nejrůznějšímu porušování lidských práv. „Nelze obchodovat za každou cenu.“
Matka třikrát uvězněná za svou víru
Číňan Le-pin Ting žije v Berlíně již deset let. „Dnes jsem tu, abych upozornil na své rodiče,“ vysvětluje.
Jeho matka byla již dvakrát uvězněna za svou víru v buddhistické učení Falun Gong. Kvůli tomu byla 12. května nezákonně zadržena ona i její manžel, oba pěstitelé čaje z provincie Šan-tung, partnerské provincie Bavorska. „Tam jsou nyní vystaveni dalšímu nebezpečí,“ uvedl budoucí právník.
Pozadí jednoho z předchozích zatčení spočívalo v tom, že ji někdo udal za to, že na ulici rozdávala informační letáky o skutečných okolnostech pronásledování Falun Gongu.
Komunistická strana Číny (KS Číny) se cítila ohrožena Falun Gongem a jeho principy pravdivosti, soucitu a snášenlivosti, kterými by se měl člověk řídit, aby se stal lepším člověkem, vysvětluje dále Ting.
„Kromě toho sehrála roli závist, když tehdejší předseda KS Číny a prezident Ťiang Ce-min zahájil pronásledování buddhistické meditační školy.“ Vadila mu popularita Falun Gongu, která zasahovala i do bezpečnostního a stranického aparátu. Před zahájením pronásledování Falun Gongu 20. července 1999 se odhadovalo, že jej praktikuje 100 milionů pevninských Číňanů.
„Jste důležitým hlasem za svobodu a lidská práva“
Na výzvu aliance lidskoprávních organizací, Ujgurů, Tibeťanů a hongkongských demokratických aktivistů a stoupenců demokratické Číny odpověděli dva politici, kteří na protestu vystoupili jako řečníci.
Například Michael Brand (CDU), poslanec Bundestagu a člen Výboru pro lidská práva a humanitární pomoc, adresoval účastníkům protestu slova, stejně jako jeho stranický kolega Roderich Kiesewetter, člen Výboru pro obranu.
„Jste důležitým hlasem za svobodu a lidská práva v době, kdy jsou lidská práva tímto režimem v Pekingu masivně a brutálně potírána po celém světě,“ řekl Brand.
Podle něj je důležité stát při sobě. „Tibeťané, Ujgurové, Hongkong, Falun Gong, také přátelé, kteří jsou vedle nás, jsou toho součástí – mnoho dalších, také křesťané, kteří jsou utlačováni Pekingem.“
Čína má jasný plán: expanzi, agresi, chce převzít globální vedení ve všech oblastech. Je nejvyšší čas, aby Německo, Evropa a Západ měly plán, který také sledují, vysvětluje lidskoprávní politik.
„Komunistická strana Číny používá agresivní strategii k potlačení našich společných práv, naší svobody v Číně a k rozšíření tohoto potlačování do dalších zemí. Snaha Pekingu říci: „Ano, my jsme také pro lidská práva, ale ne pro vaše lidská práva, ale pro naše lidská práva,“ je něco, co by Západ neměl akceptovat.
Prosí o vytvoření sítě spojenců, kteří se proti tomu postaví: „Ti, kdo zavírají oči, jsou částečně zodpovědní za to, že se tato nesvoboda šíří jako rakovina i mimo Čínu.“
„Čínská vláda považuje Ujgury za cizí těleso“
Od dalších účastníků protestu zaznívá, jak čínská vláda provádí brutální asimilační politiku vůči obyvatelům Východního Turkestánu (Sin-ťiangu), Tibetu a Jižního Mongolska.
Jedna z Tibeťanek uvádí, že tibetské děti ve věku čtyř nebo pěti let jsou odebírány z rodin a umisťovány do státních internátních škol, kde se učí pouze čínsky a je jim zakázáno učit se tibetský jazyk a kulturu. „Je to pro nás existenčně ohrožující strategie Pekingu.“
Gheyyur Kuerban ze Světového ujgurského kongresu je přesvědčen, že čínská vláda vnímá Ujgury jako cizí těleso. „Všemi těmito opatřeními, masivními internačními tábory a souběžně probíhající politikou nucených prací hodlá KS Číny Ujgury jako národ s jedinečnou kulturní a náboženskou identitou, s jejich jedinečným jazykem a kulturou zcela zlikvidovat.“
Foto: Protesty Ujgurů, Tibeťanů a dalších etnických menšin provázely 7. čínsko-německé mezivládní konzultace před Spolkovým kancléřstvím v Berlíně. (Zhentong Zheng / Epoch Times)
„Jsem pro boj proti čínskému režimu“
Mladý čínský student také informoval o masivní strategii zastrašování Číňanů žijících v zahraničí a kantonských obyvatel ze strany Komunistické strany Číny.
„Přišel jsem protestovat proti Li Čchiangovi, čínskému premiérovi.“ Uvedl, že pochází z města Kanton poblíž Hongkongu. „Máme společnou kulturu, společný jazyk a společné dědictví,“ říká mladý muž, který si z bezpečnostních důvodů nepřeje být jmenován.
Vysvětluje, že za vlády KS Číny jsou kantonský jazyk a kultura také potlačovány. Všichni studenti v Číně se musí ve škole učit a studovat mandarínskou čínštinu jako vyučovací jazyk. Kantonštinu mají ve škole zakázanou, řekl. „V opačném případě budou potrestáni.“
„Jsem pro boj proti čínskému režimu a jeho konec.“ Doufá, že všechny národy v Číně budou mít právo na sebeurčení a budou moci v budoucnu jít svou vlastní cestou. Doufá také, že si Německo uvědomí situaci v Číně, „s jejími problémy a pronásledováním tam“.
Čínská vláda podle něj sleduje nejen čínské občany, ale i Číňany v zahraničí. Byly zaznamenány případy, kdy byli Číňané v zahraničí v Nizozemsku nebo i v Německu obtěžováni zahraniční přítomností čínské policie, uvedl.
„Doufám, že německá vláda bude rozhodněji hájit a prosazovat lidská práva v Číně a nebude Čínu vnímat jen jako obchodního partnera.“
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
