Univerzita Palackého v Olomouci i Univerzita Karlova v Praze pociťují podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odchod některých akademiků, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři na dotaz ČTK nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací, řekli dnes na dotaz ČTK po zasedání České konference rektorů (ČKR).
Stávka má za cíl upozornit na nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku a další práci na vysokých školách. Výhled pro zlepšení situace zatím akademici nemají. Podle vládou schváleného rozpočtu mají univerzity v roce 2024 hospodařit s 30,9 miliardy korun, což je stejně jako letos. „Odliv mozků v rámci Univerzity Karlovy je bohužel reálná věc, ale to nejen z filozofické fakulty; podfinancována je celá sféra vysokých škol. Odlivy se dějí ze všech našich fakult, odcházejí do zahraničí, ale i na střední školy, neboť naše mzdy přestávají být v některých oblastech konkurenceschopné,“ uvedla rektorka UK. Také podle rektora UP podfinancování sféry vede k neklidu a také na půdě olomoucké univerzity pozorují odchod někdy i klíčových pracovníků, a to i mimo školství.
Rektoři obou univerzit, kde se stávka chystá, uvedli, že pro zmírnění rozdílů v platech akademiků především u humanitních oborů učinili už několik kroků. Jde například o přerozdělení peněz, analýzu kvality a množství výukových programů. Dlouhodobé podfinancování vysokých škol bylo i jedním z hlavních témat ČKR. Rektoři v usnesení apelují na stanovení závazného rostoucího střednědobého výhledu a posílení institucionálního financování vysokých škol.
Rektoři Univerzity Palackého a Karlovy univerzity zároveň na dotaz ČTK uvedli, že se o tom, jak se ke stávce vedení univerzit postaví, rozhodne v příštím týdnu po jednání jejich kolegia rektorů. „Musím se poradit ještě se svými kolegy, ale předpokládám, že ve vedení minimálně vyjádříme pochopení,“ doplnila rektorka Králíčková.
Stávku na 17. října podle iniciativy Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů, vyhlásili zatím akademici z filozofických fakult dvou univerzit. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech zatím vznikají stávkové výbory. V uskupení Hodina pravdy je zapojeno 13 fakult z devíti univerzit v Česku, z toho osm je filozofických fakult.
Kvůli nízkým výdělkům akademici v některých městech protestovali už na jaře. „Situace se ještě zhoršila – nyní nejde ’jen’ o ’soc-hu’ obory, nyní již jde o vysoké školství jako celek. Prosím, buďte si jisti, že vaše platy nadále a stále naléhavěji považuji za nedostatečné a leckdy nedůstojné a dělám a nadále budu dělat vše, co bude v mých silách, aby se situace zlepšila. Velmi mne celá situace trápí,“ vzkázal na začátku semestru na sociální síti děkan FF UP a předseda Asociace děkanů FF Jan Stejskal.
Nízké mzdy mají podle dřívějších informací pracovní skupiny při ministerstvu školství hlavně odborní asistenti, tedy vyučující s doktorským titulem. Nejnižší mzdu mají v porovnání s kolegy na jiných fakultách odborní asistenti na filozofických, humanitních a teologických fakultách, kde loni podle dat ministerstva brali 44.500 Kč měsíčně, přičemž průměrný plat středoškolských učitelů byl 52.497 Kč. Podle pracovní skupiny se liší i odměny pracovníků na obdobných fakultách různých univerzit. Zatímco jedna svým pracovníkům z humanitně-společenských oborů platila v průměru okolo 37.000 Kč měsíčně, na jiné VŠ to bylo kolem 70.000 Kč.
