K zámyslu zrušit většinu přísedících z lidu
Rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti zrušit v soudních senátech většinu přísedících z lidu považuji za akt, kterým ministerstvo spravedlnosti jde na ruku české justici v jejím zapouzdřování se před kontrolou stran občanské veřejnosti,
Jako předseda Spolku věřitelů a přátel práva, a také aktivista, publicista a praktik se specializuji na dosažitelnost práva a spravedlnosti i v ČR. Zabývám se nedostatky v činnosti policie, státního zastupitelství a justice.
Na začátku měsíce října jsem si povšiml mnohých mediálních zpráv o tom, že Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo výrazně omezit působení přísedících z řad laické veřejnosti a návrh této změny v rámci novelizace zákona o soudech a soudcích předložilo zmíněné ministerstvo vládě ke schválení vládě.
Podle novely zákona by tak už v soudních senátech u pracovněprávních civilních sporů ani v trestních senátech okresních soudů neměli dále působit přísedící z lidu, a zůstat by měli pouze u těch nejzávažnějších trestních kauz u krajských soudů.
Podle mluvčího Ministerstva spravedlnosti tak prý resort předmětným návrhem reaguje na problémy spojené s účastí laických přísedících v soudním rozhodování, a vyjmenoval některé z nich: „Administrativní zátěž soudů, nedostatečná účast přísedících na projednání a rozhodování, komplikace spojené se sestavováním soudního senátu a často nepřiměřeně dlouhé soudní řízení.“
V reakci na předmětné rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti jsem názoru, že případné schválení předmětné novely zákona o soudech a soudcích nepřinese občanské veřejnosti nic dobrého – ba naopak!
Česká justice mi již dlouhodobě připomíná spíš prohnilé jablko, uvnitř již značně napadené tlustými a vypasenými červy než institut produkující spravedlnost.
Vzhledem k tomu se domnívám, že cílem navrhované novely není jen čirý a férový zájem na odstranění tzv. problémů spočívajících v administrativní zátěži soudů, nedostatečné účasti přísedících na projednání a rozhodování, komplikacích spojených se sestavováním soudního senátu a často nepřiměřeně dlouhé soudní řízení, jak mluvčí Ministerstva spravedlnosti návrh resortu komentuje.
Skutečným a současně latentním cílem navrhované novely je v soudním rozhodování co nejvíce omezit, a do budoucna možná zcela zlikvidovat účast laických přísedících, jakož to tzv. „soudců z lidu“. Neboli, že ona novela je součást snah o postupné docílení úplného zapouzdření české justice, a zejména české trestní justice před dohledem veřejnosti, alias docílit toho, abychom my – občané takříkajíc nemohli koukat či vidět soudcům pod prsty.
V kontextu výše uvedeného jsem proto názoru, že nejen k odstranění zmíněných problémů, ale především k obnově průniku skutečné spravedlnosti do rozhodovací praxe současných soudců je nanejvýš potřebné postavit rozhodovací praxi soudců pod systém účinného a neformálního dohledu veřejnosti – tedy zřídit soudní poroty, a rozhodování o vině či nevině souzeného přenést výhradně na ně.
Nezapomínejme, že za nevolené struktury, tedy i soudce nesou významný podíl odpovědnosti politici, resp. zákonodárci zvolení občany.
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.
