S první adventní nedělí, která letos připadá na 3. prosince, přichází nejdelší doba těšení. Původně byl advent dobou zklidnění, zamýšlení se a duchovní přípravou na Vánoce. Období adventu začíná čtyři týdny před Štědrým dnem, pro křesťany období půstu, zklidnění a příprav na oslavy Narození Páně.
Název „advent“ pochází z latinského adventus, což znamená příchod. Pro křesťany symbolizuje očekávání dne narození Ježíše Krista. Toto období je spojeno se zapalováním svíček, které představují naději, mír, přátelství a lásku.
Symbol adventu – adventní věnec
Zelený adventní věnec se čtyřmi svíčkami je tradičním symbolem. Zavěšuje se na dveře domů, na zápraží. Zapalování jednotlivých svíček každou adventní neděli symbolizuje blížící se Vánoce. Tradičně se používají tři fialové a jedna růžová svíčka nebo varianta s pěti svíčkami, kdy na Štědrý den svítí centrální bílá svíčka. První svíce se zapaluje první adventní neděli a poté se pokračuje proti směru hodinových ručiček.
První adventní neděle se symbolicky nazývá železná a značí naději. Druhá adventní neděle je brána jako bronzová a přináší mír. Třetí adventní neděle se zove stříbrná – zapalujeme třetí svíčku, jež je ve jménu přátelství. Čtvrtá adventní neděle nám Vánoce již velmi přibližuje – je zlatá nese se ve jménu lásky.
Od pradávna lidé věšeli větvičky jmelí ve svých domech, aby je chránilo před zlými silami. Věřili, že jmelí má moc přinášet štěstí těm, kdo pod ním projdou. Přitom platilo, že čím více bílých bobulek na větvičce je, tím větší štěstí přijde do domu. Jmelí zavěšené nad štědrovečerním stolem mělo zase zaručit v příštím roce bohatou úrodu.
Jarmarky, perníčky…
Vánoční jarmarky přinášejí také ohlédnutí za tradicemi našich předků. Od první adventní neděle začíná období vánočních jarmarků, na kterých potkáváme ozdoby, cukrovinky, perníčky… Jarmarky nabízejí příjemnou atmosféru, setkání s přáteli a s výrobky šikovných sousedů, dětí a umělců. Mezi současné aktivní pořadatele vánočních jarmarků patří mateřské školky, školy, zájmové kroužky a obce či města.
Velký zájem na jarmarcích vzbuzují obyčeje a řemesla.
V muzeích se pořádají tradiční adventní dílničky, určené nejen pro děti, ale i pro dospělé. Zahrnují zdobení perníčků, zdobení dřevěných ozdob a výrobu ozdob z papíru. Děti se zabaví, rodiče si na chvíli vydechnou.
Ještě před počátkem adventu si všimněme svátku sv. Kateřiny. Dříve se již od 25. 11. přestaly konat světské, bujaré hudební pořady, veselice nebo setkávání. Protože lidé se měli zklidnit, a tedy jít spíše do svého nitra. Pranostika říkala: „Svatá Kateřina pověsila housle do komína.“
Na svátek Kateřiny dostávali čeledíni a děvečky svou mzdu, pokud jim nebyla vyplacena již o sv. Martinu, a mohli změnit dvůr. Končilo se s pastvou a stříhali ovčí vlnu.
Na svatou Kateřinu se nesmělo pracovat s kolem, protože způsobilo její smrt, dokonce i mlýnské kolo se muselo zastavit. Nesmělo se jezdit s trakařem, spustit kolovrat apod. Avšak po svátku začínalo období přástek, kdy se spřádal len nebo vlna na kolovratech.
Potom od počátku adventu se vrátil zpěv do domu – bylo zvykem zpívat vánoční koledy. Horečné předvánoční nakupování v obchodech a stres za starých časů neexistovaly. Během adventu se lidé zklidnili a snažili se rozjímat nebo udělat věci, které v průběhu roku nestihli.
Děti stavěly betlém a jesličky, každý večer se u betlému scházely a zpívaly koledy, aby jim to těšení se na Vánoce dobře ubíhalo. Celým adventem se neslo těšení na vánoční svátky, které pro děti znamenaly obdarování, návštěvy příbuzných a spousta pohádek.
Vánoční nadílka – u chudých lidí někde nebyla vůbec, jinde jen skromně, někde si lidé odříkali celý rok, aby si na Vánoce mohli nadělit dárečky. Bohatí lidé si mohli dopřát svátky se spoustou jídla i dárků.
Adventní svatí
Prosincoví světci kráčejí do zimního času jeden za druhým:
sv. Barbora (4. 12., svatá mučednice)
– svatý Mikuláš (6. 12., biskup
– sv. Ambrož (7. 12., biskup)
– svatá Lucie (sv. mučednice) – „noci upije, ale dne nepřidá“ připadala na zimní slunovrat podle starého juliánského kalendáře 13. 12.
– sv. Štěpán – 26. 12. se chodilo na koledu
– Jan Evangelista se světil 27. prosince
– 28. prosince býval dříve vzpomenut den svatých Mláďátek pro paměť vraždění neviňátek, které nařídil král Herodes při pátrání po Ježíškovi.
Silvestr připadající na 31. prosinec bylo jméno papeže, který „zápasil s odchylnými učeními a vydal četná liturgická nařízení“.
Svatá Barbora
Na sv. Barboru dívky nastříhaly větvičky z ovocného stromu, vložily do vázy a podle vykvetnutí hádaly svého budoucího ženicha. Anebo květy prostě zdobily vánoční stůl.
A – „O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!“ pravila lidová pranostika, aby nikdo nezůstal nepřipraven na sněhovou nadílku.
Svatý Mikuláš
Svatý Mikuláš obdaruje děti jako první v prosincových svátcích – v předvečer sv. Mikuláše 5. prosince do rodin přichází procesí – spolu se světcem přichází anděl i čerti a hodnotí dobré nebo špatné chování dětí – a podle toho jim nadělí – hodným dětem ovoce, ořechy a cukrovinky, zlobivým dětem nadělí čerti uhlí nebo brambory. Anebo se ke kamnům zavěsila punčocha, ve které pak ráno děti našly svou nadílku, tajně vloženou rodiči – jak jinak?
Svatý Ambrož
Méně známý je svátek sv. Ambrože 7. 12., kdy u kostela stával převlečený „biskup“ s maskou na tváři, v jedné ruce sáček s cukrovinkami, v druhé koště. Jakmile se k němu přiblížily děti, svatý muž rozhazoval cukrovinky kolem sebe, děti je mohly posbírat, ale pokud včas neutekly, dostaly koštětem. U tohoto zvyku zůstává záhadou, jak vlastně vznikl.
Svatá Lucie
V předvečer sv. Lucie chodívaly dívky oděné v bílé roucho, s maskou na obličeji, a navštěvovaly domácnosti. Měly tlouct košťaty na okna, zkontrolovat domácnost, zda je uklizeno, a pokud nebylo, mohly ztropit i nepříjemné kousky, jako potrhat vřeteno na kolovrátku nebo rozfoukat drané peří. Někde Lucky na svém příchodu do domu halasně oznamovaly: „Jdu, jdu, noci upiju.“ To byla narážka na její původní postavení ve dnech slunovratu podle starého kalendáře.
Silvestr slavící se dne 31. prosince bylo jméno papeže, který upevnil postavení církve ve 4. stol n. l.. Papež Silvestr „zápasil s odchylnými učeními a vydal četná liturgická nařízení“.
Dnešní doba adventní
Dnešní doba v adventu přináší i nové zvyky, jako je předávání betlémského světla, kupování vánoční růže, lidé pořádají různé dobročinné sbírky; k tomu připočtěme nákup adventního kalendáře se sladkostmi, všeobecný nákupní shon, balíčky, zásilkovny a balíkovny praskající ve švech…
Děti, které jsou netrpělivé nebo neumějí zpívat koledy, mohou vzít do ruky knížku a na pokračování si číst Andersenovu pohádku o Sněhové královně. Příběh je obohatí o poznání vytrvalosti, oddanosti i moudrosti, lásku nevyjímaje. A než dočtou, mohou už Vánoce klepat na dveře.
Užijte si pohodový advent, těšit se můžete celé čtyři týdny.
