Pokud souhlasíte, že ryba smrdí od hlavy, je načase rozbít nebo nějak razantně snížit důležitost prestižních amerických univerzit Ivy League.
Komentář
Jako absolvent dvou škol Ivy League bych měl být za normálních okolností přinejmenším rozpolcený ohledně loučení s Ivy League.
Ale nejsem.
Je to spíš dobré rozloučení – a nejen proto, že teď můžu bez výčitek svědomí vyhodit do koše výzvu k zaplacení třídních příspěvků.
A to nejsem absolventem Kolumbijské univerzity, kde kdysi studovaly tak brilantní mozky jako Isidor Rabi, Milton Friedman a Lionel Trilling, která se stala takovou stokou antisemitismu, že ji doslova nelze rozpoznat. To by bylo mnohem snazší.
Ironickým přínosem ostudného vystoupení prezidentek Harvardu, Pensylvánské univerzity (nyní rezignovala) a Massachusettského technologického institutu před Kongresem je to, že odhalily, čím se jejich instituce staly – monolitickými instituty propagandy, které jsou jen o něco méně extrémní než komunistická čínská kulturní revoluce.
Zde ve Spojených státech se „woke“ – posedlost reakcionářskými nesmysly, jako jsou „bezpečné prostory“, „kulturní apropriace“ a „intersekcionalita“, abychom jmenovali alespoň některé z nich – stala pilířem této bezmozkové propagandy, která byla během kulturní revoluce naplněna hlásáním Mao Ce-tungovy myšlenky a máváním „Rudou knížkou“.
Jaké jsou výsledky? IQ Američanů se už léta snižuje, ale to je možná to nejmenší.
Zdá se, že se vytratily i základní znalosti, které jsou výsledkem skutečného vzdělání.
Nový průzkum časopisu The Economist odhalil, že zhruba 20 % Američanů ve věku 18 až 29 let věří, že se holocaust nestal.
Profesor, který provedl vlastní průzkum mezi demonstranty podporujícími Hamás, zjistil, že necelých 25 procent z nich nikdy neslyšelo o bývalém předsedovi Palestinské samosprávy Jásiru Arafatovi a 10 procent si myslí, že Arafat byl izraelským premiérem!
Vsadil bych se, že procento těch, kteří znají základní historii Gazy, je ještě nižší.
Zná demonstrující LGBT dav postoj Hamásu k homosexuálům nebo jejich íránských sponzorů, kteří údajně věší homosexuály na telefonní sloupy?
Říci, že našimi ulicemi proudí generace bigotních kvazi-negramotných lidí, by nemuselo být přehnané.
Člověk by si myslel, že Ivy League bude lepší, ale ve skutečnosti tomu tak není. Ve skutečnosti je spíše kořenem všeho zla, pokud jde o dezinformace.
V oborech, jako jsou genderová studia, končí jejich absolventi, kteří nemají velké kariérní vyhlídky, jako učitelé v méně významných institucích po celé zemi, a chrlí ze sebe stejné zatuchlé ideologické bláboly, které se naučili na své „elitní“ vysoké škole.
Je to samoreplikující se proces.
Podobný vzorec se objevuje v humanitních a společenských vědách obecně, dokonce v rostoucí míře i v přírodních vědách, což vytváří celonárodní epidemii nezpochybňovaného myšlení, které je tak vzdálené skutečné rozmanitosti, že činí z posedlosti rozmanitostí, rovností a inkluzí (DEI), která ovládá většinu našich škol na všech úrovních, přesný opak jejího proklamovaného záměru.
Osobně znám několik profesorů, kteří mají názory jen málo napravo od středu, pokud vůbec, a přesto o svých názorech mlčí, aby si udrželi práci.
Pokud se domníváte, že ryba smrdí od hlavy, je načase rozbít nebo nějak vážně snížit význam Ivy League.
To se již možná děje. Někteří studenti a jejich rodiny už míří jinam. Další tak učiní.
Navíc se kvůli slabé reakci těchto institucí na antisemitismus – jde o „kontext“, že? – začínají bouřit bohatí absolventi, jako je miliardář a manažer hedgeových fondů Bill Ackman.
Tento důraz na antisemitismus je však jen jednou částí příběhu. A až současná válka na Blízkém východě utichne, bude to alespoň trochu blednout.
Problém elitních škol, které diktují myšlení, však zůstane.
Nyní je čas zaútočit na rakovinu u kořene, rozebrat systém, a ne jen, řečeno s psychiatrem, „prezentovat stížnost“ (v tomto případě antisemitismus).
To je samozřejmě špatně, ale náš celkový vzdělávací systém se až na výjimky stal stejně rigidním jako ta nejextrémnější ortodoxní náboženství.
Před několika lety jsem začal psát, že jedním z velkých problémů našich médií je, že New York Times stále dominuje jako jakási konečná autorita pro mnoho médií. Televize a další mainstreamová média hledala, co New York Times říkají na aktuální témata, než se definitivně rozhodnou zaujmout vlastní stanovisko.
Napsal jsem, že je to pro naši společnost hrozná situace, která je sama o sobě formou kontroly myšlení, a s trochou drzosti jsem se odvolal na předsedu Maa, který na toto téma řekl: „Ať rozkvete sto květů a ať se utká sto myšlenkových směrů.“
Totéž říkám o Harvardu, Yaleu, Princetonu atd., nemluvě o všech aspektech našeho vzdělávacího systému na vysoké i nízké úrovni a ve všech věkových kategoriích.
Měli bychom ukončit jejich hegemonii a „nechat rozkvést sto květů a nechat soupeřit sto [a nepochybně mnohem více] škol“.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
