ČTK

13. 12. 2023

Je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny, řekl novinářům lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury Reuters také volal po větším zapojení amerického prezidenta Joea Bidena do vyjednávání. Šéf Bílého domu při setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským zákonodárce opět vyzval, aby nové finance pro Kyjev uvolnili.

Bidenova administrativa uvádí, že bez zásahu Kongresu jí do konce roku dojdou peníze na vyzbrojování Ukrajiny. Na pokračování vojenské i ekonomické pomoci požaduje vyčlenit dalších asi 61 miliard dolarů (skoro 1,4 bilionu Kč), krizový balík s touto položkou však narazil na odpor republikánských zákonodárců. Výměnou za jeho podporu chtějí výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, které je pro Bidenovy demokraty velmi těžko stravitelné.

„Je to prakticky nemožné,“ řekl podle listu The New York Times (NYT) McConnell o scénáři, že by se republikáni a demokrati do vánočních prázdnin dohodli na společném postupu a tuto dohodu schválily obě komory Kongresu. „To neznamená, že to není důležité,“ dodal McConnell, který mezi republikány patří k nevýraznějším zastáncům podpory Kyjeva.

Ochota hlasovat pro uvolňování dalších peněz na tento účel však v jeho straně slábne, zatímco pro republikánské voliče podpora Kyjeva není prioritou. Republikáni naopak dlouhodobě prosazují tvrdou imigrační politiku a nyní toto ožehavé téma spojili s diskusemi o krizovém balíku, který by vyčlenil peníze nejen na pomoc Ukrajině, ale také Izraeli. Průlom v jednáních zjevně nepřinesla ani aktuální návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu.

McConnell uvedl, že vyjednávání o této otázce si žádá „plné zapojení“ prezidenta Bidena. Ten minulý týden řekl, že je ochotný přistoupit na „značný kompromis“ ohledně americké imigrační politiky, konkrétní návrhy však neprezentoval. Americký imigrační systém podobně jako republikáni označil za „rozbitý“.

Zelenskyj jednal s lídry Kongresu a Bidenem ve snaze zajistit další podporu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se včera setkal se členy obou komor amerického Kongresu a prezidentem Joem Bidenem na pozadí váznoucích snah Bidenovy administrativy zajistit financování pro další podporu země bránící se téměř dva roky ruské agresi. Před senátory zdůraznil, jak významná pro jeho zemi americká pomoc je, zákonodárci Republikánské strany však trvají na svých podmínkách, informují americká média. Zelenskyj na společné tiskové konferenci po jednání s Bidenem uvedl, že od Kongresu dostal pozitivní signály, co se přijetí pomoci týče, na konkrétní výsledky si ale musí počkat.

Biden po jednání se Zelenským varoval, že neúspěch Ukrajiny ve válce proti Rusku by jen povzbudil ruského prezidenta Vladimira Putina a další agresory, píše agentura AP. Oba státníci na společné tiskové konferenci hovořili o jednotě a nutnosti další podpory.

„Bylo to velmi silné setkání. Prezident Zelenskyj vyjádřil zcela jasně, že potřebuje pomoc. Ale když tu pomoc dostane, může tuhle válku vyhrát,“ řekl novinářům lídr Demokratické strany v Senátu Chuck Schumer poté, co Zelenskyj vystoupil před členy této komory. Ukrajinský prezident podle Schumera senátorům řekl, že Kyjev dodatečnou podporu potřebuje rychle, jinak hrozí narušení vojenských operací, ale také oslabení širší koalice spojenců Ukrajiny.

Zelenskyj v prohlášení na sociální síti X jednání označil za přátelské a upřímné. „Informoval jsem členy amerického senátu o současné vojenské a ekonomické situaci Ukrajiny, o významu zachování klíčové americké podpory, a odpovídal na jejich otázky,“ uvedl.

Putin doufá, že Spojené státy přestanou Ukrajinu podporovat, řekl Biden na tiskové konferenci po jednání se Zelenským. „Musíme mu dokázat, že se mýlí. Pokud Putina nezastavíme, nevzdá se,“ řekl americký prezident a na jednání v Oválné pracovně podle AP Zelenskému slíbil, že se Ukrajina může na americkou pomoc spolehnout.

Zelenskyj uvedl, že jeho země pokračuje ve snaze dosáhnout soběstačnosti a stát se méně závislou na západní pomoci. „Díky ukrajinskému úspěchu, úspěchu v obraně, jsou od ruské agrese uchráněny další evropské státy,“ uvedl prezident, jehož země se začínající zimou čelí ruskému postupu na východě a vlnám útoků na města a energetickou infrastrukturu.

Vyčlenění dalších desítek miliard dolarů na podporu Ukrajiny aktuálně blokují republikáni, kteří požadují současné zpřísnění americké imigrační politiky. Bidenova vláda varuje, že bez nového zásahu Kongresu pro ni bude po Novém roce velmi složité zachovat současnou míru pomoci Kyjevu. Vyjednávání v Senátu však zatím žádnou dohodu nepřinesla a i kdyby se ji do vánočních prázdnin podařilo vyjednat, musel by kompromis projít také sněmovnou, kde mají těsnou většinu republikáni.

Hlavní demokratický vyjednavač v Senátu Chris Murphy dnes médiím řekl, že podle něj je možné do Vánoc předložit návrh balíku kolegům ve sněmovně. Ta však zatím plánuje přerušit zasedání na konci tohoto týdne a lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell dnes uvedl, že je schválení pomoci do Vánoc „prakticky nemožné“.

Vyjádření republikánských senátorů po úterním setkání nasvědčovala tomu, že Zelenského vystoupení jejich pozici nijak nezměnilo. „Jsou to staré známé věci. Není tam nic nového,“ řekl o argumentech ukrajinské hlavy státu senátor Eric Schmitt. Ke sporu ohledně imigračních procesů se Zelenskyj podle informací webu Politico či deníku The New York Times (NYT) během jednání nevyjadřoval.

Před jednáním s Bidenem se Zelenskyj setkal s lídrem demokratů ve sněmovně Hakeemem Jeffriesem a s republikánským předsedou sněmovny Mikem Johnsonem. Ten následně uvedl, že ukrajinskému prezidentovi řekl, že „stojíme po jeho boku“ za „brutální“ ruské agrese, zároveň zopakoval své požadavky ohledně schválení další podpory pro napadenou zemi.

Vedle slov o „katastrofě“ na americko-mexické hranici podle NYT kritizoval Bílý dům za to, že podle něj nedokáže vysvětlit, jakým způsobem by Kyjev mohl válku s Ruskem vyhrát. „Jejich odpovědi jsou nedostatečné,“ míní Johnson.

Související články

Přečtěte si také

Střet názorů mezi Macinkou a Clintonovou komentovala Fox News či Barron Trump

Americká stanice Fox News si všimla ostré výměny názorů mezi bývalou americkou demokratickou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou a českým ministrem zahraničí Petrem Macinkou

„Nepravda jako řemen“. Vlček a Hladík se pustili do vlády kvůli postoji k obnovitelným zdrojům

Opoziční poslanci kritizovali postoj současné vlády k výstavbě obnovitelných zdrojů a obvinili je z šíření dezinformací. Dle odborníka ale jimi navrhovaný mix jádra a OZE neposkytne dostatek elektřiny.

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru.

USA neodcházejí z NATO, možná ale budou přesouvat vojáky, řekl ministr zahraničí

Spojené státy neodcházejí z NATO, možná budou přesouvat vojáky, ale tak tomu bylo vždy. Při návštěvě Bratislavy to dnes řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Partnerství USA a Slovenska je strategické, uvedl Pellegrini po schůzce s Rubiem

Partnerství Slovenska a Spojených států je strategické a politické, přináší výsledky v obraně, bezpečnosti a při spolupráci v energetice.

Zpráva odhaluje více než 2 000 organizací napojených na vlivovou síť čínského režimu v demokratickém světě

Zpráva podrobně popisuje, jak se čínský komunistický režim snaží proměnit zámořské Číňany v nástroje svého vlivu.

Ukrajinský protikorupční úřad zatkl exministra, když se snažil opustit zemi

Ukrajinský protikorupční úřad NABU dnes oznámil zatčení bývalého ministra energetiky Hermana Haluščenka, v souvislosti s rozsáhlým korupčním skandálem v energetickém sektoru.

Proč je dnešní dospívání jiné – a co skutečně pomáhá

Dnešní mladí lidé vyrůstají v prostředí nepřetržité stimulace, které mění fungování nervového systému...

Průkopník ženské emancipace: Vojtěch Náprstek a jeho boj za pokrok v 19. století.

Bojovník za ženská práva, pokrok i národní obrození. Jak Vojtěch Náprstek ovlivnil českou inteligenci a kulturní život?