Kam se poděly hračky, které mají vzdělávací a estetickou hodnotu? Stále existují. Zde představujeme některé z hraček, které obstály ve zkoušce časem.
V dnešní době je procházka uličkou s hračkami v obchodním domě poněkud šokující.
Blikají na vás křiklavé barvy a světla, zatímco se vzduchem nesou tóny různých zvukových efektů. Všechno je přehnané a přeplácané – a silně značkové. Z regálů chlapeckého oddělení vystupují obludné, démonicky vypadající postavy, zatímco dívčí oddělení je plné panenek pro teenagery oblečených jako striptérky nebo prostitutky. A malý Asher se vzteká, protože mu máma nedovolí koupit nejnovější akční figurku podle filmu z loňského léta (pochybné morální kvality). Aby toho nebylo málo, většina toho, co vidíte, je vyrobeno v zámoří a navíc z levného plastu nebo jiných ropných produktů.
Kam se poděly hračky se skutečnou vzdělávací, nápaditou a estetickou hodnotou? Kam se poděla celistvost a krása předmětů, které formují první dětské zkušenosti se světem?
Naštěstí stále existují, i když jsou vzácnější, než tomu bývalo dříve. Zde je seznam časem prověřených hraček, které podporují dětskou motoriku, představivost, radost, vynalézavost a kontakt s dobrou realitou.
Dřevěné hračky
I když se nám jednoduché dřevěné kostky, vláčky nebo zvířátka mohou zdát nudné ve srovnání s nablýskanými elektronickými hračkami, existuje mnoho důvodů, proč dát těmto hračkám přednost.
Pedagog John Senior označil první fázi vzdělávání jako „gymnastickou“, což je termín odkazující na základní setkání s fyzickým světem, které děti potřebují. „Žák poznává, jak se jeho tělo pohybuje a funguje, a cvičí se v používání svého těla, aby pomohl rozvíjet svou mysl,“ píše Senior. Je to potřebný základ pro zdravý rozvoj představivosti a později i rozumu.
Hračky pro nejmenší děti spadají přímo do etapy gymnastického vzdělávání: Musí být především zábavné. Kromě toho by měly rozvíjet motorické dovednosti, koordinaci a „cit“ pro tělesnou realitu, což je základem pro veškeré pozdější učení. Hračky pro o něco starší děti by měly začít zapojovat také představivost a paměť, naplňovat ji krásnými a smysluplnými obrazy, které se stávají surovinou pro myšlení, směřující ke zdravé inteligenci.
Podle Seniora „je především nutné, abychom se my i naše děti dostali do ‚holého‘ kontaktu se světem, který stvořil Bůh, a to nejen ve škole, při studiu, ale v celém našem způsobu života“. K podpoře tohoto kontaktu se světem Senior doporučuje domovy naplněné „přírodními materiály, jednoduché a atraktivní, s harmonickým dřevěným nábytkem a ručně vyrobenými předměty“.
Seniorův názor je podložen výzkumem provedeným v Centru pro předškolní vzdělávání v Connecticutu. Ukázalo se, že jednodušší dřevěné hračky dávají smysl ve světle tradiční filozofie lidské osobnosti a vzdělávání, a proto jsou díky nim děti chytřejší.
Jednoduché dřevěné hračky zlepšují sociální a tvůrčí schopnosti dětí a zlepšují jejich schopnost řešit problémy. Profesor Jeffrey Trawick-Smith ze Střediska pro předškolní vzdělávání řekl: „Některé hračky, které pro dospělé vypadají nejzajímavěji, nejsou při podpoře rozvoje nijak zvlášť účinné.“ Ve své analýze různých typů hraček došel k závěru, že z hlediska podpory pozitivního chování při hře nejlépe obstály základní kostky z tvrdého dřeva, dřevěná vozítka a dopravní značky a tradiční stavebnice. „Tyto hračky jsou svým charakterem relativně otevřené, takže je děti mohou používat různými způsoby,“ uvádí Trawick-Smith. Stimulují tak kreativitu a schopnost řešit problémy.
Výzkum provedený na Northern Arizona University navíc zjistil, že knihy a tradiční hračky, jako jsou puzzle nebo kostky, zlepšují komunikační a jazykové dovednosti dětí více než elektronické hračky. Jedním z důvodů je, že když děti používají elektronické hračky, dochází k menší interakci mezi rodiči a dětmi, která je důležitá pro rozvoj jejich jazykových a komunikačních dovedností.
Když k tomu všemu připočteme skutečnost, že dřevěné hračky jsou obvykle odolnější než jejich plastové protějšky, můžeme konstatovat, že je správné pořídit dětem nebo vnoučatům staré dobré kostky, zvířátka, skládačky a vozítka vyrobené ze dřeva.
Stavebnice
Stavebnice Lincoln Logs (Lincolovy klády), které vynalezl kolem roku 1916 John Lloyd Wright, syn slavného architekta Franka Lloyda Wrighta, na základě stavebního projektu, na kterém pracoval jeho otec, jsou jednou z nejstarších stavebnicových hraček, které můžete najít. Jednoduché dřevěné kostky ve tvaru špalku mají zářezy, díky nimž do sebe těsně zapadají ve všech možných kombinacích, které si vaše dítě dokáže vymyslet.
Vzhledem ke stylu srubů jsou perfektní pro vytváření amerických pohraničních staveb, jako je například pevnost Fort Lincoln, pro kterou Lincolovy klády poskytují předlohu. Mimochodem, strukturovaná hra s kostkami, jako je tato, rozšiřuje prostorové uvažování a je spojována s lepšími výsledky v matematice u dětí již od 3 let.
Mezi podobné stavebnice patří například Magna-Tiles a Tinkertoys. Nejznámější stavebnicí je samozřejmě Lego. Pokud se však snažíte vyhnout plastovým a drahým, příliš komercionalizovaným předmětům, možná byste měli zůstat u stavebnice Lincolnových klád.
Historické hračky
Moje žena mě upozornila, že do seznamu hraček musím zařadit i papírové panenky. Ona a její sestry a sestřenice v dětství trávily nespočet hodin hrou se stále se rozšiřující sbírkou historických papírových panenek. Řekla mi, že nejlepšími tvůrci papírových panenek jsou Tom Tierney a Kathy Lawrence. Překvapivě nemám s papírovými panenkami žádné osobní zkušenosti. Pro mě nebyla žádná hračka zajímavá, pokud se netýkala aut, dobrodružství nebo bitev. Neviděl jsem žádný smysl v tom, abych trávil čas převlékáním kousků papíru. Teď už si ale víc vážím uměleckého zpracování a historického pátrání, které se na papírových panenkách podílejí. A není pochyb o tom, že s nimi dítě musí něco dělat, i když mi stále uniká, co přesně to je.
Co se mě týče, mnohem raději jsem stavěl města, hrady, námořní flotily a armády z historických sad Playmobil, především z jejich římské, pirátské a rytířské kolekce. I když některé z těchto sad se dnes již těžko shánějí, německá společnost stále vyrábí řadu hraček zaměřených na historii, a přestože jsou plastové, jsou kvalitnější než většina hraček na bázi ropných materiálů.
Hračky založené na historii jsou vynikajícím způsobem, jak se děti učí o minulosti a zároveň rozvíjejí svou představivost a kreativitu.
Tradiční venkovní hračky
„Malý červený náklaďák“ se stal symbolem dětství a nostalgickou ikonou dlouhých letních dnů strávených hrou venku. Robustní červené vozítko, jako je například typické vozítko od společnosti Radio Flyer, je multifunkční hračkou. Děti mohou přemluvit tatínka, aby je v něm svezl, nebo se mohou povozit navzájem. Mohou si představovat, že jsou průkopníky, kteří projíždějí Velkými pláněmi, nebo s ním mohou vozit zásoby pro základnu v lese. (Pro přepravu lehčích nákladů může dobře posloužit staromódní ocelový sklápěč Tonka.) S vozíkem se dobře kombinují tříkolky a kola. Radio Flyer vyrábí tříkolku v charakteristické červené barvě, která ladí s vozem. Mezi další klasické venkovní hračky patří sady na badminton, houpačky z pneumatik, stany a letadélka poháněná gumovými pásy.
Díky všem těmto tipům budou děti venku, a ne uvnitř, okouzlené obrazovkami. Takový kontakt s venkovním prostředím má zásadní význam pro naše individuální i společenské zdraví. Jak píše novinář Richard Louv v knize „Poslední dítě v lese: „Záchrana našich dětí před poruchou přirozenosti“: „Právě ve chvíli, kdy se přetrhává pouto mezi mladými lidmi a přírodou, narůstá počet výzkumů, které přímo spojují naše duševní, fyzické a duchovní zdraví s naším vztahem k přírodě.“
Proto je jednou z nejlepších „her“ procházka lesem, která může být plná miniaturních dobrodružství, jakými jsou objevování peříček, hmyzu, obojživelníků a kamenů. Anebo – v případě chlapců – klacku, který se okamžitě promění v meč.
Hračky, které nejsou hračkami
Jedním z nejpamátnějších dárků, které jsem od mých rodičů v dětství dostal, byla bedna s nářadím, v níž bylo skutečné nářadí, které bylo spíše v dětské než v plné velikosti. Vzpomínám si, jak jsem byl nadšený, že je to opravdové nářadí, které jsem mohl skutečně použít pro své malé stavební projekty. Cítil jsem se díky tomu dospělejší a zodpovědnější a zároveň jsem se skvěle seznámil se správným používáním kladiva, šroubováku, metru a dokonce i ruční pily. Některé z těchto nástrojů mám dodnes.
Do této kategorie hraček – nehraček spadají také například různé nářadí a nástroje, vzduchovka, kempinkové vybavení. Dále pak luk a šípy, dalekohled, vysavač, hudební nástroje, malířské potřeby, šicí stroj a kuchyňské náčiní.
Pro starší děti to může být ideální volba, protože je to nutí proniknout tak trochu do světa dospělých, což je pro správné dítě víc vzrušující, než jen další hračka do jejich světa her. Může to být také vítané překvapení, které vyvrátí očekávání, že jde jen o další panenku nebo další stavebnici Lego.
Některé děti samozřejmě na takové dárky nedozrály, nebo prostě jen dávají přednost stavebnici Lego. A to je také v pořádku. Samozřejmě je nutné brát ohled především na bezpečnost. Ale některé zodpovědné děti budou nadšené, že mohou začít komunikovat „se skutečným světem“, a budou si navíc také vážit projevu důvěry a lásky starších, které tyto dárky provázejí.
Tento článek byl původně publikován v rámci americké edice Epoch Times.
