Evropská komise dnes navrhla omezit ochranu vlků a usnadnit tím odlov vlků, jejichž populace se v zemích Evropské unie rozšiřují. Podle předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové je nutné vyvážit ochranu vlků a zájmy chovatelů, kterým ohrožují stáda dobytka. Ochránci přírody návrh kritizují, data o vlčích populacích podle nich možnost jejich vybíjení neospravedlňují.
Současná pravidla, která zaručují vlkům status přísně chráněného zvířete, vycházela podle komise z dat z konce 70. let minulého století, kdy byl vlk v Evropě zřídka vídaným druhem. V současnosti v některých zemích EU převyšuje velikost vlčí populace tisíc jedinců. Podle odhadů přírodovědců žije v 27 evropských zemích více než 15.000 vlků, jejichž počet za poslední desetiletí vzrostl o čtvrtinu. Komise proto navrhuje, aby šelmy přešly do kategorie chráněných zvířat, což usnadní povolování jejich lovu.
„Koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím, zvláště pro dobytek. Aby aktivněji zvládaly kritické koncentrace vlků, žádají místní úřady o větší flexibilitu,“ uvedla dnes von der Leyenová. K podobně okrajovým tématům se za unijní exekutivu obvykle vyjadřují spíše jednotliví komisaři než sama šéfka. Německá politička se však ve věci vlků osobně angažuje od doby, kdy jí loni na farmě u Hannoveru vlk roztrhal jejího oblíbeného rodinného poníka jménem Dolly. Von der Leyenová ovšem v minulosti odmítla, že by měl návrh s tímto incidentem souvislost.
K ochraně živobytí chovatelů dobytka vyzval komisi již loni v usnesení Evropský parlament. Naproti tomu skupina ministrů životního prostředí z 12 států EU vedená Slovenskem letos v únoru vyzvala Brusel, aby úroveň ochrany zachoval. Podobně to vidí i environmentální organizace.
„V době, kdy svět čelí bezprecedentní krizi biodiverzity, chce Evropská komise přilévat olej do tohoto ohně oslabením ochrany vlků. Vlk je součástí evropského přírodního dědictví, hraje zásadní roli v udržování vyváženosti ekosystémů,“ uvedla dnes Illaria Di Silvestreová z Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW). Současná data podle ní neospravedlňují navrženou změnu postavení vlků a komise by měla postupovat transparentněji. EU i členské země mají dostatečné nástroje, jak chránit zájmy chovatelů a kompenzovat případné škody, dodala Di Silvestreová, podle níž se IFAW a další nevládní organizace se svými podněty na unijní exekutivu obrátily již v září.
Návrh komise musí schválit kvalifikovaná většina unijních zemí, aby jej EU mohla předložit mezinárodnímu výboru rozhodujícímu o ochraně přírody stanovené Bernskou úmluvou. Tento dokument Rady Evropy, která není součástí Evropské unie, je závazný pro více než pět desítek států.
