Z rozsáhlého přehledu dále vyplynulo, že pacienti, kteří užívají aspirin, mají relativně nižší riziko vzniku různých typů rakoviny.
Aspirin je dlouhodobě a široce používaný lék s bohatou historií. Kromě jeho dobře známého využití pro úlevu od bolesti a jeho protizánětlivých a protisrážlivých vlastností nedávná studie uvádí, že u pacientů s rakovinou, kteří užívají nízké dávky aspirinu denně, dochází ke snížení úmrtnosti o 21 %. Kromě toho existují důkazy o úloze aspirinu v prevenci metastazování rakoviny.
Rakovina je jednou z hlavních příčin celosvětové úmrtnosti. Jen v roce 2020 bylo na celém světě zaznamenáno přibližně 19,3 milionu nových případů rakoviny a téměř 10 milionů úmrtí. Podle statistik je 1 ze 6 hlášených úmrtí připisováno rakovině. Mezi nejčastější typy rakoviny patří rakovina prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, prostaty a žaludku.
V listopadu 2023 vědci z Cardiffské univerzity ve Velké Británii publikovali v časopise British Journal of Cancer (BJC) obsáhlý přehled, v němž popsali schopnost aspirinu snížit úmrtnost na rakovinu. Dále pak také schopnost zabránit metastatickému šíření rakoviny a minimalizovat cévní komplikace. Přehled zahrnoval příznivé i nepříznivé důkazy a důkladně analyzoval důvody pro používání aspirinu při léčbě rakoviny.
Vliv aspirinu na úmrtnost na rakovinu
Studie shromáždila výsledky 118 observačních prací zahrnujících přibližně jeden milion pacientů s rakovinou. Ukázalo se, že denní užívání nízkých dávek aspirinu (75 nebo 81 miligramů) bylo spojeno s 21% snížením úmrtnosti ze všech příčin.
Studie zahrnující pacienty s rakovinou slinivky břišní, kteří podstoupili operaci, ukázala, že pacienti, kteří užívali aspirin, měli tříleté přežití 61,1 % ve srovnání s 26,3 % pacientů, kteří aspirin neužívali.
Význam aspirinu při snižování šíření metastáz rakoviny
Základním mechanismem účinku aspirinu je inhibice enzymu cyklooxygenázy (COX). COX je zodpovědná za tvorbu prostaglandinů, což je klíčová cesta v signalizaci rakoviny. Protinádorové účinky aspirinu však přesahují tento rámec. Nedávný výzkum odhalil, že mechanismy protirakovinného působení aspirinu zahrnují také energetický metabolismus spojený s proliferací rakovinných buněk, zánět související s rakovinou a prokarcinogenní aktivitu způsobenou krevními destičkami.
Základním mechanismem účinku aspirinu je inhibice enzymu cyklooxygenázy (COX). COX je zodpovědná za tvorbu prostaglandinů, což je klíčová cesta v signalizaci rakoviny. Protinádorové účinky aspirinu však přesahují tento rámec. Nedávný výzkum odhalil, že mechanismy protirakovinného působení aspirinu zahrnují také energetický metabolismus spojený s proliferací rakovinných buněk, zánět související s rakovinou a prokarcinogenní aktivitu způsobenou krevními destičkami.
Metastazování neboli šíření rakoviny je hlavní příčinou úmrtí u pacientů s rakovinou a krevní destičky hrají v tomto procesu významnou roli. Aspirin může tlumit seskupování krevních destiček, a tím omezovat šíření nádorových buněk. Komplexní přehled v BJC zjistil, že aspirin může snížit riziko metastazování rakoviny o 38 až 52 %.
Kromě toho aspirin podporuje opravu DNA. Během replikace DNA může dojít k chybám a lidské tělo disponuje mechanismem pro opravu chyb DNA. Jakmile je tato funkce narušena, může to vést ke vzniku rakoviny. Výzkum prokázal, že aspirin může posílit mechanismy opravy DNA, a tím zabránit vzniku dědičného nepolypózního (Lynchův syndrom) kolorektálního karcinomu (rakovina tlustého střeva a konečníku) a případně i dalších druhů rakoviny.
Kontroverze kolem aspirinu v léčbě rakoviny
Role aspirinu ve studiích zaměřených na léčbu rakoviny zůstává kontroverzní, především kvůli obavám ze zvýšeného rizika krvácení. Článek zveřejněný agenturou Reuters 14. června 2017 s názvem „Denní užívání aspirinu způsobuje v Británii každoročně 3 000 úmrtí na krvácení“ byl široce rozšířen po světových sítích a médiích.
Vědci však upozornili, že v této výhledové studii zahrnující 3 166 starších pacientů chyběla kontrolní skupina, takže bylo obtížné přesně posoudit nezávislý vliv aspirinu na smrtelné krvácení.
Vědečtí pracovníci zdůraznili, že zvýšené riziko krvácení u starších a slabých pacientů s rakovinou představuje skutečné nebezpečí. Namísto pouhého zaměření na četnost krvácení by se však měla věnovat větší pozornost jeho závažnosti, protože právě nejzávažnější případy krvácení jsou příčinou úmrtí.
Vědci shromáždili údaje z 11 náhodně kontrolovaných studií zahrnujících více než 100 000 účastníků, které zahrnovaly fatální krvácivé příhody. Údaje poukázaly na 55% zvýšení rizika krvácení v důsledku užívání aspirinu. Nicméně mezi pacienty, u nichž došlo ke krvácení po užití aspirinu, zemřela pouze 4 %. Naproti tomu v kontrolní skupině, která užívala placebo, byla úmrtnost způsobená krvácením až 8 %. To naznačuje, že krvácení způsobené aspirinem je z většiny mírné.
Vědci dospěli k závěru, že vzhledem k relativní bezpečnosti aspirinu by se o něm mělo uvažovat jako o preventivním opatření proti rakovině. Přestože existují důkazy, že aspirin může omezit šíření metastáz rakoviny a že zahájení léčby aspirinem brzy po stanovení diagnózy rakoviny zvyšuje její účinnost, je třeba provést více dalších randomizovaných studií.
Peter Elwood, čestný profesor na Cardiffské univerzitě, v tiskové zprávě uvedl: „Vzhledem k relativní bezpečnosti aspirinu a jeho příznivým účinkům je jeho použití jako doplňkové léčby rakoviny plně opodstatněné.“ Dodal, že aspirin je levný a dostupný téměř v každé zemi a jeho široké používání by mohlo být celosvětově prospěšné.
Aspirin snižuje riziko různých druhů rakoviny
Obsáhlý přehled publikovaný v renomovaném časopise Annals of Oncology v roce 2020 ukázal, že pacienti, kteří užívají aspirin, mají relativně nižší riziko vzniku různých typů rakoviny.
Vědci provedli komplexní analýzu všech pozorovacích studií o aspirinu a rakovině trávicího traktu publikovaných do března 2019, které zahrnovaly více než 150 000 případů. Výsledky ukázaly, že ve srovnání s pacienty, kteří aspirin neužívali, měli ti, kteří pravidelně užívali aspirin, o 27 % nižší riziko kolorektálního karcinomu, o 33 % nižší riziko spinocelulárního karcinomu jícnu, o 39 % nižší riziko adenokarcinomu jícnu a kardie žaludku, o 36 % nižší riziko karcinomu žaludku, o 38 % nižší riziko karcinomu hepatobiliárního traktu a o 22 % nižší riziko karcinomu slinivky břišní. Vědci však nezaznamenali žádnou významnou změnu v riziku rakoviny hlavy a krku.
U rakoviny tlustého střeva a konečníku může užívání denní dávky 75 až 100 miligramů aspirinu snížit riziko o 10 %. Oproti tomu denní dávka 325 miligramů může snížit riziko o 35 %.
Potenciální rizika užívání aspirinu
Aspirin je nesteroidní protizánětlivý lék (NSAID), který se používá k léčbě mírné až středně silné bolesti, zánětu nebo artritidy. Může také snižovat riziko srdečního infarktu, mrtvice a krevních sraženin.
Dlouhodobé užívání aspirinu může pro některé jedince představovat dodatečná rizika. Podle britské Národní zdravotní služby (NHS) by děti mladší 16 let neměly užívat aspirin bez lékařského předpisu. Jako důvod je uvedena potenciální souvislost mezi aspirinem a Reyovým syndromem u dětí.
Osoby, které mají v anamnéze alergii na aspirin nebo podobné léky proti bolesti, žaludeční vředy, vysoký krevní tlak, zažívací potíže, silné menstruační krvácení, nedávnou mozkovou příhodu, astma nebo plicní onemocnění, problémy se srážlivostí krve, problémy s játry nebo ledvinami a dnu, se před užíváním aspirinu mají poradit s lékařem.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
