Analytický komentář
Již v předvolební kampani 2020 Joe Biden sliboval, že zruší některá opatření prezidenta Donalda Trumpa týkající se zabezpečení hranic USA s tvrzením, že jsou nehumánní.
A skutečně, hned v první den nástupu do funkce, tj. 20. ledna 2021, mimo jiné vyhlásil, že zastavuje financování a výstavbu pohraniční zdi, zrušil výkonné nařízení Trumpa 13768 z roku 2017 zamýšlené k větším možnostem vyhoštění ilegálních migrantů, nechal pozastavit program známý jako „Zůstaň v Mexiku“ a poslal Kongresu ke schválení nový zákon k „lepšímu řízení“ migrace.
Naopak, Biden se vrátil k politice tzv. „chytni a pusť“, kdy ilegální migranti čekají na rozhodnutí imigračních soudů ve vnitrozemí. Již v polovině roku 2021 informovala média, že padesát tisíc ilegálů bylo vpuštěno do vnitrozemí dokonce bez stanovení data imigračního soudu.
Předloni také Bidenova administrativa soudně napadla tzv. Hlavu 42, ustanovení, které se zavedlo za Trumpa během pandemie covidu a které umožňovalo účinně deportovat ilegály zpět za hranice.
Bidenovo ministerstvo spravedlnosti podalo v roce 2022 také žalobu na Arizonu za „výstavbu“ hraniční zdi z kontejnerů (s úspěšným výsledkem) a loni na Texas za instalaci vodních bariér proti imigrantům. Paradoxně, v texaském okrese Starr administrativa nechala dostavět část zdi.
Sečteno, podrženo, čísla mluví jasně. Hned po nástupu Bidena do prezidentské funkce pokusy o nelegální imigraci do USA prudce vzrostly.
Zatímco za jeho předchůdce došlo ke zhruba 600 tisícům pokusům o překročení hranic ročně (vyjma roku 2019 s 1,15 milionu), za současného prezidenta stouply ze dvou na tři miliony ročně.
Nápor ilegálních imigrantů vedl Texas k tomu, že začal přijímat vlastní opatření. Kromě již zmíněných nasadil na hranicích ostnatý drát, což ale Bidenovo ministerstvo vnitřní bezpečnosti bojkotovalo a nařídilo federálním agentům, aby jej přestříhali.
Asi největší pozdvižení však vyvolalo jeho přepravování ilegálů do tzv. azylových („sanctuary“) metropolí a států. Jde o města se statusem větší ochrany a „vítání“ nelegálních přistěhovalců. V New York City mají již s desítkami tisíc migrantů značné kapacitní i finanční problémy a problematiku si přehazuje město i stát New York jako horkou bramboru. Stížnosti na politiku Texasu, ale také na rozvolněnou politiku Joea Bidena přicházejí i z jiných měst vedených demokraty.
Ilegální migrace s sebou nese ale i další důsledky. Díky ní získávají kartely, jejichž lidé migranty převádějí, 1 500–20 000 dolarů za osobu. Pokud bychom počítali deset tisíc za osobu, tak jen za minulý fiskální rok se tento černý „průmysl“ obohatil více než třiceti miliardami dolarů.
A to počítáme jen zachycené migranty. Odhaduje se, že úřadům se za Bidena zcela podařilo vyhnout dalším 1,7 milionu migrantům.
Mimochodem, dalšími „skvrnami“ převaděčství je nucení migrantů k převážení drog. A plné ruce práce pohraniční stráže dávají také větší možnosti zločincům dostat se do USA.
Trumf?
Tři měsíce po nástupu do funkce pověřil Biden řešením nárůstu nelegálních pokusů o překročení hranic svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Zařízení Pohraniční stráže navštívila v červnu 2021. Na následující urgence o návštěvu hranic ze strany úřadů, republikánů a dokonce i demokratů nereagovala a další možná návštěva se skloňovala až za rok. Loni spustila iniciativu, která má zlepšit podmínky v zemích Střední Ameriky, od kterých si administrativa slibuje snížení zájmu o migraci.
Minimálně dva roky skloňují republikáni v souvislosti s migrací slovo krize. Doteď však prezident Biden toto označení odmítl uznat.
S tím, jak inflace oslabuje, dostává se do popředí obav americké veřejnosti právě krize na hranicích. V nedávno provedeném průzkumu Harvard CAPS-Harris Poll se imigrace dostala na první příčku „nejdůležitějšího problému“, kterému USA momentálně čelí. Takovýto názor vyjádřilo 35 % z více než dvou tisíc dotázaných.
Až 45 % demokratických voličů (a 68 % nezávislých) má za to, že imigrace se stává větším problémem a 50 % demokratických voličů (a 71 % nezávislých) si myslí, že by se měla zpřísnit politika vstupu ilegálů do USA.
A tak Biden přichází s novou rétorikou, že „již dlouhou dobu všichni víme, že hranice nefunguje“, a proto jeho tým již dva měsíce dojednává legislativu se senátními republikány, která bude „největší reformou k zabezpečení hranice, jakou kdy naše země měla“. Slibuje také, že novou pravomoc k uzavření hranic použije hned v první den podpisu nové legislativy.
Na Bidenovo prohlášení zareagoval Elon Musk, který v odpovědi na platformě X sdělil: „Není třeba přijímat žádné zákony. Stačí vydat nařízení, které bude vyžadovat důkaz před udělením azylu. Tak tomu bylo dříve.“
Byť pracovní či finální verze reformy ještě není veřejná, předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Mike Johnson, v pátek prohlásil, že pokud bude obsahovat ustanovení, o kterých se dozvěděl, bude v dolní komoře Kongresu „sestřelena“ hned při předložení, a argumentoval její nedostatečností.
Tak jako tak, zdá se, že nový Bidenův postoj může být z krátkodobého hlediska trumfem. Protože výsledek primárek je jasný již na jejich začátku a do samotných voleb zbývá necelých 10 měsíců, pokud se nová legislativa přijme brzy a Biden „zavře“ hranice, bude se moci v kampani chlubit snížením ilegální migrace v naději, že lidé po půl roce zapomenou na jeho rekordy.
Pokud k přijetí legislativy nedojde, bude moci argumentovat, že za vysokou ilegální migraci mohou republikáni.
Sněmovní justiční výbor nedávno zveřejnil údaje, dle kterých od začátku Bidenovy administrativy do konce září 2023 propustili úřady po zadržení do vnitrozemí až 3,1 milionu ilegálů.
Ať už Bidenova taktika dopadne jakkoliv, zkusme si odpovědět na otázku týkající se dlouhodobého horizontu: „Z těch 3,1 milionů ilegálů, které do té doby přilákala rozvolněná Bidenova politika, a z nichž drtivá většina jsou dospělí, resp. rodiny s dětmi, a kteří nyní mají možnost čekat v USA na udělení uprchlického statusu, kolik z nich získá časem občanství a koho budou nejspíše z vděku volit?“
