Ačkoli lídryně AfD Alice Weidelová v dopise odmítla myšlenku „remigrace“ milionů lidí, Marine Le Penová si drží odstup. Také vztahy s FPÖ se zdají být napjaté. To by mohlo změnit podobu politických skupin v EU.
Vztahy mezi AfD a stranou Marine Le Penové byly málokdy zcela bezproblémové. Již v roce 2015 se tehdejší předsedkyně AfD Frauke Petryová distancovala od tehdejší Národní fronty.
Obvinila ji ze „socialistického“ chápání ekonomiky a levicové orientace. Marine Le Penová naopak zřejmě považuje AfD, s níž její současné Národní shromáždění (RN) tvoří skupinu v Evropském parlamentu, za handicap.
Postupimské setkání jako prequel
Důvodem napětí je „zlověstná“ schůzka z listopadu loňského roku u Postupimi, o níž informovala platforma Correctiv. Přestože o obsahu jednání neexistuje žádný zvukový záznam a existují rozporuplné výpovědi, rozvířilo to mohutný vnitropolitický prach.
Je nesporné, že kromě několika politiků AfD, včetně osobní poradkyně šéfa strany Alice Weidela, byl přítomen i identitární aktivista Martin Sellner, který je řazen k pravicovým extremistům. Ten zřejmě představil svou knihu.
Poté, co se o účasti dozvěděla vedoucí AfD Alice Weidelová, se se svým řečníkem, který dříve vzbudil pozornost svými malthusiánskými názory a sympatiemi k menšinové politice Komunistické strany Číny, rozešla.
Le Penová odmítá koncept remigrace
Marine Le Penová využila reportáž jako příležitost veřejně se distancovat od AfD a FPÖ. Zejména se pohoršila nad konceptem remigrace. Le Penová zdůraznila, že kritizuje imigrační politiku posledních vlád ve Francii. Obvinila je také z toho, že se v zemi zhoršily stížnosti, například vývoj kriminality.
Její politika je však namířena proti těmto stížnostem, nikoli proti samotným přistěhovalcům. Navíc není zastánkyní masového vyhošťování a deportací francouzských občanů.
Ve Francii používají termín „remigrace“ především soupeři Le Penové na krajní pravici, Éric Zemmour a jeho strana Reconquête, a také samotná Génération Identitaire.
Vysvětlení bude v této souvislosti pravděpodobně potřebovat i FPÖ. Koneckonců její generální tajemník Christian Hafenecker setkání u Postupimi výslovně obhajoval. Hovořil dokonce o „povinnosti“ „nahradit škody“ způsobené podle něj neúspěšnou migrační politikou. Předseda strany Herbert Kickl, který kdysi označil identitáře za „pravicovou nevládní organizaci“, rovněž považoval odebrání občanství za myslitelné, přestože Rakousko již má restriktivní zákon o občanství.
Setkání s Weidelovou skončilo bez hmatatelného výsledku
Před čtrnácti dny došlo k setkání Le Penové a Weidelové. Předsedkyně AfD oznámila, že své názory představí v dopise a vyjádří se také k tématu „remigrace“. Ostatně tento termín používají i politici AfD.
Podle Politico Weidelová v dopise vysvětlila, že tento termín „pouze odkazuje na uplatňování platných zákonů v Německu“. Kromě toho je repatriace státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou povinni opustit zemi, „spojena také s pomocí při jejich návratu do země původu“. Kromě toho se Correctiv ve svém zpravodajství uchýlil k „dramatizaci a lžím“.
Ve středu 28. února Le Penová v Paříži prohlásila, že v dopise „zůstává mnoho nezodpovězených otázek“. Kritizovala také skutečnost, že se „obsah dopisu dozvěděla z tisku“ dříve, než se k ní dostal.
Sama ještě před dvanácti lety zastupovala postoje podobné Sellnerovým
Rozpory mezi AfD a RN se nezdají být vyřešeny. Někteří pozorovatelé je v předvečer schůzky spojovali s možným despektem vůči lídrovi kandidátky AfD do EU Maximilianu Krahovi. Ten se před francouzskými prezidentskými volbami vyslovil ve prospěch Zemmoura.
Za chováním Le Penové by však mohla být i dalekosáhlejší strategie. Obsahově tato politička v minulosti zastávala postoje, které připomínají Sellnerovy názory na „asimilační tlak“. Ještě v roce 2012 vyzývala k zákonnému zákazu nošení kipy a hidžábu na veřejnosti. O deset let později, po protestech, to zmírnila na doporučení Židům. Ti by se měli dobrovolně zdržet nošení kipy, aby nenarušili případná restriktivní opatření proti islámskému šátku.
Poslední průzkumy však potvrdily, že prezidentský kandidát, který již třikrát neuspěl, má po Macronově éře na čas lepší šance. To však vyžaduje, aby se Le Penová ještě zřetelněji distancovala od extrémních postojů – a případně také od mezinárodních vazeb.
Usiluje Le Penová o vytvoření parlamentní skupiny s Orbánem nebo ECR?
V RN by nyní AfD mohla být stále více vnímána jako „špatná společnost“. To platí tím spíše, že v Německu zažívá politický protivítr. Úřad na ochranu ústavy by mohl být na pokraji zařazení strany do kategorie „rozhodně pravicově extremistická“. Do ulic německých měst vyšly na protest proti straně statisíce lidí.
AfD v průzkumech ztrácí půdu pod nohama mimo jiné proto, že její levicoví soupeři v podobě BSW Sahry Wagenknechtové získávají na popularitě. Od vyhlídky na účast ve vládě je vzdálenější než kdykoli předtím. Za této situace si Marine Le Penová může slibovat více od přeskupení skupiny ID v Evropském parlamentu.
Možná dokonce usiluje o vytvoření nové formace po volbách do EU. Maďarský FIDESZ je v současnosti nezařazený a Viktor Orbán zatím vylučuje spojování sil se stranami, které jsou v zemích svého původu vnímány jako strany mimo ústavní oblouk.
Zároveň by skupina ECR, v níž dominuje polská PiS, mohla přijít o Fratelli d’Italia ve prospěch EPP. Dosud však byla někdy militantní rusofobie v ECR sporným bodem mezi ní a formacemi Le Penové a Orbána.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
