Policejní spolupráci v rámci Europolu posiluje Česko v posledních letech zejména při řešení kybernetické kriminality. Čeští policisté jsou ale každoročně zastoupeni v desítkách týmů, které se zabývají organizovanou drogovou, násilnou i hospodářskou trestnou činností. Mezi nové výzvy, na které se Europol v současné době zaměřuje, patří mezinárodní terorismus či migrace. ČTK to řekl náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování Tomáš Kubík.
Kyberkriminalita, mezinárodní terorismus či migrace jsou podle náměstka oblasti trestné činnosti, ve kterých samostatné státy nemají velkou šanci případy vyřešit. Policisté potřebují skrze Europol sdílet informace, případně vytvářet společné vyšetřovací týmy. „Kolegové z členských zemí si plně uvědomují přidanou hodnotu Europolu pro výkon jejich činnosti,“ uvedl Kubík. Kromě předávání operativních informací zajišťuje podle něj organizace i materiální a technické zázemí pro vyšetřování. V případě migrace například policisté mohou odhalovat převaděčské skupiny působící v několika státech.
Ve společných vyšetřovacích týmech působí kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), Národní protidrogové centrály (NPC) a další policisté z celostátních útvarů. ČR ročně pracuje v rámci Europolu na desítkách případů, „Každá významná mezinárodní operace se nějak Europolu dotýká,“ uvedl náměstek. Při zrodu týmů je podle něj důležitá také spolupráce státních zástupců v Eurojustu, což umožňuje získávání důkazů a následné zadržení pachatelů.
Již od vstupu do Evropské unie před 20 lety spolupracuje Česko v rámci Europolu při potírání drogové kriminality. Za nutnou považuje Kubík kooperaci při vyšetřování prodeje drog přes internet. Díky Europolu se tak podařilo českým policistům z NPC před pěti lety v případu s krycím názvem Carlos zadržet sedm lidí, kteří obchodovali s drogami po celém světě na více než 14 virtuálních tržištích a přijímali platby ve virtuálních měnách. Zajistili také 112 bitcoinů (nyní zhruba 176 milionů korun).
Od vstupu do EU Česko také čím dál víc využívá evropský zatýkací rozkaz, takzvaný eurozatykač. Pro oblast pátrání v rámci EU a Schengenu je primárně využíván Schengenský informační systém (SIS). Loni jeho prostřednictvím vyhlásili čeští policisté 770 eurozatykačů, v roce 2020 to bylo 714. V Česku zadrží policie na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného v jiném členském státu přes 200 lidí ročně, v cizině je ročně zajištěno od 150 do 200 osob hledaných Českou republikou.
Eurozatykač je podle Kubíka jedním z nejefektivnějších nástrojů orgánů vymáhajících právo v rámci EU. Oproti mezinárodnímu zatýkacímu rozkazu je předávací procedura o mnoho rychlejší, prolamuje také zásadu nevydávat občany vlastní země. Při Europolu také existuje speciální skupina zaměřená na vyhledávání hledaných osob.
Využití evropského zatýkacího rozkazu (EZR):
