Při válečných konfliktech se museli tajní agenti často vydávat do nepřátelských linií a měst. Nebo se stávalo, že místní obyvatelé, kteří měli jisté vazby v zahraničí nebo nesouhlasili s postupem současného režimu, pracovali pro takzvanou „druhou stranu“.
Přítomnost šifrovacích pomůcek, které by u nich mohly být nalezeny, mohla znamenat smrtelné riziko. Proto se při šifrování často používaly alternativní pomůcky. Jednou takovou jednoduchou pomůckou mohlo být například tištěné vydání nějaké konkrétní knihy.
Předpokladem pro šifrování a dešifrování je, aby šifrant i ten, kdo zprávu přijímá, měli stejné vydání konkrétní knihy.
Postup šifrování
Šifrant si napřed v mysli nebo na papíře (což ovšem zvyšuje riziko odhalení) připraví text zprávy, kterou chce zašifrovat. Například „Vůdce přikázal útok na Stalingrad“.
Poté si musí jednotlivá slova textu zprávy vyhledat v knize. Šifra kterou pošle potom bude vypadat jako souřadnice, které popisují polohu slov v knize.
Šifrant postupuje následujícím způsobem: ke každému slovu napíše sedmimístnou souřadnici. První trojčíslí udává číslo stránky, na které se slovo nachází. Další dvojčíslí udává číslo řádku na stránce (shora) a poslední dvojčíslí pozici slova na řádku (zleva).
Řekněme, že například slovo „Vůdce“ je na straně 122 na řádku 12 a na tomto řádku je třetí zleva. Tedy šifrovaný zápis slova „Vůdce“ bude znít 1221203.
Takto můžeme získat následně vypadající zápis šifrovaného textu:
Takto zašifrovaný text můžeme ještě dále vhodně šifrovat dalšími způsoby. Například substitucí, kdy použijeme pro každou číslici od 0 do 9 určité písmeno abecedy. Viz předcházející články ze série o šifrovacích kódech minulosti.
Poslední otázkou zůstává bezpečné doručení zprávy. Jako nosič může posloužit například dopis nebo pohled, na němž může být šifra ukryta pod poštovní známkou nebo – pokud to technické možnosti dovolují – formou mikrotečky v zapsaném textu. Použít se může také „moták“ – proužek papíru s šifrou smotaný do malé kapsle, která může být ukryta například v šatech, podšívce nebo za límečkem, v knoflíku a podobně.
Dešifrování
Samotné dešifrování textu je obráceným postupem k postupu šifrování. Je lépe volit slova v knize, která jsou pokud možno na jedné stejné stránce nebo na několika sousedních stránkách, aby nebylo vyhledávání a šifrování příliš zdlouhavé.
Kniha musí samozřejmě být na straně šifranta i příjemce zprávy ve stejném jazyce a stejném vydání, aby byly pozice slov a samotná slova totožné. Kniha je tomto případě v podstatě bezpečnou pomůckou, která agentovi nahrazuje šifrovací tabulku. Pokud u sebe nosíte knihu, nebudete budit podezření, že disponujete nějakými šifrovacími pomůckami.
Takže teď můžete přátelům klidně posílat tajné vzkazy, které hravě dešifrují pomocí své oblíbené knihy.
