V úterý skončila dosud nejdelší zahraniční návštěva německého kancléře Olafa Scholze, který v neděli vyrazil do Číny. S vedením komunistické strany hovořil evropský politik o vztazích s Ruskem, ale i o čínské dumpingové politice. Při setkání se studenty v Šanghaji řeč došla i na kouření marihuany.
Scholz se setkal s nejvyššími představiteli režimu, generálním tajemníkem Komunistické strany Číny (KS Číny) a zároveň prezidentem Si Ťin-pchingem i s premiérem Li Čchiangem. Od jeho nástupu do úřadu v roce 2021 jde již o druhou Scholzovu návštěvu Číny.
Peking chce Berlín za investora a obchodního partnera, a to i navzdory vzájemně se lišícím názorům na geopolitickou situaci ve světě. Zatímco Čína má velmi blízko k ostatním totalitně smýšlejícím národům jako Rusko, Írán nebo Severní Korea, Německo se spolu se Západem staví proti Putinově válce na Ukrajině, podotýká kanál Deutsche Welle. Scholz včera vyzval podle agentury Reuters čínského prezidenta, aby Rusko přiměl k ukončení konfliktu na Ukrajině.
Podstatnou součástí rokování byla vzájemná ekonomická spolupráce. Ostatně Čína je od roku 2023 osm po sobě jdoucích let největším obchodním partnerem Německa. Kancléř v Pekingu vyzval k „férové“ hospodářské soutěži se zřejmou narážkou na rekordní dovozy elektromobilů, solárních panelů a větrných turbín z Číny, které ničí evropské podniky. „Konkurence musí být férová,“ prohlásil v pondělí při svém setkání se studenty univerzity Tongji v Šanghaji.
Čína chytře využila evropské poptávky po obnovitelných zdrojích a elektrických vozidlech, které Evropská komise protlačuje v rámci Green Dealu a zaplavila starý kontinent svou nadprodukcí významně dotovanou státem.
Některé hlasy v Evropské unii proto volají po zavedení cel na super levné čínské zboží, kvůli němuž mají místní výrobci obavy o přežití. Evropské úřady v poslední době spustily vyšetřování hned několika čínských firem, které se ucházejí o kontrakty na veřejných solárních či větrných projektech. Obvinění spočívá v tom, že čínské podniky přijímají od státu vysoké subvence, díky čemuž si mohou dovolit nabídnout nízké ceny.
Scholz sice vyzval Čínu k férové konkurenci s odkazem na dumping, nadprodukci a porušování autorských práv, nicméně zároveň naléhá na své partnery v EU, aby nepřijímali protekcionistickou politiku vůči Pekingu.
Evropská komise již avizovala, že zavedení kvót a cel na čínskou solární produkci není na pořadu dne, neboť by to mohlo ohrozit její klimatické cíle. Čína dodává více než 90 % fotovoltaické produkce instalované v unii.
Podle všeho tedy kancléřova návštěva měla zřejmě sledovat vlastní cíle. S politikem přijela do Pekingu řada top manažerů největších německých firem, které mají zájem o navyšování svých investic v Číně, poznamenává Deutsche Welle. Je pravděpodobné, že právě za jejich zájmy Scholz v zemi lobboval.
Lidská práva a marihuana
Německý státník naopak nevěnoval pozornost jiným otázkám. Lidskoprávní nevládní organizace Human Rights Watch vyzvala německého šéfa vlády těsně před jeho odletem do Číny, aby při jednáních nadnesl otázku lidských práv, zejména perzekuce Ujgurů v Sin-ťiangu, včetně jejich zneužívání pro nucenou práci.
Čína je v této souvislosti obviňována, že používá příslušníky ujgurského etnika zadržované v pracovních táborech k výrobě fotovoltaických komponentů. Pokud o tom německý politik s čínskými partnery vůbec jednal, musel tak učinit v soukromí, neboť žádné zprávy o tom nehovoří.
O čem ovšem mluvil, byla otázka marihuany, respektive její legalizace v zemi. Při setkání se studenty v Šanghaji ujišťoval Scholz jednoho z dotazujících, že když bude studovat v Německu, nemusí kouřit marihuanu.
Německo v únoru schválilo legislativu, která umožňuje jednotlivcům a sdružením pěstovat a vlastnit omezené množství této drogy. „Nechceme, aby více lidí konzumovalo konopí, chceme, aby méně lidí konzumovalo konopí. Chceme, aby o tom byla větší osvěta,“ uvedl podle zpráv Reuters politik a dodal, že on sám bude mít letos 66 let a marihuanu ještě nekouřil.
