Ondřej Horecký

22. 5. 2024

S přibývajícím množstvím fotovoltaik stoupají náklady na modernizaci a obsluhu elektrické sítě. Distributoři elektřiny proto nyní volají po zavedení jednotného poplatku pro všechna odběrná místa, který by jim výdaje částečně kompenzoval. Poplatek by měl podle nich hradit každý bez ohledu na to, kolik elektřiny spotřebuje.

Distributoři by rádi viděli, aby se na rozvoji sítí podílel každý, bez ohledu na to, jaké nároky na síť vytváří. Energetický regulační úřad (ERÚ) a další odborníci však tento model považují za nespravedlivý.

Investice do rozšiřování a modernizace sítí mají narůst od letošního roku oproti minulosti o 38 procent, na zhruba 40 miliard korun ročně. Zajistit mají jednak větší kapacitu sítí, ale i bezpečnost při zapojování čím dál většího počtu „zelených“ zdrojů – v českém prostředí zejména fotovoltaik.

Těch přibývá nejvíce na střechách soukromých domů, kdy lidé využívají dotací na pořízení těchto zařízení. Český rozhlas uvádí, že loni bylo těchto zařízení připojeno kolem 170 tisíc s celkovým výkonem 4 tisíce megawatt, „což odpovídá zhruba čtyřem blokům jaderné elektrárny Temelín“.

Dalších asi 50 tisíc fotovoltaik již má smlouvu o připojení s distribučními společnostmi a žádosti na dalších 7 tisíc megawatt se vyřizují, uvedl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Marian Rusko, předseda rady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) a zároveň předseda představenstva společnosti EG.D (dříve E.ON), našeho druhého největšího distributora elektřiny.

Elektřina, kterou majitelé solárních zdrojů nespotřebují, si mohou nahromadit doma v bateriích anebo poslat zpátky do sítě. Jenže nárazové dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů je potřeba v síti vyrovnávat a její provozovatelé proto budou muset do roku 2035 investovat podle nových odhadů sumu dosahující skoro půl bilionu korun.

To se v nejbližších letech přirozeně projeví v poplatcích za distribuci a také dalších službách přenosové soustavy. M. Rusko odhaduje, že může jít celkově o jednotky stovek korun v ročních platbách za regulovanou složku elektřiny, které spotřebitelé uvidí na fakturách.

Nespravedlivý systém

Kvůli rychlému rozvoji zelených zdrojů se proto chystá změna tarifů, o které nyní jedná Energetický regulační úřad s distribučními společnostmi. Zatímco ty by preferovaly model, kdy každé odběrové místo platí jednotný poplatek, ERÚ takový systém považuje za nespravedlivý.

Tím, že si majitelé fotovoltaik vyrábí elektřinu částečně sami, mají nižší spotřebu a poplatky, jenže svým působením zapříčiňují výkyvy v síti a vytvářejí větší nároky na řízení soustavy. Mluvčí ERÚ Michal Kebort proto říká, že nový tarifní systém, o němž se jedná, by měl motivovat odběratele, aby minimalizovali náklady, které v síti vyvolají.

„Z toho v důsledku mohou těžit všichni zákazníci, protože se sníží potřebné investice do rozvoje soustav. Z uvedených důvodů si nemyslíme, že by ‚jednotný poplatek‘ za odběrné místo mohl být spravedlivý nebo motivační,“ uvedl Kebort ve zmiňovaném pořadu Českého rozhlasu.

Podle Milana Smutného, mluvčího think tanku Realistická energetika a ekologie, je představa paušálního poplatku pro každé odběrové místo „dokonalým příkladem, jak devastujeme společnost dle hesla ,individualizace výnosů a socializace nákladů‘“.

Podle něj by takový poplatek dopadal i na chudší spoluobčany v nájemních bytech, „kteří žádné benefity v úsporách elektřiny díky fotovoltaice mít nebudou“, napsal Epoch Times.

Za neférový požadavek to považuje i Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno. Ti, kdo si fotovoltaické zdroje nainstalovat nemohou, by totiž byli navrhovaným systémem jednotných poplatků znevýhodněni.

„S rozvojem zdrojů na odběrných místech maloodběru již nyní vzniká velmi nespravedlivý systém, kdy snížený výběr poplatků u jedněch kompenzuje navýšení u všech. Jen malá část odběrných míst přitom bude v dohledné době osazena mikrozdrojem a jen malá část může být vůbec osazena,“ podotkl Macenauer pro Český rozhlas.

Související články

Přečtěte si také

Vědci chtějí zdokonalit AI pomocí uměle vypěstovaných lidských mozkových buněk
Vědci chtějí zdokonalit AI pomocí uměle vypěstovaných lidských mozkových buněk

Dochází k propojování lidského s umělým. Švýcarský startup vyvinul procesor z uměle vypěstovaných lidských mozkových buněk. Australští vědci pomocí takových buněk zdokonalují AI.

Stále více lidí se odvrací od zpravodajství, mladší generace mění stereotyp, ukazuje průzkum
Stále více lidí se odvrací od zpravodajství, mladší generace mění stereotyp, ukazuje průzkum

Stále více lidí se aktivně vyhýbá zpravodajství, protože ho považují za depresivní či nudné. K fenoménu v posledních letech mohly přispět pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu nebo válka v Pásmu Gazy.

Ceny v zemědělství dál klesají. Data z České republiky vévodí evropským statistikám
Ceny v zemědělství dál klesají. Data z České republiky vévodí evropským statistikám

Podle údajů Eurostatu klesají ceny potravin v České republice nejrychlejším tempem ze všech zemí Evropské unie.

Unijní lídři budou řešit nejvyšší posty v EU, nejspíš podpoří von der Leyenovou
Unijní lídři budou řešit nejvyšší posty v EU, nejspíš podpoří von der Leyenovou

Vzhledem k vítězství Evropské lidové strany (EPP) by měla funkci předsedkyně Evropské komise obhájit Ursula von der Leyenová.

Většina zemí na summitu ve Švýcarsku označila celistvost Ukrajiny za základ míru
Většina zemí na summitu ve Švýcarsku označila celistvost Ukrajiny za základ míru

Osmdesát zemí světa dnes společně vyzvalo, aby "územní celistvost" Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese.