Vloni bylo u nás vyrobeno nejméně mincí od vzniku samostatné české měny v roce 1993. Přestože jde o rekordně nízké číslo, Česká národní banka (ČNB) tvrdí, že to nesouvisí s rostoucím podílem bezhotovostních plateb.
Zatímco počet nových bankovek, které si nechává ČNB ročně tisknout u Státní tiskárny cenin osciluje kolem 100 milionů, u výroby mincí, kterou má na starosti Česká mincovna, jsou čísla rozkolísanější. „Nelze to však přikládat žádnému trendu poklesu rozsahu výroby, který by souvisel s očekávaným růstem podílu bezhotovostních forem placení na úkor poklesu hotovostních plateb,“ uvedla pro Epoch Times mluvčí centrální banky Petra Vlčková.

Do výroby mincí v roce 2023 se podle ní promítly relativně nízké zásoby a výrazný pokles ročního přírůstku počtu mincí v oběhu po pandemických rocích 2020 a 2021. „Před pandemií rostl počet mincí v oběhu o více než 100 mil. ks za rok. Po pandemii tato hodnota klesla k 60 mil. ks. Postupně však dochází k oživení emise mincí,“ napsala Vlčková.
Výroba mincí je projevem řízení a plánování zásob peněz, vysvětluje mluvčí ČNB, a ty jsou závislé na potřebě. Výroba nových platidel se plánuje podle aktuálního stavu oběživa na trhu a jejich očekávané potřebě v budoucnosti. ČNB musí zohlednit také výměnu bankovek a mincí, které jsou opotřebované nebo poškozené, případně jim končí platnost, jako je tomu aktuálně u bankovek s úzkým stříbrným proužkem.

Ke dni 31. 12. 2023 bylo v oběhu 2,8 miliardy mincí a bankovek v celkové hodnotě přes 707 miliard Kč. Z mincí se nejvíce používají nominace 1 Kč a 2 Kč, u bankovek jsou nejrozšířenější hodnoty 2 000 Kč a 1 000 Kč.
Data ze Sdružení pro bankovní karty (SBK), které shromažďuje údaje o platebních kartách na českém trhu, ukazují, že počet výběrů z bankomatů po propadu v covidových letech 2020 a 2021 opět mírně stoupá.

Zato počet bezhotovostních transakcí v obchodech narůstá skokově rok od roku. Martin Dolejši ze společnosti Mastercard vloni pro Seznam Zprávy řekl, že lidé si již zvykli platit kartou dokonce i velmi malé částky.


Mastercard uvádí, že Češi platí elektronicky v 60 % případů. Ve městech se stala elektronická platba samozřejmostí, ovšem na venkově je situace jiná a gastro provozy často vyžadují pouze hotovost.
Nejčastějším důvodem, proč lidé platí hotovostí, je podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK pro Euronet to, že obchodník neakceptuje karty.
Přestože data z SBK nasvědčují tomu, že hotovost je u spotřebitelů v čím dál větší nemilosti, počet českých korun v oběhu neklesá. Za posledních pět let se naopak výše oběživa zvýšila o celých sto miliard.

Také objem vybraných částek z bankomatu se neustále zvyšuje, i když to může být způsobeno vysokou inflací. Ačkoliv výběry z bankomatů tvoří jen 5 % způsobu užití karty (zbytek připadá na bezhotovostní platby u obchodníků), co do finančního objemu karetních transakcí činí výběry 35 %.

Přechod na elektronickou formu placení pociťují také ve Státní tiskárně cenin, kde kvůli tomu vloni zažili další pokles tržeb za ceniny jako stravenky, jízdenky a další.
Zda se bude počet platidel v oběhu v budoucích letech kvůli rostoucím elektronickým platbám plánovitě snižovat, není známo. ČNB emisní plán výroby oběžných bankovek a mincí ze strategických důvodů nezveřejňuje.
