Evropa letos zaznamenala rekordní počet hodin záporných cen elektřiny. Příčinou je nesoulad mezi poptávkou a nabídkou. Se stoupající výrobou solární energie proto odborníci volají po vybudování větších úložných kapacit.
Velkoobchodní trhy s elektřinou ve většině klíčových evropských ekonomik vykázaly v prvních pěti měsících tohoto roku v době nízké poptávky nulové nebo minusové ceny po rekordní počet hodin. Jinými slovy to znamená, že majitelé solárních elektráren musí své zdroje odstavit nebo platit distribuční společnosti, aby se přebytečné elektřiny zbavili.
Podle Markuse Hagela, experta na energetickou politiku německé společnosti Trianel, s nímž hovořila agentura Reuters, svou roli sehrála i silná produkce elektřiny z vodních a jaderných elektráren, nicméně hlavní příčinu vidí v masivní expanzi solární energie.
„Rozhodně se dá říci, že v tomto bodě úspěch požírá své vlastní potomky,“ řekl agentuře Reuters.
Data pocházejí z Německa, Francie, Španělska, Nizozemí, Finska a Švédska a jasně ukazují, že rok 2024 je u všech sledovaných ekonomik prozatím rekordní co do výskytu nulových nebo záporných cen za elektřinu. K podobnému scénáři však může dojít s navyšujícími se kapacitami i u nás.
Podle organizace SolarPower Europe, která zastupuje evropský fotovoltaický průmysl, se instalovaná solární kapacita v EU mezi roky 2019 a 2023 zdvojnásobila na 263 GW. Podle českého oborového sdružení Solární asociace dosáhl celkový výkon všech solárních elektráren v Česku v roce 2023 téměř 3,5 GW. Celkem dnes do sítě dodává elektřinu již víc než 170 tisíc fotovoltaických elektráren, z toho víc než 150 tisíc na střechách rodinných domů.
Problém je, že obnovitelné zdroje jako fotovoltaické a větrné elektrárny jsou ze své podstaty nárazové a závislé na počasí. V letních měsících, když je sluneční intenzita nejvyšší a spotřeba nejnižší, produkují fotovoltaické panely přebytečné množství elektřiny a v důsledku toho pak padají i výkupní ceny.
Navíc, čím víc bude růst kapacita solárních zdrojů, tím větší bude ve slunečných měsících i nadprodukce elektřiny a tím častěji budou provozovatelé rozvodné sítě nuceni tyto zdroje odstavovat, aby zabránili poškození sítě v důsledku nerovnováhy mezi výrobou a spotřebou.
Řešením jsou úložiště
Se snižujícími se maržemi se solárníci musí zaobírat otázkou jak dál. Německý Tianel podle Reuters přehodnocuje, jakým způsobem prodává elektřinu a zda se vrátit k dotačním schématům. Španělská asociace pro obnovitelné zdroje APPA Renovables pozoruje pokles investic do solárních parků a uvědomuje si, že pokud bude trend negativních cen pokračovat, investorů bude dále ubývat.
Norský výrobce obnovitelné energie Statkraft, který podniká po celé Evropě, uvedl, že zvažuje prodej některých větrných a solárních projektů, ale pravděpodobně si ponechá svá aktiva v oblasti baterií.
Právě zlepšení skladovacích kapacit elektřiny by mohlo problém s nízkými cenami vyřešit. Baterie se dají nabíjet, když jsou ceny nízké, a naakumulovanou elektřinu lze prodávat při vysokých cenách. Jenže rozvoj bateriové kapacity zůstává daleko za překotnou výstavbou fotovoltaických panelů. V určitém smyslu to připomíná situaci s elektromobily, kde nedostatek dobíjecí infrastruktury je vnímám jako největší překážkou v rychlejší expanzi.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) jsou investice do sítí a ukládání elektřiny „výrazným omezením při přechodu na čistou energii“. Solárníci, kteří staví své fotovoltaické parky bez bateriových úložišť nebo jiných zdrojů flexibility, „mohou během výroby ve špičce zaznamenat pokles potenciálních příjmů“, upozorňuje agentura.
Poslední analýza SolarPower Europe ukazuje, že v Evropě se v roce 2023 nainstalovalo 17,2 gigawatthodiny (GWh) nových bateriových úložišť elektřiny. V porovnání s předchozím rokem jde o 94procentní nárůst. Celkově bylo ke konci loňského roku v Evropě nainstalováno 36 GWh bateriových úložišť. To je zatím na hony vzdáleno od plánu Evropské komise vystavět do roku 2030 bateriové skladovací kapacity ve výši 200 GW.
