Taiwanský prezident Lai Ching-te odmítl náznaky toho, že by se postavení Taiwanu ve světě zhoršilo poté, co ostrov na začátku tohoto roku ztratil dalšího diplomatického spojence ve prospěch Pekingu.
Lai, který v květnu složil přísahu, byl na rozhodnutí Nauru změnit své diplomatické uznání z Taipei na Peking pouhé dva dny po svém lednovém volebním vítězství dotázán v rozsáhlém rozhovoru pro časopis Time, který byl zveřejněn dne 13. června.
„V případě, že se naši diplomatičtí spojenci rozhodnou přejít k Čínské lidové republice, ačkoli jim přejeme vše dobré, takové škodlivé kroky ČLR neovlivní status Taiwanu jako majáku svobody a bašty demokracie ve světovém měřítku,“ řekl Lai. „Nejsme hluboce znepokojeni.“
Časopis Time i Taiwanská prezidentská kancelář zveřejnily přepis celého rozhovoru. Jedná se o první rozhovor Laie pro média od jeho nástupu do funkce.
Komunistická strana Číny (KS Číny) se dlouhodobě snaží izolovat Taiwan na světové scéně v rámci svého rozsáhlého úsilí donutit samosprávný ostrov, aby se vzdal své suverenity a přijal vládu strany. Tyto snahy nabraly na síle po roce 2016, kdy Tsai Ing-wen zahájila první ze svých dvou funkčních období jako členka Demokratické pokrokové strany (DPP), kterou čínský režim označuje za „separatistickou“.
Taiwan od roku 2016 ztratil deset diplomatických spojenců ve prospěch Číny, a to včetně Panamy, Dominikánské republiky, Salvadoru, Šalamounových ostrovů, Nikaraguy a Hondurasu. Rozhodnutí Nauru ponechává Taiwanu 12 diplomatických spojenců, včetně Eswatini, Haiti, Paraguaye a Vatikánu.
Lai, rovněž člen DPP, uvedl, že Taiwan spolupracuje se svými diplomatickými spojenci „upřímným způsobem“ na základě zásad „vzájemné výhodnosti a reciprocity“.
„Vážíme si přátelství s našimi diplomatickými spojenci a děkujeme jim za jejich vyjádření podpory Taiwanu v mezinárodním společenství,“ uvedl Lai. „Velmi si ceníme také projektů spolupráce, které s našimi diplomatickými spojenci realizujeme, protože pomáhají obyvatelům obou zemí.“
V minulých letech se diplomatičtí spojenci Taiwanu, stejně jako partneři ostrova, jako jsou Japonsko a Spojené státy, vyslovili pro účast ostrova na výročním shromáždění Světové zdravotnické organizace. Taiwan je z mnoha světových organizací vyloučen kvůli nesouhlasu čínského režimu.
Územní nároky KS Číny na Taiwan jsou irelevantní, protože Čína ostrovu nikdy nevládla. Taiwan je de facto nezávislý stát s vlastními demokraticky zvolenými představiteli, ústavou, měnou a armádou.
„Nezávislá země“
Lai se také zabýval otázkami ohledně svého inauguračního projevu z 20. května, zejména ohledně jeho výroku, že Čína a Taiwan „si nejsou navzájem podřízeny“. Byl dotázán, zda tento výrok nebyl „při zpětném pohledu zbytečně provokativní“ vzhledem k tomu, že Čína tři dny po jeho projevu zahájila dvoudenní vojenské cvičení v okolí Taiwanu.
„To, co jsem řekl, byla jen pravda. … Prohlásil jsem to v souladu s články 2 a 3 ústavy ROC, vzhledem k tomu, že [na] Taiwanu máme vlastní lid, zemi, suverenitu a vládu,“ řekl Lai časopisu Time s odkazem na oficiální název Taiwanu, Čínská republika (ROC).
„Podle mezinárodního práva jsme již suverénní a nezávislou zemí,“ dodal.
Čínský režim označil svá vojenská cvičení za „trest“ za „separatistické činy“ ostrova a testoval své vojenské schopnosti „převzít moc“ na samosprávném ostrově.
Není to poprvé, co úřadující taiwanský prezident otevřeně vyhlásil nezávislost ostrova. V rozhovoru pro BBC v roce 2020 tehdejší prezidentka Tsai řekla: „Jsme již nezávislou zemí a nazýváme se Čínská republika.“
V lednu 2023 předložila skupina zákonodárců v USA, vedená republikánem Tomem Tiffanym, rezoluci vyzývající Bidenovu administrativu, aby ukončila politiku „jedné Číny“ zastávající vládou USA, a formálně uznala status Taiwanu jako nezávislého státu.
Spojené státy přerušily diplomatické styky s Taiwanem v roce 1979 ve prospěch komunistické Číny, ale jsou jeho největším dodavatelem zbraní.
Lai byl dotázán, zda se obává, že vůdce KS Číny Xi Jinping „začíná být odvážný a netrpělivý ohledně řešení tzv. taiwanské otázky“.
„Mír a stabilita napříč Taiwanskou úžinou jsou nepostradatelnými prvky globálního míru a prosperity,“ řekl Lai časopisu Time. „Nebudeme ustupovat ani provokovat. Zachováme status quo a budeme plnit své povinnosti.“
„Vyzývám prezidenta Xi, aby společně s námi nesl odpovědnost za udržení míru a stability, budování regionální prosperity a prosazování světového míru,“ dodal.
Ředitel CIA William Burns a admirál John Aquilino, bývalý velitel amerického velitelství pro Indopacifik, uvedli, že Xi dal čínské armádě pokyn, aby byla do roku 2027 připravena Taiwan napadnout.
Lai rovněž nabídl Číně pomoc při oživení jejího problémového hospodářství, které se potácí v slabé spotřebitelské poptávce, poklesu trhu s nemovitostmi a chmurné situaci na trhu práce.
„I když čínská ekonomika stále klesá, taiwanská ekonomika nadále roste a Čína ji neovlivňuje,“ uvedl Lai. „Nová taiwanská vláda je ochotna Číně pomáhat a prosazovat mír a prosperitu na druhé straně Taiwanské úžiny.“
–ete–
