Harrisová slíbila, že zakáže cenové okrádání a bude pokračovat ve snižování cen za léky, zatímco Trump klade důraz na výrobu energie.
V době, kdy se vyostřuje kampaň před americkými prezidentskými volbami a do voleb zbývá pouhých 80 dní, zůstávají finanční zajištění a inflace mezi americkými voliči hlavními tématy. Na pozadí toho viceprezidentka Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump představují souboj vizí pro posílení americké ekonomiky.
Harrisová 16. srpna představila širší ekonomický plán, který se má týkat cenové dostupnosti pro spotřebitele, včetně snahy omezit zdražování.
Po svém zvolení plánuje navrhnout vůbec první federální zákaz „odírání zákazníků v potravinářském a drogistickém průmyslu“, uvedla její kampaň dne 14. srpna.
Návrh byl předložen poté, co Bidenova administrativa dne 15. srpna oznámila, že dosáhla dohody s farmaceutickými společnostmi o snížení cen deseti nejdražších léků na předpis hrazených z programu Medicare.
Trump ve své snaze o návrat do Bílého domu vyzdvihl právě ceny a dostupnost.
V projevu ze dne 14. srpna se bývalý prezident zavázal snížit náklady na energie tím, že upřednostní těžbu ropy a zemního plynu. Uvedl také, že by svému kabinetu nařídil „porazit“ inflaci a snížit spotřebitelské ceny. Během tiskové konference dne 15. srpna vyzdvihl náklady na potraviny a poptávku USA po energiích.
Údaje ministerstva práce zveřejněné minulý týden ukázaly, že meziroční inflace poprvé od března 2021 zpomalila pod 3 %. Tato zpráva přichází v klíčový okamžik pro Bidena a Harrisovou, kteří se snaží změnit náladu voličů z negativní na pozitivní.
„Dnešní zpráva ukazuje, že i nadále dosahujeme pokroku v boji s inflací a snižujeme náklady amerických domácností,“ uvedl Biden v prohlášení ze dne 14. srpna.
Navzdory ochlazení inflačních tlaků se spotřebitelé stále potýkají s rostoucími cenami, vyššími výpůjčními sazbami a zpomalujícím se trhem práce.
Celkově ceny od Bidenova nástupu do funkce v lednu roku 2021 vzrostly o více než 20 %. Podle údajů amerického Úřadu pro statistiku práce se ceny benzinu zvýšily o téměř 50 %, zatímco ceny potravin a bydlení vzrostly shodně o 22 %.
Navíc americký trh práce zaznamenal minulý měsíc výrazné zpomalení, když ministerstvo práce 2. srpna oznámilo, že přibylo pouze 114 000 pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se rovněž zvýšila z 4,1 % na 4,3 %, což představuje nejvyšší úroveň od října roku 2021.
Tato překvapivá zpráva otřásla trhy a způsobila prudký pokles hlavních akciových indexů, které nakonec své ztráty v následujících dnech vyrovnaly.
Objevily se také známky možného zpomalení ve zpracovatelském průmyslu, neboť nový průzkum Federální rezervní banky státu New York naznačil, že podnikatelská aktivita ve státě oslabila. Zpráva upozornila na pokles nových zakázek, stagnaci dodávek a pokles zaměstnanosti při současném krácení pracovní doby.
Stejně jako spotřebitelé se i podniky potýkají s vysokými náklady, od mzdových nákladů přes náklady na energie až po náklady na materiál. Index cen výrobců (PPI), ukazatel, který měří ceny placené podniky za zboží a služby, vzrostl od ledna 2021 o 25 %.
V průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura The Economist/YouGov mezi 11. a 13. srpnem, 74 % respondentů uvedlo, že pracovní místa a ekonomika jsou „velmi důležitým“ problémem, kterému země čelí. Kromě toho byla inflace/ceny většinově označena za nejdůležitější problém, a to 24 % dotázaných.
Průzkum potvrzuje předchozí studie, které opakovaně ukázaly, že ekonomika je pro Američany před listopadovými volbami nejpalčivějším problémem.
V době, kdy se voliči za tři měsíce vydají k volebním urnám, obě volební kampaně propagují své strategie řešení krize cenové dostupnosti v USA.
Ekonomika Harrisové
Ve snaze podpořit své ekonomické poselství uspořádala Harrisová dne 15. srpna v Marylandu společnou akci s Bidenem, na které diskutovali o pokroku ve snižování nákladů na léky na předpis.
Oba vystoupili na setkání na Prince George’s County Community College, což byla první taková akce od 21. července, kdy Biden odstoupil z prezidentského klání a podpořil Harrisovou.
Pochválili úspěch své administrativy, která dosáhla dohody s farmaceutickými společnostmi o snížení cen deseti léků na předpis používaných při léčbě srdečních selhání, krevních sraženin, cukrovky, artritidy a Crohnovy choroby.
„Změnili jsme celý pohled na ekonomiku,“ řekl Biden svým příznivcům v Marylandu.
Naznačil, že Trump i republikáni v Kongresu zvýší náklady pro rodiny střední třídy a zároveň sníží daně miliardářům a velkým korporacím.
Kritizoval koncept „ekonomie prosakování shora dolů“ (trickle-down economics) a poznamenal, že i někteří demokratičtí prezidenti přijali myšlenku, že když se bohatým daří dobře, přínosy se nakonec dostanou ke zbytku společnosti.
„No, já jsem nezaznamenal, že by na kuchyňský stůl mého otce pronikl jediný cent,“ řekl a pochválil svůj vlastní program, který se podle něj zaměřuje na růst ekonomiky od středu ven a zdola nahoru.
Nové ceny léků, které mají vstoupit v platnost v roce 2026, mají podle Bílého domu ušetřit seniorům a dalším příjemcům programu Medicare v prvním roce 1,5 miliardy dolarů na výdajích.
Akce v Marylandu nabídla pohled na hlavní téma Harrisovy kampaně v nadcházejících týdnech: hnát korporace k odpovědnosti za zvyšování cen. Harrisová zdůraznila, že velké farmaceutické společnosti po léta navyšovaly náklady na život zachraňující léky a často si účtovaly mnohonásobně vyšší ceny, než byly výrobní náklady, aby zvýšily své zisky. Očekává se, že toto poselství bude opakovaným tématem jejích předvolebních projevů.
„Před dvěma lety jsem jako viceprezidentka hrdě odevzdala rozhodující hlas, který dal Medicare moc vyjednávat a umožnil, aby se to dostalo na prezidentův stůl,“ řekla svým příznivcům v Marylandu s odkazem na zákon o snížení inflace, který byl podepsán v srpnu 2022.
Předpokládá se, že Harrisová vyzve Kongres, aby v rámci svého ekonomického plánu na snížení nákladů, včetně účtů za potraviny, schválila federální zákaz zdražování.
Očekává se také, že zdůrazní svůj závazek zajistit, aby všichni Američané, nejen senioři, mohli v příštích letech platit méně za léky na předpis.
Trumpova vize
Trumpova kampaň se zaměřila na vysoké ceny a výrobu energie na dvou akcích konaných 15. srpna – na Trumpově tiskové konferenci v jeho klubu v Bedminsteru v New Jersey a na shromáždění v New Kensingtonu v Pensylvánii, které pořádal jeho spolukandidát, senátor J. D. Vance.
Trump, stojící vedle stolu s potravinami včetně kávy, cereálií, pečiva a slaniny, řekl, že běžní Američané čelí při běžných výdajích nesnesitelně vysokým cenám.
„Ceny potravin vyletěly do nebe,“ řekl Trump a zmínil nadsazené ceny chleba, másla, dětské výživy, vajec a dalších potravin.
Trump kritizoval plán Harrisové na restrikce federální vlády vztahující se na cenové okrádání a naznačil, že by to vedlo k nedostatku potravin a dlouhodobému růstu cen namísto jejich snižování.
Kromě inflace je hlavní linií útoku na krizi cenové dostupnosti v kampani také výroba energie. Trump a Vance se na toto téma zaměřili v obou projevech, přičemž bývalý prezident prohlásil, že by „okamžitě snížil ceny“ zvýšením těžby ropy a zemního plynu.
Vance souhlasil a vyzdvihl úsilí pracovníků v energetice v západní Pensylvánii.
„Umožněme těmto lidem, aby to vytěžili ze země,“ řekl Vance s odkazem na ropu a zemní plyn.
Vance uvedl, že zvýšená produkce energie vytváří ekonomické příležitosti pro lidi tím, že snižuje náklady na výrobu a usnadňuje vytápění domů v zimě, takže spotřebitelům zůstává v kapsách více peněz na jiné výdaje.
Trump i Vance kritizovali administrativu Bidena a Harrisové v souvislosti s produkcí energie a naznačili, že jak Biden, tak i Harrisová upřednostňují program, který omezuje těžbu a frakování.
Spojené státy minulý týden dosáhly rekordu v těžbě ropy ve výši 13 300 barelů denně, což je více než předchozí rekord z února 2020, kdy bylo dosaženo 13 000 barelů za Trumpovy vlády. Údaje naznačují, že těžba ropy se po poklesu během pandemie covidu-19 neustále zvyšuje.
Trump rovněž kritizoval Harrisovou za to, že byla rozhodujícím hlasem při schvalování zákona o americkém záchranném plánu v americkém Senátu, což je zákon o ekonomických stimulech v hodnotě 1,9 bilionu dolarů, který měl podpořit zotavení z pandemie, ale byl také spojován s růstem inflace.
–ete–
